Rekonstrukce hal bývalé Vratislavické kyselky přijde na 28 milionů korun

Při zahájení rekonstrukce to dnes ČTK řekl jednatel společnosti Kitl Jan Vokurka. Do areálu kyselky se chce firma přesunout z Jablonce nad Nisou, kde už prostory rostoucí výrobě nestačí. V budoucnu plánuje obnovit stáčení Vratislavické kyselky.

Areál, který leží na břehu řeky Nisy, je ve velmi špatném stavu a vyžaduje podle Vokurky kompletní rekonstrukci. "Když jsme kyselku koupili, bylo tam 50.000 skleněných lahví. Museli jsme je všechny odvézt do sběru, bohužel nešly použít," řekl. Stavba je podle něj naplánována na rok a půl. "Za tu dobu bychom měli udělat zasíťování a rekonstrukci haly, která je naproti zámečku. V roce 2021 plánujeme přestěhovat technologie, které máme v Jablonci, abychom tady spustili výrobu sirupů. A v roce 2022 až to dovybavíme technologií pro stáčení minerálky, tak můžeme uvažovat o tom, že bychom dali minerálky na trh," doplnil Vokurka.

Historie Vratislavické kyselky sahá do roku 1862, kdy pramen objevil náhodou Karl Skollaude, když hloubil studnu pro svoji bělírnu látek. Pramen pojmenovaný Rudolf byl o 32 let později uznán jako léčivý a ve Vratislavicích vznikly městské lázně. Zájem o léčebné kúry byl ale malý, a tak se objekty změnily v průmyslovou stáčírnu. Minerální voda se v ní s přestávkami stáčela až do roku 2008. O obnovení provozu se v minulosti pokusilo několik investorů, záměry ale zkrachovaly. Už přes deset let je areál prázdný a chátrá. Vokurka dnes uvedl, že mu trvalo čtyři roky, než kvůli složitým vlastnickým vztahům Vratislavickou kyselku získal.

Jablonecká firma Kitl je ryze českou společností. Vyrábí od roku 2007, kdy uvedla na trh svůj první likér Kitl Šláftruňk, což je medicinální víno na spaní. Dnes patří k nejoblíbenějším produktům bylinné a ovocné sirupy pro domácí limonády. Loni firma se 45 zaměstnanci na trh dodala 700.000 lahví, o 40 procent víc než o rok dříve. I letos výroba dál roste. Tržby loni dosáhly 64 milionů korun a byly o téměř polovinu vyšší než o rok dříve. Většina produkce míří na tuzemský trh. "Vyvážíme třeba do Austrálie, ale export je jen do pěti procent. Tím, že tak moc rosteme v Česku, nemáme na to věnovat se rozvoji exportu," dodal Vokurka.

čtk