Žitava si 9. listopadu připomene výročí neblahé křišťálové noci. Nabídne pietní setkání i film Paměti národa
V pondělí 9. listopadu si Žitava připomene výročí protižidovských pogromů z roku 1938, známých jako křišťálová noc. Česko-německý vzpomínkový program nabídne procházku po Kamenech zmizelých, ekumenickou bohoslužbu a pietní setkání na místě bývalé synagogy. Součástí večera bude také projekce dokumentu Paměti národa Na brzkou shledanou!
Příběhy ztracených sousedů, po níž bude následovat debata s historiky a autorkou námětu. Vstup na celý program je zdarma a s výjimkou bohoslužby bude zajištěno česko-německé tlumočení.
Datum setkání odkazuje k noci z 9. na 10. listopadu 1938, kdy nacistické protižidovské násilí zasáhlo synagogy, obchody i domovy židovských obyvatel. Pogromy postihly také Žitavu, kde byla zničena místní synagoga. Vzpomínkový program připomene někdejší židovské sousedy a v širším kontextu otevře prostor pro společné ohlédnutí za nedávnými dějinami česko-německo-židovského soužití v regionu severních Čech a Saska.
Program začne v 16.30 hodin procházkou po žitavských Stolpersteinech neboli Kamenech zmizelých, které připomínají jednotlivé oběti nacistické perzekuce. Zájemci se sejdou u kostela sv. Jana. V 18.00 hodin bude následovat ekumenická bohoslužba v katolickém kostele Navštívení Panny Marie. Od 18.30 hodin se uskuteční pietní setkání u pamětní desky na místě bývalé synagogy v Lessingstraße 12, spojené s položením věnce a projevem starosty Thomase Zenkera.
Od 19.30 hodin uvede Café Jolesch v Hillersche Villa na adrese Klienebergerplatz 1 dokument Na brzkou shledanou! Příběhy ztracených sousedů. Film propojuje vzpomínky pamětníků z obou stran hranice se záběry ze dvou letošních červnových vzpomínkových akcí – pokládání Kamenů zmizelých v Žitavě a připomínky divokého odsunuNěmců v České Lípě.
Prostřednictvím osobních příběhů přibližuje zkušenosti nacistické perzekuce i poválečného vysídlení a klade otázku, jak si tyto události připomínáme dnes. Ve filmu zaznívají například vzpomínky děčínské rodačky Evy Erbenové, která přežila Terezín, Osvětim i pochod smrti, nebo Jany Urbanové z Teplic, deportované do terezínského ghetta jako sedmileté dítě.
Poválečnou ztrátu domova přibližují příběhy Iva Vendolsky, který v červnu 1945 musel opustit Benešov nad Ploučnicí, nebo Josefa Wagnera, jehož rodinu v srpnu 1946 vysídlili z Mojžíře u Ústí nad Labem. Jejich vyprávění ukazují, jak zásadně velké dějiny zasáhly do života malých dětí a jejich rodin.
Na projekci naváže debata s historiky Tomášem Cidlinou a Felixem Pankoninem a s Michaelou Pavlátovou, autorkou námětu a ředitelkou Paměti národa Severní Čechy. Společně s publikem se budou věnovat tomu, jak se o minulosti pohraničí vypráví v Česku a Německu a jakou roli v jejím poznávání hrají svědectví pamětníků.
TZ/Paměť národa Severní Čechy




