Zahrádkáři z Winterovky se obávají, že přijdou o svoji kolonii. Petici s 600 podpisy předali libereckým zastupitelům

V kolonii, jež je městským pozemkem, je 67 zahrádek v sousedství Lužické Nisy. Předseda zahrádkářů Pavel Mraček dnes na zastupitelstvu uvedl, že zahrádky tam začaly vznikat už v roce 1946. Podle něj tam byla navážka z písku a nepořádku a zvelebit toto území se podle něj snažily tři generace. "Jsou to většinou místní lidé," uvedl. Podle náměstka primátora Jiřího Šolce (Starostové pro Liberecký kraj) se minimálně další tři roky nic nezmění, dříve se protipovodňová opatření nepodaří projekčně připravit. A není ani jisté, zda se budou realizovat. "Je tam hodně neznámých," uvedl Šolc.

Lužická Nisa je ve městě svázána do žulového koryta, což je podle Šolce nebezpečné, pokud by přišly záplavy. Radnice si proto předloni nechala zpracovat návrh možných protipovodňových opatření. Mezi doporučenými je i možnost vytvoření protipovodňového parku ve Wintrově ulici, kde by se mohla voda rozlít. "S těmito opatřeními se v této části ale historicky vždycky počítalo," uvedl Šolc. Opatření v celém městě podle studie přijdou na více než čtvrt miliardy korun, z toho 110 milionů by měly stát ve Wintrově ulici. Zahrádkářům město pozemky v této ulici pronajímá, výpovědní lhůta je tři měsíce.

Město smlouvy zahrádkářům už jednou vypovědělo, v roce 2008. Na protipovodňová opatření ale tehdy nezískalo dotaci. Mraček připomněl, že zahrádky poté zpustly, staly se útočištěm bezdomovců a drogově závislých a v této oblasti stoupla kriminalita. Znovu do nájmu podle Mračka zahrádky získali před šesti lety. "A po velkých nákladech jsme je zkonsolidovali," řekl. Navrhované řešení protipovodňových opatření považuje za špatné. Výhrady měla dnes i opozice a zastupitelstvo se tím bude znovu zabývat za měsíc.

Stotisícový Liberec leží v zaklesnutém údolí Lužické Nisy mezi Jizerskými horami a Ještědsko-kozákovským hřbetem a kvůli tomu má velmi specifické vodohospodářské podmínky. Ze svahů přilehlých hor stéká do řeky velké množství vody. Klimaticky leží město v chladné oblasti s průměrným ročním úhrnem srážek okolo 850 milimetrů. Region se také vyznačuje velkým počtem bouřkových dnů, což zvyšuje riziko povodňových situací. Za poslední léta největší škody způsobily ve městě přívalové deště v červenci 2013. Zničen byl tehdy majetek za 58 milionů korun.

čtk