Šlechtitelé jabloní hledají odolné odrůdy pro měnící se klima s brzkým nástupem jara

"Třeba odrůda Ghiva, kterou jsme uvedli v posledních dvou letech na trh, a zejména v Polsku se bude pěstovat v počtech statisíců stromků, ukázala vysokou toleranci k mrazu ve smyslu délky kvetení. U pozdních květů, které se vyvinuly až po mrazivých dnech, došlo k jejich opylení a následné výnosy nebyly samozřejmě na úrovni sta procent, ale řekněme třeba na úrovni čtyřicet padesát procent, což pro pěstitele představuje zásadní ekonomický rozdíl, umožňující přečkat nepříznivý rok a pokračovat v podnikání," řekl Černý.

S ohledem na klimatické změny se dá podle něj očekávat, že v příštích letech se může podobný průběh jara jako loni opakovat. Téma klimatických změn i proto patří také pro šlechtitele mezi jednu z největších výzev, které se musí věnovat. "S ohledem na to, abychom udrželi v české krajině tak tradiční ovocný druh jako je jabloň. A samozřejmě jeden ze zásadních aspektů, který sledujeme a hodnotíme, je doba kvetení. To znamená fenologicky hodnotíme, která odrůda v jakou dobu kvete. Tam máme poměrně širokou variabilitu od těch raných, náchylnějších na poškození mrazem, přes středně až po odolnější, pozdě kvetoucí. A nejde jenom o dobu kvetení, ale i délku. Tolerantní odrůdy následně používáme pro další šlechtění," řekl Černý.

Loňská úroda ovoce v Česku byla nejhorší za 100 let. Dubnové mrazy přišly v momentě, kdy vegetace byla kvůli teplému počasí zhruba o čtyři týdny urychlená a stromy v plném květu. Mrazy nepříznivě ovlivnily i výzkum ve šlechtitelské stanici. "My jsme realizovali ambiciózní plán křížení čítající 116 rodičovských kombinací a zhruba týden, deset dnů po plném kvetení, kdy jsou již květy jabloně na jakoukoli minusovou teplotu extrémně náchylné, přišlo šest mrazivých nocí s minimální teplotou minus šesti stupňů Celsia. V takových případech ani různá protimrazová opatření, která jsme na stanici realizovali, nepřinesla kýžený výsledek a celkové ztráty výnosu se pohybovaly kolem 90 procent," řekl Čený.

Primárně se na střížovické stanici věnují šlechtění nových odrůd s odolností k nejzávažnějším houbovým chorobám, které jabloně postihují, což je strupovitost a padlí jabloňové. Vyšlechtit jednu odrůdu trvá asi 15 let. Stanice se s nimi dokáže prosadit i ve světovém měřítku. Nejúspěšnější je Topaz a jeho červená mutace Red Topaz, která je nejpěstovanější odrůdou v režimu ekologického pěstování na celém světě. Vyšlechtit novou, ve všech vlastnostech ideální odrůdu se ale podle Černého nedá. "Každá odrůda je něčím specifická, s různým stupněm projevu znaků a vlastností v závislosti na ročníku a stanovišti. Nelze tak říci, že jedna odrůda je univerzálně vhodná pro všechny oblasti a pro všechny konzumenty," uvedl.

V poslední době podle něj uvedli na trh odrůdy Ellipso, Lyra a Orange Crisp. Tvarově elipsoidní odrůda Ellipso se vyznačuje vysokou odolností k chorobám. "Je možno ji s úspěchem pěstovat prakticky bez postřiku k houbovým chorobám," řekl Černý. Výhodou Lyry, jež je rovněž rezistentní ke strupovitosti, je její snadná skladovatelnost. "To znamená bez nezbytné kontroly atmosféry moderních skladů, prakticky ve sklepě, je možno ji bezproblémově skladovat přibližně do května," uvedl vedoucí šlechtitelské stanice. Odrůda Orange Crisp dostala jméno podle oranžového zbarvení plodu a velmi křehké dužniny. "A to je chuťově jedno asi z nejzdařilejších jablek. Vyznačují se vyváženou, až sladší, plně aromatickou chutí a velmi křehkou a šťavnatou dužninou, kterou lze označit za světový trend posledních přibližně deseti let," dodal Černý.

S činností střížovické stanice se nyní mohou seznámit návštěvníci Botanické zahrady v Liberci. Do konce tohoto týdne se zde koná výstava, jež představuje přes 70 historických, současných tržních i nově vyšlechtěných odrůd.

čtk

Fotogalerie:

1. Artur Irma

2. Výstava Jablko v Botanické zahradě v Liberci, foto: Facebook/Botanická zahrada Liberec

3., 4. ilustrační foto