Transparentní Česko: Liberec je nejlepší v republice. V náročném hodnocení získal 1. místo, porazil Prahu a chystá další zlepšení

Cenu za nejlepší výsledek převzali ve středu 30. září v Praze primátor Liberce Jaroslav Zámečník a tajemník magistrátu Martin Čech. Ocenění městu předali zástupci spolku Oživení, který projekt pořádá.

První místo je významným uznáním dlouhodobé snahy Liberce o otevřenou radnici, dostupnost informací a transparentní rozhodování. Především je to ale dobrá zpráva pro Liberečany. Hodnocení totiž sleduje především to, jak otevřeně město informuje veřejnost, jak transparentně rozhoduje a zda mají lidé snadný přístup k informacím o jeho hospodaření a nakládání s majetkem.

„Slíbili jsme lidem, že se o město a jeho majetek budeme starat zodpovědně. A ocenění, které jsme dnes obdrželi, potvrzuje, že se nám tento závazek daří naplňovat. Čím transparentnější radnice je, tím menší prostor zůstává pro korupci. Sluší se poděkovat všem kolegům z magistrátu za práci, kterou pro občany odvádějí. Ale také samotným občanům. Otevřený a férový přístup radnice k veřejnosti má smysl. Podstatné je, aby lidé mohli jednoduše zjistit, jak město rozhoduje, hospodaří a nakládá s veřejnými penězi. Zároveň nás mohou kontrolovat a motivovat k lepším výsledkům,“ říká primátor Liberce Jaroslav Zámečník.

Větší transparentnost znamená pro Liberečany snazší přístup k informacím, větší možnost dohlížet na rozhodování města a lépe se zapojovat do veřejného dění. I to je podle primátora Jaroslava Zámečníka součástí kvalitnějšího života ve městě.

Význam prvenství podtrhuje rozsah a způsob samotného hodnocení. Nejde o anketu ani hlasování veřejnosti. Oživení vychází z veřejně dostupných informací a dokumentů, internetových stránek jednotlivých měst i z podkladů, které si od samospráv vyžádá podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Splnění jednotlivých kritérií následně posuzuje podle vlastní metodiky.

Největší váhu má otevřenost samosprávy, která tvoří polovinu výsledného hodnocení. Sleduje například dostupnost podkladů pro jednání rady a zastupitelstva, důvodových zpráv, zápisů, výsledků hlasování nebo informací o zastupitelích, výborech a komisích. Další čtvrtinu hodnocení představuje nakládání s majetkem, tedy například transparentnost dotací, prodeje a pronájmů městského majetku či dostupnost informací o městských pozemcích a budovách. Hodnotí se také radniční periodika a podmínky pro ochranu oznamovatelů, tzv. whistleblowerů.

Uspět v takto širokém hodnocení a získat mezi 56 městy první místo je pro Liberec potvrzením, že dlouhodobé otevírání radnice veřejnosti přináší konkrétní výsledky.

„Zároveň si uvědomujeme, že máme stále co zlepšovat. Hodnotitelé nás upozornili i na některé nedostatky, které bereme vážně. Proto chystáme další novinky a změny, které nám postupně pomohou nabídnout občanům ještě lepší služby a přístup k informacím,“ dodává primátor Liberce Jaroslav Zámečník.

Liberec v posledních letech postupně rozšiřuje množství informací, které dává veřejnosti k dispozici, a snaží se občanům zjednodušovat přístup k údajům o fungování města. Letošní prvenství navíc navazuje na velmi dobré výsledky Liberce v předchozích hodnoceních měst v rámci projektu Transparentní Česko.

„Vnímám to jako ocenění práce celého magistrátu a současně jako závazek, abychom v otevřenosti vůči Liberečanům pokračovali. Za posledních deset let jsme získali například ocenění Přívětivý úřad, a to jak v celostátním, tak krajském hodnocení, ocenění Vzdělaný úřad, ale také Zlatý erb za webové stránky města. To vše potvrzuje, že otevřenost radnice a dostupnost informací pro veřejnost bereme vážně,“ říká tajemník magistrátu Martin Čech.

Výsledky letošního hodnocení Transparentní Česko oznámil spolek Oživení ve středu 30. září v Praze.

