Policie ukončila odstřely divočáků kvůli africkému moru. Snajpři skolili 17 zvířat, nakažené nebylo žádné

Odlovy začaly 20. ledna u Rádla na Jablonecku, Vesce a Vratislavic nad Nisou, v posledních dvou týdnech se střelci přesunuli do oblasti kolem Jablonného v Podještědí.

Stejně jako myslivci v Rádle v závěru loňského roku, i jejich kolegové v Jablonném v Podještědí, kritizovali Státní veterinární správu (SVS). "Nedozvěděli jsme se, proč jsme byli vybráni," řekl hospodář místního Mysliveckého spolku Hubert Jan Žitný. Myslivci také kritizovali, že se zabíjela zvířata ve vysokém stupni březosti, což je za normálních okolností nezákonné a lovec by dostal pokutu.

Ředitel Krajské veterinární správy v Liberci Roman Šebesta připustil, že střílet březí bachyně je v rozporu s mysliveckou etikou. "My tady ale řešíme nákazu," zdůraznil. Cílem odstřelu je snížit stavy černé zvěře a zabránit dalšímu šíření nákazy. Honitby v závěru loňského roku a na počátku toho letošního byly podle něj vybrány tak, aby se kolem pásma s výskytem nákazy vytvořila takzvaná bílá zóna bez divokých prasat. Zda se budou podobné akce v průběhu opakovat, zatím nedokázal říct.

"Nehodnotíme, zda byli úspěšnější (v lovu) policie, nebo uživatelé honiteb, obě skupiny přispívají k tomu, aby se snížila populace prasat v daných lokalitách," řekl Šebesta. Pokud jde o náklady, nechtěl je hodnotit, upozornil ale, že finanční motivace myslivců a správců honiteb, aby ve větší míře lovili divočáky a dohledávali uhynulá prasata, stála stát od roku 2019 zhruba 230 milionů korun. I když se nákaza objevila v zemi až v prosinci 2022, už v roce 2019 nařídila SVS intenzivní odlov divokých prasat, v souvislosti s tím, jak se nákaza v Polsku a Německu blížila k české hranici.

O zapojení policejních odstřelovačů do odlovu v Libereckém kraji rozhodla loni v srpnu vláda. V první fázi odstřelu loni v listopadu a prosinci ulovili policejní střelci 44 zvířat, nakažené africkým morem nebylo žádné z nich. Ve druhé fázi se policii podařilo ve čtyřech turnusech ulovit dalších 17 zvířat. Zapojení policie výrazně napomohlo vymýcení afrického moru prasat v roce 2017 na Zlínsku, střelci tam tehdy odlovili 145 kusů. Podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty byly ale na Zlínsku podmínky jiné, lovilo se v letních měsících a v uzavřené lokalitě.

Podle Šebesty je hlavním cílem všech opatření zabránit zavlečení nákazy do chovů domácích prasat. "Máme dva chovy v uzavřeném pásmu II, kde museli zavést opatření, a pokud by se ta zóna ještě rozšířila, máme tam velké chovy se stovkami prasat. V případě, že by se v chovu objevil jediný nakažený kus, musela by se všechna zvířata utratit bez ohledu na to, zda jsou to selata nebo březí kusy," upozornil ředitel krajské veterinární správy. V takovém případě by šly škody do milionů.

Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, má ale rychlejší příznaky a průběh a nakažená zvířata téměř vždy hynou. V poslední době ale nakažené kusy přežívají i více než 28 dnů. Proti nákaze není lék, prasata se musí utratit. V Libereckém kraji se první případ objevil v prosinci 2022 u hranic s Polskem na Frýdlantsku, od té doby laboratoř nákazu potvrdila u 84 ulovených nebo uhynulých kusů. Za loňský rok eviduje SVS 27 potvrzených případů afrického moru u 13 ulovených prasat divokých, a 14 uhynulých, poslední případ nákazy potvrdila laboratoř loni v srpnu.

V souvislosti s šířením nákazy musela loni SVS čtyřikrát zvětšit uzavřená pásma, a to na současných 1640 kilometrů čtverečních, což je více než polovina území Libereckého kraje. Kolem míst nákazy je vytyčené ochranné pásmo II a kolem něj nárazníkové pásmo I. V obou platí mimořádná veterinární opatření. Postup Česka a SVS v boji s nákazou posoudí podle Šebesty na přelomu února a března Evropská komise.

čtk