Samurajský meč, maska nebo kroj z dětství Věry Čáslavské - to jsou jen některé artefakty, které jsou nyní k vidění v Liberci

Kromě těchto unikátů jsou k vidění také autentické fotografie ze závodů a olympijských her, dva obrazy, které Věra Čáslavská namalovala, když nemohla trénovat. Kdo by se chtěl ve výstavní síni zdržet déle, může shlédnout také krátký film o naší slavné gymnastce.

Největším lákadlem pro návštěvníky je ovšem originální samurajský meč, který dostala Čáslavská během olympijských her v Tokiu v roce 1964. K předmětu, který je v Japonsku posvátný, se váže zajímavý příběh. Gymnastka ho totiž dostala od věrných japonských fanoušků za svůj nejhorší výsledek na hrách.

Při cvičení na bradlech naše jinak bezchybná sportovkyně upadla a zdálo se, že je po medailovém snu i po samotném cvičení. Celá hala ovšem uviděla bojovnou povahu Čáslavské, která se nevzdala a i přes bolest, kterou po pádu trpěla, celou sestavu dokončila. Nakonec v soutěži obsadila páté místo a nadšení fanoušci naší sportovkyni ocenili samurajským mečem ze 16. století.

Rodina, která meč darovala, sáhla po poradě v kruhu nejbližších do rodinné sbírky. Sečnou zbraň opatrovali několik generací, přesto jím odměnili odvahu, nezdolnost a odhodlání české gymnastky. Věra Čáslavská se stala vůbec nejoblíbenější českou sportovkyní své doby v Japonsku, kde měla tisíce obdivovatelů. To dokládá také japonská helma, kterou rovněž získala darem. Cenné je také kimono, které obdržela při audienci u císařské rodiny.

Těžké chvilky zažila Čáslavská v roce 1968 před odjezdem na olympijské hry do Mexika. V červnu byla jednou ze 70 známých osobností, které podepsaly dokument 2000 slov, který otevřeně a kriticky nahlížel na vývoj Československa po druhé světové válce. V srpnu se navíc zúčastnila protestů proti okupaci vlasti Sovětskou armádou. Všechny tyto aktivity vedly k tomu, že se o gymnastku začala zajímat sovětská tajná služba NKVD.

Před zvědy se skrývala na chatě na Vřesové Studánce, kde také dokončila poslední fázi příprav na olympiádu. Doslova ve spartánských podmínkách trénovala, aby mohla do Mexika odcestovat a pokusit se získat další zlaté medaile.

Kladinu cvičila na kládě, prostná na mechu, shyby na stromě, lesní cesta posloužila jako rozběh na přeskok. Fyzickou přípravu absolvovala v kotelně, kde přehazovala uhlí. Drsná příprava se nakonec vyplatila ziskem čtyř zlatých a dvou stříbrných medailí. Díky svým výkonům se stala nejúspěšnější sportovkyní světa roku 1968.

Po návratu do vlasti na ní ale vavříny ani sláva nečekaly. Za své postoje byla definitivně vyloučena z řad tělovýchovné organizace. Komunisté zakázali o Čáslavské psát, mluvit a zcela ji odstranili z veřejného života. Ani to odvážnou a talentovanou sportovkyni nezlomilo.

Živila se například jako uklízečka. O emigraci ovšem nikdy neuvažovala. K veřejnému životu se vrátila po Sametové revoluci jako poradkyně Václava Havla. Společensky aktivní byla Čáslavská až do své smrti v roce 2016.

Výstava v liberecké Malé síni je neopakovatelnou připomínkou jejích sportovních úspěchů i vlastností, které obdivovali nejen čeští fanoušci, ale i její zahraniční příznivci. “Kimono a originál dresu z OH v Tokiu 1964 poskytl laskavě Nadační fond Věry Čáslavské.

Medaile byly zapůjčeny z Národního muzea v Praze a další exponáty z České nadace sportovní reprezentace. Příležitostné razítko k liberecké výstavě Věra Čáslavská na obálce s přítiskem jejího Tichého protestu na LOH 1968 v Mexiku jsou zajímavým sběratelským námětem,” řekla Renata Balašová, ředitelka festivalu Sportfilm, v rámci kterého se výstava pořádá.

Pokud pravidelně chodíte centrem Liberce a máte alespoň čtvrt hodiny čas, můžete s klidným srdcem zamířit právě do Malé výstavní síně. Vstup je dobrovolný a vidět japonské historické předměty potěší snad i ty, kteří o československé gymnastce a jejích úspěších nikdy neslyšeli. Na pamětníky čekají fotky, která jistě vyvolají vzpomínky na tehdejší radost a hrdost z výkonů naší sportovkyně.

text, reprofoto + foto lux, není-li uvedeno jinak