Nové městské domy v Liberci budou sloužit pro sociální i běžné bydlení
Pro sociální i běžné bydlení budou sloužit tři nové městské domy v ulici Na Žižkově v Liberci, jejichž výstavba za zhruba 158 milionů korun skončila v srpnu. Je v nich 49 bytů, z toho 35 je určeno pro sociální bydlení. Domy budou zařazené do nového městského projektu Domovník, při kterém vybraný nájemník bude dohlížet na klid a pořádek. První nájemníci se do nových bytů nastěhují v tomto měsíci, řekl dnes ČTK při slavnostním zakončení stavby náměstek primátora pro městské bydlení Jan Hruška (Piráti).
"Aktuálně máme vytipováno 60 nájemníků, kteří se budou stěhovat do prvních dvou vchodů," uvedl Hruška. Předpokládá, že celkem bude v domech bydlet kolem 150 lidí.
Byty pro sociální bydlení budou sloužit rodinám s dětmi v bytové nouzi, seniorům, lidem s nízkými příjmy nebo se zdravotním či sociálním handicapem. Ti budou platit nájemné zhruba 75 korun za metr čtvereční. "Pak tu máme druhou kategorii bytů, což je dostupné nájemné bydlení, kde už se dostáváme na ceny 120 korun za metr," podotkl Hruška. Tyto byty podle něj Liberec nabídne k využití například městské policii, univerzitě nebo nemocnici.
Na zajištění pořádku v domech by měli dohlížet domovníci, tento projekt chce město spustit letos v listopadu. Od domovníků Hruška očekává, že budou mít u ostatních nájemníků přirozený respekt a zároveň dokážou provádět běžnou údržbu. "Budou takovými prvními tykadly pro město v bytovém domě," dodal Hruška.
Domy v ulici Na Žižkově se nacházejí v místě odděleném od okolní sídlištní zástavby zelení, je z nich výhled na Ještěd. Výstavba trvala zhruba rok a půl a byty jsou ve velikosti od garsonek až po třípokojové. Víc než polovinu nákladů město zaplatilo z evropských dotací, získalo tři v souhrnu za 80 milionů korun. Bez dotací by město nebylo schopné domy postavit. "Nemohlo by si to dovolit z vlastních prostředků, protože přece jenom je to dost peněz i pro Liberec, takže jsme dotace určitě uvítali," řekla ČTK náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a dotace Šárka Prachařová (ANO).
Výsledná cena je zhruba o desetinu vyšší, než jakou měla radnice původně domluvenou s První podještědskou stavební společností. Kvůli vícepracím s ní město uzavřelo devět dodatků smlouvy. Největší komplikací pro domy postavené v prudkém svahu bylo najít řešení pro odvod dešťových vod. Původní návrh se ukázal jako nevyhovující a stavbaři ho museli předělat. Museli vybudovat kanalizační přípojku až do ulice Milady Horákové a podzemní retenční nádrž. "Je to monolitický objekt, který má objem asi 100 metrů krychlových, a v případě přívalových dešťů se tam voda nashromáždí a pak regulovaně odtéká pryč. A současně retenční nádrž má určitý akumulační prostor, z něhož voda nevytéká, ale používá se pro závlahu," uvedl stavbyvedoucí První podještědské stavební společnosti Martin Holemý. Domy mají také zelenou střechu, na níž se plánuje fotovoltaika. Solární panely tam chce město instalovat v případě, když získá dotaci, o kterou usiluje.
čtk
Sdílet článek na Facebooku
Sdílet článek na X.com
Související články
