Unikátní výzkumy luk v Jizerských horách a na Českolipsku převezme liberecká univerzita. Část z experimentů je nejstarší v Evropě

07. 02. 2024 | 5:00

Unikátní výzkum luk v Jizerských horách a na Českolipsku převezmou vědci Technické univerzity Liberec. Na převzetí projektu se škola dohodla s Výzkumným ústavem rostlinné výroby (VÚRV). Výzkum zajistí nová katedra biologie a ekologie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL, na kterou z ústavu přešlo i všech pět výzkumníků, řekl dnes ČTK mluvčí univerzity Radek Pirkl. Katedra vznikla loni v lednu z oddělení biologie na katedře chemie, na podzim otevřela bakalářský program Ochrana přírody a životního prostředí.

Vědci na sedmi loukách hledají nejlepší způsoby hospodaření na travních porostech. Foto: archiv Viléma Pavlů

Univerzita převezme experimenty na loukách v Betlémě v Oldřichově v Hájích na Liberecku a na Pralouce v Jizerských horách, které jsou nejstarší v Evropě. V Betlémě zahájili pastevní experiment už v roce 1998. "V Betlémě dlouhodobě sledujeme vliv extenzivní a intenzivní pastvy na porost. Jedním z výstupů je, že nejvhodnější pro udržení diverzity v krajině je kombinace pastvy a sečení. Je to optimální postup, jak obhospodařovat krajinu, aby nezarostla náletovými dřevinami a zároveň, aby se tam udržela diverzita," řekl vedoucí katedry Vilém Pavlů, dříve vedoucí výzkumného týmu VÚRV.

Podobný experimentální výzkum se dělá i na dalších pěti jizerskohorských loukách a na jednom stanovišti na Českolipsku. Jen o rok mladší je podle Pavlů experiment na Pralouce u Jizerky. "V této lokalitě zjišťujeme, jak obhospodařovat horské louky s co nejmenšími náklady, aby se zároveň neztratila biodiverzita. Kombinujeme tam různé frekvence sečení – seč jednou za rok, seč jednou za dva nebo jednou za čtyři roky a nesečení. A ukazuje se, že pro udržení biodiverzity je dostatečné sečení jednou za dva až tři roky," dodal.

Pedagogická fakulta se podle děkana Aleše Suchomela zavázala, že převezme rozpracované výzkumy, zajistí jejich financování, povede databázi a bude s ústavem sdílet data o unikátním výzkumu horských a podhorských luk. "Pro naši fakultu to bude do budoucna přínosné, protože vědci, které jsme zaměstnali, přispívají do publikací nejvyšší úrovně, což bude velkým bonusem pro vědecko-výzkumné práce a terénní exkurze naší nové katedry biologie a ekologie. Zároveň se tito pracovníci podílejí na výuce," doplnil Suchomel.

Pedagogická fakulta je s 2700 studenty největší ze sedmi fakult liberecké univerzity, má 16 kateder a nabízí 36 studijních programů. Ředitel VÚRV Mikuláš Madaras uvítal, že výzkum bude díky univerzitě pokračovat, bylo podle něj stále těžší získat na podobné dlouhodobé projekty peníze. "Tento stav bohužel pouze zrcadlí podfinancování zemědělského výzkumu zaměřeného na téma trvalých travních porostů," řekl. Díky univerzitě ale podle něj nejsou experimenty ohroženy. "Dál mohou poskytovat cenné výsledky pro vědu i praxi," dodal Madaras.