Více květin, stromů i vláhy. Život parku u Severočeského muzea pro další generace zajistí jeho obnova
AKTUALIZOVÁNO: Nově vysazené stromy, keře i květiny, dlažba prorostlá travou, která lépe zadrží vodu, lepší lavičky a křesla, vlídnější prostředí a citlivý návrat k původní romantické podobě z konce 19. století. To vše a mnoho dalšího má přinést plánovaná revitalizace parku Severočeského muzea v Liberci.
Park sice působí na první pohled relativně důstojně, ve skutečnosti ale dožívá. „Část Liberečanů se domnívá, že je park v pořádku a stačí běžná údržba a případné drobné úpravy. Lidé, kteří rozumí svému oboru, tedy krajináři, zahradníci, dendrologové, architekti, však vidí jeho postupující chátrání a umí říci, co nastane během následujících let. A ta zpráva není příznivá. Současné období sucha navíc tento nedobrý stav jen prohlubuje. Chápu obavy mnohých Liberečanů ze změny, ale obnova je opravdu nevyhnutelná. Samozřejmě chceme, aby bylo toto oddechové místo vstřícné a přívětivé pro místní obyvatele a návštěvníky muzea a ti se sem rádi vraceli,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně hejtmana pro resort kultury.
Park slouží nejen liberecké veřejnosti, do muzea zamíří každý rok zhruba třicet tisíc návštěvníků. Úpravou projde prostranství před muzeem – ve stylu tvůrců muzejního areálu, architekta Friedricha Ohmanna, a urbanisty Camilla Sitteho, se znovu otevře průhled k budově. Rododendrony, které na tomto místě dnes rostou, se dočkají přesazení na místo vedle příjezdové cesty z Vítězné ulice.
Změny čekají rovněž současnou síť parkových cest. Její nové rozvržení má rehabilitovat původní schéma z dob založení parku, místo pro oddych nově nabídne 14 laviček a 10 křesel s opěradly. Nádoby na odpad budou nově umístěny v krytých boxech u věže muzea mimo hlavní, pohledově exponovanou část muzea.
„Současné cestičky voda podemílá, narušuje jejich povrch, bez užitku po nich odtéká pryč a park kvůli tomu vysychá. V parku bude povrch cest obnoven z mlatu. Před muzeem bude současná nepropustná žulová mozaika zalitá v betonu odstraněna. Jako nový povrch je navržena žulová dlažba, která bude poskládaná tak, aby se voda vsakovala do spár mezi jednotlivými kostkami. Přirozeně se bude také odpařovat a ochladí prostor kolem muzea. Projekt splňuje požadavky na současnou modrozelenou infrastrukturu. Jeho součástí je také vodní prvek, který bude prostor ochlazovat. Dešťová voda stékající po střechách muzea se bude soustřeďovat v retenční nádrži a využijeme ji k zavlažování nově vysazených květin, keřů a trávníku a napájení kašny. Zároveň projde regenerací celý trávník. V parku vznikne expozice rostlin pěstovaných u libereckých vil v dobách jejich zlatého období,“ řekl Přemysl Krejčiřík, autorizovaný krajinářský architekt.
Své již mají odžito i některé stromy. V parku jich je 61, přičemž téměř všechny pochází z období jeho založení a jsou ve špatném zdravotním stavu. Mladých stromů do padesáti let je pouze osm, z čehož tři jsou náletové. Odborníci provedou nezbytné bezpečnostní a zdravotní řezy, deset stromů je však nutné, zejména z bezpečnostních a kompozičních důvodů, pokácet. Jako náhrada bude vysazeno minimálně 17 nových středně vysokých stromů. Ty vytvoří pomyslné nižší stromové patro, které nyní v parku zcela chybí. Vysazením, mladých stromů se dosáhne toho, že se park bude moci v budoucích desetiletích zdárně vyvíjet.
V současné době probíhají průzkumné práce opěrné zdi v takzvaném jelením příkopu u zadní stěny muzea. Podél ní jsou vzrostlé rododendrony, jejichž kořeny tuto zeď vážně narušují. Pokud však průzkum ukáže, že lze zeď zpevnit při zachování rododendronů, budou na místě ponechány.
Park také nově oživí množství květin: plán počítá s vysazením 24 druhů trvalek a sedmi druhů keřů. Vhodnou volbou jejich druhů se docílí toho, že park bude na rozdíl od současného stavu kvést nejen na jaře, ale prakticky celou vegetační sezónu. Poskytne tak útočiště a potravu většímu množství hmyzu a dalších živočichů. Zvýší se různorodost života parku.
