Vedení Liberce zřejmě svoje podíly v družstevních domech převede uživatelům bytů za korunu. Podle původních smluv

Došlo tak na úplně první, více než rok starý návrh, že se mají podíly na družstevníky převést podle původních smluv - za korunu a případnou daňovou povinnost ponechat na nabyvatelích.

Družstevníci si jsou jisti, že se na ně daňová povinnost vztahovat nemůže, podle dřívějších vyjádření to mají prokonzultováno v nejrůznějších patrech daňové správy a sázejí na mínění renomovaných právníků, kteří uživatele družstevních bytů zastupují po celé republice. Problém se totiž týká tisícovek bytů po celé zemi, neboť se jedná o zrealizovaný projekt sdružené bytové výstavby, kdy finance sdružili stát (formou dotace) a občané (formou hypoték) a města se do hry dostala výhradně jako administrátor dotačních prostředků. Protihodnotou pak získala podíly na hotových bytových projektech.

V Liberci se problém týká členů deseti bytových družstev s více než tisíci byty, kteří svou část povinností do koruny zaplatili a měli smluvně zakotveno, že po splacení závazku a uplynutí dvaceti let se byt stane jejich majetkem. To se ale zkomplikovalo, když město uzavřené smlouvy zpochybnilo.

Na straně družstevníků stála ODS, za jejíž vlády se bytový projekt realizoval a jejíž protagonisté přesně věděli, co, proč a jak před dvaceti lety bylo. Tím se ale dostala do názorového sporu se svými koaličními partnery SLK a ANO. Ve spolupráci s družstevníky ale nakonec organizačně uspěla a radní Petr Židek se stal šéfem pracovní skupiny, která se složitou problematikou, kdy se souběžně řešilo několik variant převodu, prokousávala a posouvala věc k cíli. Později se k ODS přidala i radniční opozice, která ale více řečnila, než konala.

Průlomem k převodu za korunu se ale i v Liberci stal judikát Nejvyššího soudu, k němuž cestu proklestili obyvatelé družstevních bytů z Neratovic na Mělnicku, kteří dali vedení svého města k soudu poté, co s ním nebyla rozumná řeč a odmítalo svoje podíly podle původních smluv převést. Soudy všech instancí daly za pravdu družstevníkům. Existence judikátu NS dodala komplikované situaci, již se snažila vyřešit i ministerstva, právní jistotu.

Tím ovšem problémy s byty rozhodně nekončí, zastupitelé dnes schválili pouze Přípravu záměru, že lze převádět městské podíly na bytová družstva a odsud na jednotlivé členy BD za korunu. Následovat bude řada administrativních úkonů. Na výtky opozice, proč se to takto neudělalo hned a proč se rok město s družstevníky handrkuje, odpověděl nejvýstižněji ekonomický náměstek primátora Zbyněk Karban (ANO): "Protože se jedná o majetek za miliardu".

Dnešním usnesením zastupitelé získali alespoň částečnou jistotu, že budou-li hlasovat pro převod městských podílů na družstva, nedopustí se ničeho, co by odporovalo paragrafům zákona o povinnosti  řádného hospodáře při péči o svěřený majetek. Což ještě před několika lety bývalo nevyžádané pozvání do péče orgánů činných v trestním řízení a soukolí justice.

Pro průlomové usnesení hlasovalo všech 26 přítomných zastupitelů napříč kompletním spektrem.

Alena Roubalová

Musí se ještě ověřit, zda se dá "neratovický" judikát použít i pro Liberec

Město záměr převést své podíly v bytových družstvech na družstevníky za korunu nyní předloží družstvům, zda s tímto způsobem převodu souhlasí. Předkladatel návrhu a radní Michal Hron (Starostové pro Liberecký kraj) není přesvědčený, že všechna na tento způsob převodu přistoupí. Podle Hrona totiž stále hrozí, že družstevníci budou muset doplácet za převod daň z příjmu. "Pro mě riziko daňové zátěže tam je pořád," řekl. Už dříve zástupci radnice uváděli, že daň z příjmu za převedení podílu města může dosáhnout až 200.000 korun na byt.

Dnes schválenou přípravu záměru ale vítá předseda představenstva družstva A+G Stadion Josef Figer, ve kterém má město podíl. "Je to naplnění smluv, které jsme podepsali před 20 lety," řekl dnes ČTK. Podle něj se snaží docílit i toho, aby daň z příjmů za převod podílů města nemuseli platit. "Jednáme s ministerstvem financí a jsem přesvědčený, že se to podaří vyřešit," dodal předseda družstva se 133 byty.

V Liberci je problematická sdružená výstavba bytů z let 1997 až 2007, pro něž družstva prostřednictvím města získala dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení. Týká se to 1150 bytů v deseti družstvech, město v nich má podíly 25 až 30 procent díky vložení státní dotace. Město se v uzavřených smlouvách zavázalo, že 20 let po kolaudaci domů převede svůj podíl bezúplatně na družstva. Právníci Liberce ale tvrdili, že smlouvy neplatí, neboť před uzavřením nebyly zveřejněny na úřední desce. Podle právníků zastupitelé také musí odůvodnit, proč by měli podíl města převést bezplatně či se slevou.

Liberec proto hledal jiné varianty legálního převodu. Vytvořil čtyři různé možnosti, ani jednu ale zatím nedotáhl do konce. K možností převést svůj podíl na družstevníky za jednu korunu se nyní město vrátilo na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu v obdobném případě, který řešily Neratovice. "Soud akceptoval za přijatelné, že město prodává za jednu korunu majetek, který v tržní hodnotě má mnohem vyšší cenu," uvedl Hron. Podle něj ale musí ověřit, zda se dá tento rozsudek použít i pro Liberec. "Dnešním rozhodnutím zastupitelstva otvíráme prostor k tomu, abychom začali dělat konkrétní kroky," dodal Hron.

S dnes schváleným návrhem řešení souhlasí i zastupitelé, kteří vystupovali proti dosavadním návrhům řešení předkládaných Hronem. "Pro mě je zadostiučinění, že téměř po roce jsme přišli na to, co jsem navrhoval," řekl radní Petr Židek (ODS).

čtk