Novinka z textilní fakulty: speciální úprava štítku na oděvu prozradí, zda už výrobek prošel pračkou

Situaci řeší speciální úprava štítku na oděvu, která prozradí, zda oděv už pračkou prošel. Novinka z fakulty textilní je levná, snadno použitelná, ekologická a chráněná užitným vzorem.

„Řešení problému u nás poptávali přímo majitelé e-shopů. Vypraný oděv ztrácí na jakosti, je prakticky neprodejný, což generuje ztráty, které pro provozovatele už nejsou zanedbatelné. Bylo jasné, že musíme přijít s řešením jednoduchým, které lze snadno a bez velkých nákladů zapojit do výrobního procesu oděvu,“ vysvětluje Jiří Militký z katedry materiálového inženýrství Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci.

Tým z této katedry vyvinul technologii založenou na velmi krátkých obarvených vláknech bavlny. Ta se vodorozpustným ekologicky nezávadným pojivem nanesou na štítek oděvu.

„Inspirovali jsme se u bankovek. Jejich papír v sobě také nese drobná barevná vlákna, což je ochrana ztěžující případné falšování. V bankovkách jsou ale vlákna pevnou součástí papíru a nelze je vymývat a vyprat. Vlákna ze štítku oděvu se naopak při prvním praní uvolní snadno a všechna. Pojivo se rozpustí v teplé i studené vodě a krátká barevná vlákna už nic na štítku nedrží, vymyjí se a zmizí s odpadní vodou z pračky. Po vyprání nezůstanou na štítku žádná viditelná barevná vlákna,“ popisuje nápad Jakub Wiener z katedry materiálového inženýrství Fakulty textilní TUL.

Barevná vlákna pokrývají pouze asi 3–7 % povrchu štítku, jsou tak velmi dobře viditelná na povrchu štítku pouhým okem, ale nesnižují jeho čitelnost. Technologie je levná, jednoduše realizovatelná a nezatěžuje životní prostředí.

„Vlákna lze nanášet ručně na konci výrobního procesu oděvu a štítku, ale efektivnější bude jednoduchá strojová úprava. Spolu s lidmi z fakulty strojní proto nyní navrhujeme linku pro nanášení detekční vrstvy. Půjde ji bez větších obtíží zařadit na konec výrobního procesu oděvu a štítku,“ doplňuje profesor Militký.
Nápad, který je pod názvem „Vizuální indikátor praní textilního výrobku“ chráněný užitným vzorem, pomůže nejen provozovatelům nebo majitelům e-shopů, ale i koncovým zákaznicím a zákazníkům. I pro ně může být při nákupu určující informací, zda tričko nebo kalhoty už někdo nosil a vypral.
„Technologie je jednoduchá, ale v domácnosti takřka neproveditelná. Stálo by to moc času i peněz pokusit se v domácích podmínkách štítek podobnou vrstvou opatřit. To by se nikomu nevyplatilo,“ dodává k možnosti napodobení nebo falšování detekční vrstvy profesor Wiener.

TUL/Radek Pirkl

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI (TUL)
Je veřejnou vysokou školou, která vznikla v roce 1953 a letos slaví 70 let své existence. Univerzita má 6700 studentů zapsaných na sedmi fakultách. Součástí TUL je také výzkumný Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI). TUL je kolébkou průmyslové výroby nanovláken, a to díky patentované technologii výroby nanovláken elektrostatickým zvlákňováním – Nanospider®, kterou v roce 2004 představil světu tým profesora Oldřicha Jirsáka z Fakulty textilní TUL. Aktuální žebříček QS řadí TUL mezi 1000 nejlepších univerzit světa do ranku 801–1000. V THE World University Rankings zaujímá TUL pozici 1501+. V hodnocení THE Emerging Economies pak TUL připadá pozice 401–500 z více jak 500 nejlepších univerzit z dané oblasti. Podle studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR je TUL pátá mezi českými institucemi, výzkumnými pracovišti a firmami s nejcitovanějšími patenty, mezi univerzitami v ČR je první. Za posledních dvacet let si výzkumníci TUL připsali na 170 patentů, z toho více jak 20 v oblasti produkce nanovláken. Jsme na www.tul.cz.