Nyní muzeum nemá v parku zázemí pro trvalé uskladnění kontejneru na bioodpad. V pohledově cenné partii před budovou parkují automobily. V zadní části parku směrem do Dvořákovy a Gorkého ulice zase roste počet případů vandalismu. „U takzvaného Měšťanského domu vznikne drobné technické zázemí pro umístění mobilního kontejneru na bioodpad a zahradnické nářadí. Služební automobily muzea nebudou parkovat u hlavní muzejní budovy. Parkování ostatních aut bude pouze krátkodobé a bude se týkat pouze zásobování a provozu muzea a hendikepovaných občanů. Bezpečnost v parku zajistí také rozšířený kamerový systém,“ řekl Křížek.
K projektu vznesli své připomínky i samotní Liberečané. „Jsem ráda za věcné připomínky, které nám občané poslali. I když se jedná o památkově chráněný areál, jehož obnova se musí řídit právě památkovým zákonem, pracovali jsme s nimi. Opakovalo se jich zhruba deset. Některé byly zohledněny. Například výstavní panely podél muzea budou mobilní, nikoliv trvalé. Pikniková louka nebude jen nad podzemním depozitářem, kde není stín, ale na několika dalších místech pod stromy, a lidé si tak budou moci vybrat,“ doplnila Vinklátová.
Obnova parku by měla vyjít podle prvních odhadů na 27 milionů korun. Liberecký kraj počítá s realizací z evropských operačních programů, o které se bude ucházet.
LK/Jan Mikulička
K plánované revitalizaci parku u muzea dostal Liberecký kraj deset připomínek
K připravované revitalizaci parku u Severočeského muzea v Liberci dostal Liberecký kraj deset připomínek, některé z nich zapracoval. Připomínky, které žádají, aby park zůstal beze změny, ale odmítl. Park obnovu nutně potřebuje, některé stromy jsou ve špatném stavu a jsou dokonce nebezpečné, jak nedávno ukázal pád větve z jedné z borovic. Podoba parku by se měla vrátit víc k původní koncepci prostoru, řekl dnes ČTK Přemysl Krejčiřík z Ateliéru Krejčiříkovi, který projekt připravil.
"Je tady 62 stromů, ty mají 120 let, stárnou spolu, my chceme vysadit 17 nových stromů, 11 stromů se vykácí a tím zhruba třetina budou stromy nové. Vyřešíme to, že voda, která sem spadne, se zasákne a zbytek stromů a vegetace bude mít dostatek vláhy. Dáme sem nové květiny, ten park ožije," popsal záměr architekt. Dláždění zalité v betonu nahradí dlažební kostky uložené v zásypu, který umožňuje zasakování vody, obnovou projdou parkové cesty, přibude vodní prvek, s nímž se počítalo už na konci 19. století.
Otevřít by se měl i pohled na muzeum, které dnes kryjí rododendrony. "Když se dnes postavíte před muzeum, nevíte, kde je vstup," řekl Krejčiřík. Šest rododendronů, které pohledu na muzeum brání, chtějí proto přesadit a v prostoru udělat záhon s květinami, které v minulosti na zahradách sousedních vil kolem Masarykovy třídy rostly. Nové rozvržení má rehabilitovat původní schéma z dob založení parku, místo pro oddych nabídne například i 14 laviček a deset křesel s opěradly, místo bude i pro pikniky.
Při prezentaci záměru v květnu se strhla bouřlivá diskuse, proti plánovaným změnám vznikla i petice, pod kterou se ve stotisícovém městě podepsalo 1760 lidí. Odpůrci plánovanou revitalizaci odmítají jako příliš drahou a radikální. Náklady se odhadují na 27 milionů korun. "Část Liberečanů se domnívá, že je park v pořádku a stačí běžná údržba a případné drobné úpravy. Lidé, kteří rozumí svému oboru, tedy krajináři, zahradníci, dendrologové, architekti, však vidí jeho postupující chátrání a umí říci, co nastane během následujících let. A ta zpráva není příznivá," řekl ředitel muzea Jiří Křížek.
Historie muzejního parku sahá do roku 1876, kdy Spolek přátel přírody na tomto místě založil první veřejnou botanickou zahradu v Česku. Původní zahrada ale zcela zmizela pod několikametrovou navážkou zhruba o 20 let později při výstavbě muzejní budovy a nová vznikla nedaleko. Mezi nejvýznamnější exempláře patří letité domácí druhy, jako jsou buk lesní a smrk ztepilý, vysazené patrně při výstavbě muzejní budovy, či z dendrologického hlediska vzácný smrk východní, starý přes sto let. Je tam i smrk ajanský, dub červený, borovice limba nebo cypřišek nootecký.
Projekt obnovy parku zpracoval Ateliér Krejčiříkovi, který se specializuje na obnovu historických objektů. Jeho architekti jsou podepsáni kromě jiného pod obnovou parku u zámku Sychrov, zahrad Hospitálu Kuks nebo brněnské vily Tugendhat i květné zahrady v Kroměříži. Kompletní prezentaci plánované revitalizace najdou zájemci na stránkách Libereckého kraje a youtube.
čtk