Transparentní Česko je dlouhodobý projekt, který mapuje a porovnává úroveň otevřenosti českých veřejných institucí – měst, krajů a státních firem. Sleduje, jak transparentně hospodaří, komunikují a rozhodují, a prostřednictvím konkrétních doporučení a příkladů dobré praxe se snaží přispívat ke zvyšování otevřenosti veřejné správy.

Spolek Oživení tvoří tým právníků a analytiků, kteří se dlouhodobě zabývají fungováním samospráv, hospodařením veřejných institucí, ochranou oznamovatelů a prosazováním principů otevřené a transparentní veřejné správy.

LB/Tomáš Tesař

Česká města málo informují občany o svém rozhodování, vyplývá z průzkumu

Česká města občanům často neposkytují informace v době, kdy ještě mohou ovlivnit jejich rozhodování. Zápisy a usnesení ze zasedání zveřejňuje 90 procent z 56 hodnocených měst, program jednání rady ale jen třetina a podklady, podle kterých radní rozhodují, zpřístupňuje pouze Písek. Vyplývá to z letošního hodnocení projektu Transparentní Česko, který sleduje otevřenost českých institucí. Výsledky dnes novinářům představili zástupci organizace Oživení, pod kterou projekt spadá.

Nejvyšší hodnocení v letošním průzkumu získaly Liberec, Praha a Žďár nad Sázavou. Mezi města s nejnižším hodnocením, a tedy nejnižší transparentností, patřily Mladá Boleslav, Pardubice 1 a Náchod.

Hodnocení Transparentní Česko 2026 zahrnulo 56 měst, městských částí a obvodů. Mezi hodnocenými byly například Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Pardubice, Olomouc, České Budějovice, Hradec Králové, Zlín, Jihlava, Kladno, Mladá Boleslav, Písek, Žďár nad Sázavou, Jičín nebo Náchod. Z pražských městských částí a obvodů byly hodnoceny Praha 4, Praha 6 a Praha 10 a z brněnských městských částí Brno-střed a Brno-sever.

"Demokracie neznamená jen možnost pravidelně volit, ale také včas zjistit, kdo, proč, jak a za kolik rozhoduje o našem městě, rozhodnutí kontrolovat a zapojit se dříve, než je vše hotové," uvedla předsedkyně organizace Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová.

U zastupitelstev je podle hodnocení situace lepší, ani tam ale nejsou podklady k jednání samozřejmostí. Téměř 30 procent měst zveřejňuje před jednáním pouze program bez přiložených materiálů a 30 procent nedoplňuje přijatá rozhodnutí přílohami, na které odkazují. Jmenovité hlasování radních zveřejňuje 14 z 56 měst a stručný záznam debaty pouze čtyři města.

Hodnocení se zaměřilo také na informace o městském majetku a dotacích. Přehled svých nemovitostí nezveřejňuje 80 procent hodnocených měst. Historii dotačních výzev zpřístupňuje na jednom místě pouze třetina samospráv a informace o neúspěšných žádostech zveřejňuje necelá čtvrtina měst.

"Množství dokumentů neznamená větší otevřenost. Zápisy, archivy nebo seznamy zveřejňuje přes 90 procent měst. Jakmile ale sledujeme, zda lze z dokumentů pochopit důvody návrhu, průběh debaty a odpovědnost jednotlivých politiků, výsledky se výrazně zhoršují," uvedli organizátoři.

Samostatnou oblastí hodnocení byly radniční zpravodaje. Více než polovina jejich redakčních rad podle výsledků nemá ani jednoho opozičního zastupitele, v 60 procentech mají koaliční zastupitelé výraznou převahu. Podle analytičky Oživení Marie Krutišové tak zpravodaje nemohou plnit roli vyváženého informačního zdroje, pokud jejich obsah ovlivňují politici, o jejichž práci mají informovat.

Hodnocení se věnovalo také takzvanému whistleblowingu, tedy možnosti bezpečně upozornit na protiprávní nebo jiné závažné jednání uvnitř úřadu. Typické město podle Oživení nedosáhne ani třetiny možného hodnocení. Příslušné osoby pro vyřizování oznámení školí 39,3 procenta měst, vnitřní předpis upravující postup při oznámeních zveřejňuje pouze osm z 56 samospráv a bezpečnou aplikaci pro podání oznámení má 46,4 procenta měst.

Cílem projektu je podle Oživení zvyšovat kvalitu demokracie v Česku, poskytovat občanům informace o fungování samospráv a upozorňovat na oblasti, kde je podle něj potřeba větší otevřenost.

čtk