Zastupitelé a družstva se chtějí dohodnout. Řešil-li by problém soud, mnozí by se převodu bytu do vlastnictví nemuseli dožít

Na květnovém zasedání o bytech dlouze pohovořili zastupitelé i obyvatelé krajského města, kteří si byty mj. kolem stadionu, v Zeleném Údolí nebo v Tyršově ulici koncem minulého století v dobré víře pořídili a podepsali smlouvy, že po dvaceti letech budou jejich.

V přijatém usnesení se zastupitelé jednohlasně dohodli, že se problematice budou věnovat na uzavřeném jednání a posléze i na dalších zasedáních zastupitelstva, do jehož působnosti se problematika přesunula. O všech krocích bude nově rozhodovat celé zastupitelstvo, nikoliv jen rada města. Podstatné je, že veřejně zaznělo, že všichni preferují dohodu.

Radnice si nechala zpracovat právní posudek, který varuje před údajně neplatnými právními úkony, jež podle tohoto materiálu provázely už podpisy smluv mezi státem a městem, jež bylo příjemcem dotace, a následně i mezi městem a bytovými družstvy. Právník kanceláře pracující pro radu rovněž varoval před možnými právními postihy, jimž by mohli být zastupitelé vystaveni, pokud zvolí chybný postup. To samozřejmě některé zastupitele vyděsilo, neboť všichni znají příběhy svých předchůdců, kteří byli kvůli prodeji majetku města v daleko menším objemu vláčeni dlouhé roky po soudech, aby byli až po letech očištěni.

Liberec měl na přelomu století pochybit mj. v tom, že záměr prodat za dvacet let byty družstevníkům nevisel na úředni desce. Jak ale tvrdí pamětníci, on tam visel, dnes ale o tom neexistuje důkaz. I proto je ODS jednoznačně na straně družstevníků. Zná historii i kontext a nynější váhavý postup radniční koalice, jíž je ODS neposlušnou součástí, považuje za nemístnou zdržovací taktiku. Mnozí občané, kteří v bytech bydlí, jsou důchodového věku a zaslouží si klid, ne soudní tahanice a nejistotu.

Proto si ODS nechala zpracovat jiný právní posudek, který vyznívá jinak než ten radniční a může pomoci váhajícím zastupitelům trochu rozvázat ruce. ODS zásadně nesouhlasí, aby o věci (majetku města v bytových družstvech za cca 300 milionů) rozhodoval až soud, což by mohlo při rychlosti české justice trvat dalších dvacet let. Soudní proces s nejistým výsledkem by byl pro občany, kteří neudělali nic špatně, naopak - zaplatili vše podle smluvní dokumentace, zbytečně zatěžující.

Dodejme, že odlišné stanovisko bude obsaženo v každé další právní analýze, kterou si nechá zpracovat kdokoliv další. Platí, že co právník, to názor.

Zastupitelé nakonec jednomyslně odsouhlasili, že Liberec bude u jiných měst s obdobným problémem hledat inspiraci i možné řešení, jak by mohl převést své spoluvlastnické podíly v bytových družstvech v případě smluv z minulosti, jež považuje za neplatné. V Liberci se to týká 12 družstev s 1240 byty. Někteří zastupitelé neúspěšně navrhovali na toto téma svolat i mimořádné zastupitelstvo.

Podle primátora Liberce Jaroslava Zámečníka (Starostové pro Liberecký kraj) není cílem města na lidech vydělat. "Cílem je najít takové řešení, které bude v budoucnu nezpochybnitelné," uvedl. Problematické jsou sdružené výstavby bytů z přelomu tisíciletí, na něž město získalo státní dotaci a zbytek peněz sehnalo bytové družstvo. Liberec se tehdy zavázal, že 20 let po kolaudaci domů převede svůj podíl bezúplatně na družstva. Tomáš Bobek z právní kanceláře, u níž si město zadalo analýzu k posouzení smluv, uvedl, že tento závazek nemůže město splnit pro absolutní neplatnost smluv. "Z hlediska práva se tváří, jako by nikdy nebyl přijat," řekl. Jedním z pochybení zhruba před 20 lety bylo, že záměr uzavřít tyto smlouvy nebyl zveřejněný na úřední desce.

Bobek také upozornil na to, že dotace od státu byla navíc určená městu a ne družstevníkům. "Stala se majetkem města a město s tím musí nakládat podle zákona o obcích," řekl. Podle něj tak musí zastupitelé odůvodnit, proč by měli podíl města převést bezplatně či s nějakou slevou. Jinak jim může v krajním případě hrozit i trestní stíhání. Možné řešení chce radnice hledat u jiných měst, která mají obdobný problém, protože se rovněž podílela na bytové výstavbě garantované a dotované státem. Tehdejší vládní program byl tehdy úspěšný a vedl k postavení mnoha finančně dostupných bytů, které lidé postupně zaplatili formou hypoték a měli je získat do vlastnictví. Podobný projekt například vznikl v Jablonci nad Nisou na Horní Proseči.

Postoj liberecké radnice se nájemníkům nelíbí. "Cítíme se být podvedeni. Vývoj problému je nefér vůči členům družstva," řekl ve čtvrtek na zastupitelstvu předseda představenstva družstva A+G Stadion se 133 byty Josef Figer. Podle něj šlo o zjevnou chybu města a zastupitele žádal, aby věc posoudili nejen z hlediska paragrafů, ale i s použitím zdravého rozumu. Zároveň uvedl, že v republice se tento problém týká asi 220 družstev.

Předsedkyně dalšího libereckého bytového družstva, Alfa, Naďa Vacková uvedla, že pro ně garance města byla tehdy velmi důležitá a vnímali ji jako záruku. "Pamatuji 90. léta, kdy docházelo k tunelování, obírání občanů," řekla a zmínila neblaze proslulý H - systém, v němž nenávratně zmizely peníze budoucích vlastníků jednotek. Někteří z nich tak za své byty, které si dostavěli svépomocí, musí zaplatit znovu.

Také další ze zástupců bytových družstev Lenka Šlapáková uvedla, že do společného projektu s městem vstoupili, neboť radnici vnímali jako jistotu. "Záchranu toho, že to nedopadne špatně, že je to garance slušnosti," uvedla. Upozornila také na to, že část současných družstevníků koupila podíl v družstvu od původních členů za komerční cenu s příslibem, že na ně bude byt po 20 letech převeden za korunu.

uba, čtk