Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Severočeské muzeum v Liberci seznámí se slepotiskovou výzdobou knižní vazby 16. století

17.09.2022 | 17:41

Nová výstava Severočeského muzea v Liberci je zaměřená na slepotiskovou výzdobu knižní vazby 16. století na českém území. Podle jedné z kurátorek výstavy Anny Kašparové šlo tehdy o poměrně drahou záležitost.

tiskymuzeum3top
Foto: Artur Irma

"I ta v uvozovkách obyčejnější vazba, když byla zdobena slepotiskem, nebyla úplně levnou záležitostí a ty luxusnější, to bylo drahé. Žádné přirovnání mě nenapadá, ale minimálně kravku byste za to pořídil. Možná ještě více," uvedla pro ČTK Kašparová.

Technika slepotisku se začala využívat po vynálezu knihtisku a zvýšení tiskařské produkce si žádalo i rychlejší metody výzdoby knižních vazeb. "Knihy byly původně zdobené řezbou do kůže, která je velmi pracná, zdlouhavá. Slepotisk to velmi zrychlil," řekla druhá kurátorka výstavy Petra Šťovíčková. Technika slepotisku spočívala v otištění zahřátého kovového nářadí do zvlhčené usně, následně otisk v kůži zůstal. Tato metoda se začala používat od konce 15. století a o století později dosáhla svého vrcholu. Jako materiál pro knižní vazbu používali knihvazači vepřovici, kozinu, skopovici i dražší materiály jako byly pergameny. Vazby bývaly i zdobené a zlacené.

Liberecké muzeum vystavuje ve svém hlavním sále zejména staré tisky ze své sbírky, naprostou většinu těchto svazků veřejně prezentuje poprvé. Na výstavě je i několik vzácných vazeb z knihovny Strahovského kláštera, bývalé piaristické koleje v Litomyšli, Vědecké knihovny v Olomouci a Muzea Českého ráje v Turnově. "Už samotný výběr, který se snaží pokrýt celých 100 let vývoje knižní vazby v českém prostředí si myslím, že je pojatý tak, aby byl co nejvíce vypovídající. Máme tady v uvozovkách od obyčejnějších kusů až po takové skutečně luxusní zakázky, které vznikly na základě šlechtických poptávek," řekla Kašparová. Součástí výstavy je i imitace dílny. "Tady jsme se snažili ukázat, jak to asi mohlo vypadat, když byste v 16. století otevřel dveře do knihvazačské dílny a tam nahlédl," uvedla Kašparová. Takových dílen bylo v Čechách v 16. a na začátku 17. století 113.

Výstava je zároveň i poctou Bohumilu Nuskovi, který za dva měsíce oslaví devadesátiny a který se věnoval výzkumu renesanční knižní vazby. "Má za sebou bohatou minulost v našem muzeu, kde pracoval od konce 50. let do roku 1990. Byl to on, kdo tady obnovil zájem o výzkum historické knižní vazby," dodala Kašparová.

čtk