Univerzita slavila ve velkém stylu, ale nejen vědou, zábavou a uměním. Pilo se strojařské pivo a guláš servíroval rektor

Už od rána se v menze představovaly všechny fakulty a u informačního stánku školy a především nejstarší fakulty strojní se tvořila dlouhá fronta absolventů. Právě absolventům sobota především patřila. Absolventi dostávali dárky a ve velkém tempu ze stolku ubýval Almanach 1953/2023 věnovaný právě založení Fakulty strojní TUL.

»Mysleli jsme, že bude konec světa«

Netrpěliví absolventi přicházeli ještě před oficiálním zahájením oslavy. „Je to dnes úplně jiná škola, ta proměna kampusu je obrovská. Co do počtu lidí i podoby,“ zhodnotil absolvent VŠST z roku 1962 František Novák nynější podobu kampusu TUL. „Začínalo nás přes 250 a skončilo 105. Studium bylo za nás velmi obtížné. Tenkrát se s námi nikdo nemazlil a hodně se vyhazovalo,“ vzpomněl František Novák.

Také jeho spolužák Petr Rolenec zavzpomínal na těžké chvíle. Ty kromě obtížného studia přišly i s Karibskou krizí. „Mysleli jsme tenkrát, že školu ani nedoděláme. Karibská krize (v roce 1962 hrozil jaderný konflikt v důsledku rozmístění sovětských jaderných raket na Kubě, pozn.) přišla zrovna v době, když jsme psali diplomové práce a měli jsme pocit, že už to nemá cenu. Mysleli jsme, že bude jaderná válka a konec světa.“

Na Univerzitním náměstí rozložily stánky univerzitní spolky nebo pracoviště, jež propojují školu s firmami i se světem. Lidé mohli navštívit stánek FS TUL Racing, jenž se zabývá vývojem studentské formule, Akademického sportovního centra TUL, univerzitní dílny TULab, Student Business Clubu, Job TUL, Centra dalšího vzdělávání nebo Zahraničního oddělení TUL. Všude je čekalo něco zajímavého. Mohli si vyrobit tričko s vlastním potiskem nebo odnést propagační předměty.

Budoucnost spalovacích motorů i sametová revoluce

Přednášky a diskuse s tématy Věda na TUL, Společenská odpovědnost TUL nebo Tradice a nové směry běžely ve třech sálech včetně auly. Nenatrefit na zajímavou prezentaci bylo téměř nemožné. Během popularizačních přednášek z vědeckého zásobníku univerzity jsme posluchačům naservírovali například přednášku průkopníka oboru hlasové komunikace mezi člověkem a počítačem Jana Nouzy nazvaná Na počátku bylo slovo aneb počítačové zpracování řeči. V přednášce Spalovací motory a udržitelná doprava pro 21. století se zase naši vědci zaměřili na budoucnost vývoje spalovacích motorů v České republice i to, jak se univerzita podílí na vývoji udržitelné dopravy pro 21. století.

V přednáškových blocích z oblasti společenské odpovědnosti se řečníci zase třeba zamýšleli nad tím, jaký je vztah univerzity, architektury a veřejného prostoru v Liberci. Nebo jsme s přímými účastníky zavzpomínali na listopadové události roku 1989. Jedním z řečníků byl kupříkladu Jan Šolc, vysokoškolský pedagog a někdejší poradce prezidenta Václava Havla.

V aule se střídaly prezentace všech sedmi fakult. A součástí byla i atraktivní přehlídka módních kreací studentů Fakulty textilní. Diváci viděli 20 modelů sedmi kolekcí, jež studenti oboru návrhářství textilu, oděvu a šperku vytvořili jako své závěrečné práce. „Jsou unikátní v tom, že studenti své ideje ztvárňují nejen tvaroslovím oděvů, ale používají i autorský design tkanin, pletenin, netkaných i dalších experimentálně vyrobených textilií. Myšlenky, které ztvárňují ve svých kolekcích, vycházejí z jejich osobních inspirací, které často reflektují společenská témata,“ popsala proděkanka Fakulty textilní Jana Drašarová.

Splněný sen, který trval přes šedesát let

Slavnostní zahájení oslav vypuklo ve 13 hodin panelovou diskusí za účasti rektora Miroslava Brzeziny, emeritních rektorů Zdeňka Kůse a Davida Lukáše, hejtmana Libereckého kraje Martina Půty a primátora Jaroslava Zámečníka.

