V galerii vystavují tři umělkyně z Polska, Slovenska a Česka. Jejich projekt se jmenuje Přítelkyně
V krajské galerii Lázně v Liberci dočasně přibyla díla tří umělkyň ze tří zemí. Na výstavách, které potrvají do března příštího roku, se zabývají ženskou soudržností, přehlíženou prací i příběhy svých předků. Společně vystavují polsko-romská autorka Małgorzata Mirgy-Tas a česká umělkyně Sráč Sam a samostatně slovenská autorka s vietnamskými kořeny Kvet Nguyen.
Společná výstava české a polské umělkyně nese název Přítelkyně. "Je to takový nepřímý dialog mezi jejich díly," řekla ČTK kurátorka výstavy Tea Kříž.
Polská autorka má v galerii dva monumentální textilní obrazy připomínající astrologické renesanční fresky. Mirga-Tas do nich propsala romskou kulturu, portréty žen i scény z obyčejného života. Obrazy jsou vyrobené z použitého oblečení a látek. "Materiály, z nichž díla vyrábím, pochází zčásti od lidí, které znám. Je to oblečení od mé maminky, sestry, tet a dalších lidí. I moje asistentky přináší věci od svých sousedů. K tvorbě zkrátka potřebujeme použité oblečení," uvedla polská autorka.
V kontrastu s jejím obrazy je na výstavě mohutná dřevěná konstrukce, která připomíná mořské plavidlo. Doplňují ji obrazy, lodě naplněné hrachem a textilní pláště s texty a obrazy. "Jednotlivé prvky mohou dočasně vytvářet celek, ale žádný z nich nemá jednoznačný výklad. Při stavbě jsem vycházela z toho, co znám a s čím mám zkušenost. Stavby v mé práci zastupují interakci s politicko-ekonomickým systémem, který díky aktuálnímu nastavení zásadně podmiňuje a ovlivňuje způsoby života. Vytvářím modelové stavby jako obrazy naděje, kdy je možné vymanit se z těchto spárů a zároveň tímto pohybem utvářet vlastní postoj," uvedla Sráč Sam.
Na druhé výstavě nazvané Než se voda dotkne břehu se mladá slovenská autorka zabývá pohnutými osudy vietnamských emigrantů v Československu. Výstava mimo jiné připomíná, jak se některé příběhy stávají součástí oficiálních dějin, zatímco jiné zůstávají skryté pod jejich povrchem. "Nguyen dlouhodobě pracuje s fotografickými archivy, osobními svědectvími a institucionálními dokumenty, prostřednictvím nichž zpochybňuje ustálené vyprávění o vzniku vietnamské diaspory v bývalém Československu," uvedla Kříž, která je kurátorkou i této výstavy.
Osudy vietnamských emigrantů od 50. let po období sametové revoluce slovenská autorka zachycuje formou různých instalací a objektů i za pomoci videa, textilních fotografií, fotografického archivu či dokumentární fotografie. Výstava je částečně věnována i takzvaným chrastavským dětem. Šlo o první skupinu 100 vietnamských dětí ve věku od šesti do 13 let, které krátce po vypuknutí války ve Vietnamu přijely v roce 1956 do Československa a azyl našly v dětském domově v Chrastavě u Liberce.
čtk




