V Liberci začnou prohlídky domu, kde žil architekt Karel Hubáček. Autor Ještědu v prototypu bydlel do konce života

"Uvidíme samozřejmě, jak to přes léto budeme zvládat a jaký bude o ně zájem. Předpokládám ale, že bude veliký," řekl Křížek.

Krajské muzeum má Hubáčkův dům v Lidových sadech ve správě od konce minulého roku, kdy ho od potomků slavného architekta odkoupil Liberecký kraj. Muzeum ho zatím zájemcům zpřístupnilo virtuálně.

Chystané komentované prohlídky jsou doprovodným programem k výstavě, kterou má muzeum v malém sále ke 100. výročí narození tvůrce hotelu a vysílače na Ještědu. Po jejím skončení se před veřejností Hubáčkův dům opět uzavře. "V říjnu ukončíme prohlídky, dům kompletně vystěhujeme, dokončíme jeho stavebně technický průzkum a navrhneme Libereckému kraji režim zpřístupnění do budoucna, což si vyžaduje investice. Tam je třeba v havarijním stavu oplocení," uvedl Křížek. Předpokládá, že nějaký stálý návštěvnický program by mohl v Hubáčkově domě být od roku 2026.

Dům bude mít i vlastního kurátora, muzeum ho začne hledat zřejmě ještě v červnu. "Bude mít na starosti tenhle dům, který by se do budoucna měl stát dokumentačním centrem architektury. Aby to nebylo jenom o tomto jednom výkřiku při stoletém výročí, ale aby v Severočeském muzeu stabilně vzniklo místo, kde se budeme věnovat architektuře Libereckého kraje, osobnostem architektury. A to by se mělo rozběhnout ve druhé polovině letošního roku," dodal ředitel muzea.

Návrh "svého" domu vypracoval v roce 1959 Hubáček s Vlastimilem Šedem, Josefem Patrmanem a Václavem Bůžkem. Díky nosné ocelové konstrukci byl dům variabilní, měl posuvnou stěnu mezi ložnicemi, bylo možné ho použít jako solitérní, vytvářet dvojdomy i řadové domy, přidat další patro. Projekt jednoduché modernistické montované kostky ale předběhl dobu a nakonec nebyl úspěšný, lidé nové technologii tehdy nevěřili. Zůstalo tak jen u prototypu. V roce 1962 se do něj Hubáček nastěhoval a s rodinou v domě prožil zbytek života. Postupně odhaloval i slabiny projetu, dům tak prošel úpravami - dostal obklad, který měl snížit tepelné úniky, a také pultovou střechu, tedy se sklonem.

Karel Hubáček, který zemřel před 13 lety, byl s Libercem spjatý i profesně. Na konci 60. let patřil mezi zakladatele Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (Sial), které v době normalizace dokázalo reagovat na moderní evropské trendy a vzešlo z něj několik osobností české architektury. Podepsán je pod řadou staveb. Právě i na ně je zaměřená současná výstava v muzeu nazvaná Karel Hubáček známý neznámý.

čtk