„Univerzita by bez lidí tvořila jen prázdné objekty a laboratoře s přístroji bez obsluhy. Naší největší devízou jsou proto lidé, kteří univerzitu zakládali, pracovali na ní a stále pracují. Pokračovat v rozvoji by bez kvalitních lidí nešlo,“ poděkoval rektor Miroslav Brzezina všem, kteří se podíleli a podílejí na šíření dobrého jména univerzity. Na škole letos působí třicet let. Rektor také zmínil, že Technická univerzita v Liberci vychovala během své existence zástupy úspěšných absolventů. Ti jsou našimi nejlepšími ambasadory. „Někteří staví mrakodrapy a města v Číně, někteří založili úspěšné firmy a startupy v zahraničí, mnozí působí na významných pozicích v českých i zahraničních společnostech.“

A význam přílivu mozků do Liberce založením vysoké školy vyzdvihl i emeritní rektor Zdeněk Kůs. „Založení vysoké školy v Liberci mělo jasný přínos pro Liberec. Škola přiváděla do Liberce schopné lidi. Osobně pokládám za velmi důležité, že se podařilo založit Fakultu zdravotnických studií. A významné také je to, že Liberec byl a je spojován s nanovlákny. Univerzita zkrátka přitahuje studenty z celé republiky a v některých oborech i z celého světa. Pokládám to za velmi důležité,“ řekl profesor Kůs.

Emeritní rektor David Lukáš zmínil zásluhy prvního svobodně zvoleného polistopadového rektora Zdeňka Kováře. Ten se významně zasloužil o nebývalý rozvoj liberecké vysoké školy. „Zdeněk Kovář měl před sebou těžký úkol vybudovat moderní univerzitu. Byl zakladatelem mnoha dalších fakult – pedagogické fakulty, fakult architektury nebo mechatroniky. Má také zásluhu na tom, že se podařilo zajistit významnou územní rezervu pro rozvoj univerzity,“ pronesl profesor David Lukáš. Během diskuse padlo také jméno emeritního rektora Vojtěcha Konopy, za jehož působení se začaly rodit první plány přípravy staveb budovy G a sídla univerzitního ústavu CXI. „Univerzita má dnes velmi slušné zázemí. Mimochodem, dostavbou objektu, v jehož aule právě sedíme, se splnil naší univerzitě sen, který trval více než šedesát let,“ upozornil Zdeněk Kůs.

Primátor Jaroslav Zámečník vystudoval Fakultu strojní TUL a v aule přiznal pohnutí. „Být na univerzitní půdě je pro mě emoční záležitost. Na Fakultě strojní jsem potkal spoustu výborných pedagogů a celé studium pro mě bylo skvělé,“ zavzpomínal primátor Zámečník. Ocenil především symbiózu univerzity a města. „Univerzita má obrovský význam nejen pro kraj, ale i pro město. Vychovala desítky tisíc absolventů, kteří se pohybují po republice a po světě a získali vztah k univerzitě i k městu. Jsou to ti nejlepší nositelé reklamy,“ dodal primátor Zámečník.

Na význam vzdělání a svobodné šíření myšlenek poukázal hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „Přál bych si, aby lidé v této zemi, kteří má nějaké rozhodovací schopnosti ovlivňovat fungování země pochopili, že vzdělání je ta naše největší přednost a největší nerostná surovina, kterou v této zemi máme,“ uvedl hejtman Martin Půta. Také on poděkoval všem, kteří se během 70 let podíleli a dál podílejí na vzdělávání generací studentů. „V souvislosti s libereckou univerzitou mám jen jedno přání. Aby v Liberci jednou vznikla i fakulta medicíny a my jsme v krajské nemocnici přestali mít nedostatek lékařů.“

Rektor Brzezina zmínil také jednu z nejbližších výzev. „Musíme přestát případné snižování nebo nezvyšování prostředků do školství. Na mnohých pozicích nám lidé odcházejí za lepšími podmínkami do průmyslových firem a na akademickou pozici se už nevrátí.“

Generace strojařů v almanachu

Pak v aule prošel křtem nejnovější almanach Fakulty strojní. Mapuje 70 let historie fakulty, jež stála u zrodu celé univerzity. Fakulta natiskla tisíc výtisků. „Je to historie generací strojních inženýrů, kteří promovali u nás v Liberci. Chci vám všem poděkovat za to, že jste byli součástí této historie, ať už jako akademici nebo absolventi a dál jste šířili dobré jméno fakulty během svého profesního uplatnění. Všichni jste se nesmazatelně zapsali do historie naší fakulty a jsem na to velice hrdý. Tento almanach je poděkováním vám všem,“ pronesl během křtu děkan Fakulty strojní Jaromír Moravec.

