Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Vědci liberecké univerzity vyvinuli roušku, která se díky použití kyseliny mléčné v přírodě rozloží

07.06.2021 | 14:11

Roušku, která nezatěžuje životní prostředí, vyvinuli vědci Technické univerzity v Liberci. Díky použití kyseliny mléčné se rouška v přírodě rychle rozloží, a je ji tak možné kompostovat. ČTK o tom dnes informoval mluvčí univerzity Radek Pirkl.

rouškyTU1irma
Archivní foto z doby, kdy na TUL začali s produkcí nanoroušek, Artur Irma

S koronavirovou pandemií jsou použité roušky stále větším problémem, denně se jich produkují miliony a plast, ze kterého jsou vyrobeny, může v přírodě zůstávat i desítky let. Novinka z Liberce by tak mohla ekologickou zátěž výrazně zmírnit.

"Kyselina mléčná je látka, kterou důvěrně zná i naše tělo, při větší námaze se nám běžně vyplavuje ze svalů, čímž brání jejich přetížení. Tělo ji umí snadno odbourat a stejně tak i příroda. Po použití můžete takovou roušku s klidem hodit na kompost," řekl Petr Louda ze strojní fakulty liberecké univerzity. Naproti tomu polypropylen, který je hlavním materiálem většiny běžně vyráběných chirurgických roušek nebo respirátorů, se v přírodě rozkládá desítky a možná i stovky let.

Inspiraci pro ekologickou roušku našli vědci v medicíně, kde se biodegradabilní materiály běžně používají například pro výrobu chirurgických nití. K výrobě nového materiálu pro roušky použili kyselinu polymléčnou, což je z chemického hlediska jen delší řetězec kyseliny mléčné. Na textilní fakultě z ní elektrostatickým zvlákňováním vyrábějí nanotextilii. "Nyní nanomateriál vrstvíme na sebe tak, aby rouška účinně filtrovala a zároveň aby se v ní dalo pohodlně dýchat," popsal vývoj novinky Jiří Chvojka z katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů. Výhodou materiálu je podle něj to, že se dá svařovat laserem stejně jako polypropylen, z kyseliny polymléčné lze navíc vyrobit i gumičky k rouškám.

Práce na snadno odbouratelném materiálu zabrala vědcům z Liberce rok, výzkum financuje soukromý investor, který loni na jaře v době propukající koronavirové pandemie zadal libereckým fakultám vývoj ekologické roušky a také jednorázové kombinézy pro pracovníky ve zdravotnictví. "Naši vědci jsou ale otevřeni i další spolupráci, která povede k využití biodegradabilní suroviny v jiných aplikacích. Z kyseliny mléčné lze například snadno vyrobit i nápojové lahve jako alternativu k PET lahvím, které jsou dalším globálním zdrojem odpadu," řekl Pirkl.

Překážkou většímu využití kyseliny mléčné je zatím cena - rouška či lahev z kyseliny mléčné přijde dvakrát dráž než rouška z polypropylenu a láhev z PET. "Cena je otázkou trhu. Pokud bude po biologicky odbouratelných materiálech větší poptávka, budou se i víc vyrábět, a tím klesne jejich cena," dodal Chvojka. Předpokládá, že vzhledem k raketovému nárůstu produkce roušek a respirátorů kvůli koronavirové pandemii tlak na výrobu z kompostovatelných materiálů poroste.

čtk