TUL dostává dárky. Umělecká díla

A univerzita si v rámci oslav 70 let nadělila a postupně ještě nadělí dárky v podobě nových uměleckých realizací. Každá fakultní budova do roku 2025 dostane svébytné umělecké dílo. Díla postupně vznikají v rámci uměleckého projektu Seminář naděje. Podstatu projektu v aule přiblížil kurátor Michal Koleček. „Umělecký projekt Seminář naděje usiluje o založení nové formy komunikace mezi akademiky a studenty, mezi jednotlivými součástmi univerzity, mezi různými oblastmi výzkumu a poznání, mezi institucí a jedincem, mezi univerzitou a komunitou. Projekt je zaměřen na všeobecné posilování aspektů spolupráce, neboť ta sebou přirozeným způsobem přináší také porozumění a naději. Spolupráce nad společným dílem přitom propojí důležitá témata výzkumu přítomná a dlouhodobě rozvíjená na jednotlivých součástech univerzity s kreativitou výtvarných umělců a potřebami okolní společnosti,“ popsal Michal Koleček.

Dvě díla už kampus zdobí. Děkan Fakulty umění a architektury TUL Jan Stolín vytvořil na balkoně budovy G monumentální instalaci pro Fakultu strojní sestavenou ze vzduchotechnických potrubí. Markéta Oplištilová je zase autorkou mobilní sochy, jež na Univerzitním náměstí odkazuje k podstatě textilnictví. Další díla se objeví před fakultnímu budovami v průběhu letošního a roku a během dalších dvou následujících let. Autory děl jsou: Blanka Kirchner, Dominik Lang, Richard Loskot, ateliér Mjölk a Pavel Mrkus.

Otevřeli jsme čtyři desítky laboratoří

Návštěvníkům se také v sobotu otevřelo na čtyřicet laboratoří a ateliérů. Ve všech univerzitních budovách to žilo a řada vědců v roli průvodců na konci dne slyšitelně chraptěla. Viditelně unavený, ale spokojený z velkého zájmu návštěvníků byl i Ondřej Matúšek z Katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní. „Lidí přišlo opravdu obrovské množství,“ řekl Ondřej Matúšek. „Předváděli jsme roboty schopné spolupracovat s člověkem nebo jsme ukázali robota, kterého jsme vyvíjeli pro inspekci primárního chladicího okruhu v jaderném bloku v Dukovanch. Lidé si mohli prohlédnout i 3D tisk skla a polariskop a další technologie. V laboratoři pneumatických pohonů je spousta interaktivních aktivit. Ukazovali jsme zkrátka to, co naši studenti dělají a s čím se učí pracovat,“ doplnil Ondřej Matúšek.

Nezastavili se ani na Fakultě zdravotnických studií. „Ukazujeme tady naši sanitku a celotělový pacientský simulátor SimMan. Dokáže simulovat nejen pohyb těla, hrudníku, srdeční ozvy, ale třeba i epileptický záchvat, umí slzet, močit, krvácet. Simulátor využíváme při cvičení studentů primárně oborů zdravotnické záchranářství a všeobecné ošetřovatelství, kde v rámci cvičení anesteziologie a intenzivní a urgentní medicíny simulujeme nejrůznější situace,“ popisoval zvědavcům asistent Fakulty zdravotnických studií Tomáš Dudich.

Guláš z rukou rektora

Sobota patřila také zábavě, dobrému jídlu a pití. Díky propojení kampusových oslav s tradičním TULfestem hrály na Univerzitním náměstí od 14 hodin univerzitní TULBand a dále se na pódiu vystřídají X_jazz, One&Half, Sebastian a AnarchiA.

Kdy jindy, než během oslavy výročí TUL můžete v menze dostat guláš nebo párek v rohlíku z rukou rektora? Během poledne se rektor u výdejního pultu nezastavil. „Mám radost. Po těch třech stech porcích guláše se jen zaprášilo,“ zhodnotil rektor Miroslav Brzezina.

Návštěvníci měli možnost také ochutnat speciální strojařské pivo Hookeův záklon. „Napadlo nás uvařit pro fakultu pivo. Příležitost 70. výročí se k tomu přímo nabízela. Spojili jsme síly s pivovarníkem Kosou Prérií, domluvili jsme si pivovar, vymysleli recept a šli jsme vařit,“ popsal nápad a jeho realizaci Ondřej Baťka z Fakulty strojní. Slavnostní várky bylo v sudech i v lahvích téměř 1500 litrů. Patrně jen ti, co prošli úskalími studií na Fakultě strojní, ocení vtípek v názvu piva. „Hookeův zákon je základem pro všechny strojaře. Probírá se v technologiích, v pružnosti a pevnosti, v materiálech. Robert Hook, kterého máme na etiketě nebo na tričkách, pije v záklonu do meze úměrnosti, kam platí Hookův zákon,“ zasmál se Ondřej Baťka.

TUL/Adam Pluhař, převzato z https://tuni.tul.cz