Zoo Liberec poprvé rozmnožila kriticky ohroženou žabku listovnici přízračnou, odchov tohoto druhu v lidské péči je vzácný

V liberecké zoo se podařilo odchovat sedm jedinců, kteří úspěšně dokončili proměnu z pulce v dospělou žábu. "Odchov listovnic přízračných je pro nás opravdu velkým úspěchem. Tento druh je velmi citlivý na klimatické podmínky prostředí a k rozmnožování potřebuje co nejvěrněji napodobit období dešťů, které zažívá ve své domovině," uvedla zooložka a kurátorka chovu plazů a obojživelníků v liberecké zoo Petra Hnidová.

Zásadní je podle ní především správně načasovaná změna teplot. "Nejprve je potřeba prostředí na několik dní výrazně ochladit a poté teplotu opět zvýšit a spustit umělý déšť. Právě tato kombinace dává žábám impuls k rozmnožování. V zázemí proto využíváme klimatizaci a speciálně upravené terárium, takzvanou dešťovou komoru, kde můžeme přesně regulovat výšku vodní hladiny i intenzitu deště," popsala zooložka. Když se podle ní podaří vytvořit správné podmínky, samice naklade vajíčka na listy rostlin nad vodní hladinou. "Tím ale celý proces zdaleka nekončí. Největší chovatelskou výzvou je úspěšně dovést vývoj od vajíčka přes pulce až po dospělou žábu," dodala Hnidová.

​Snůšku objevili liberečtí chovatelé devátý den od zahájení rozmnožování v dešťové komoře. Druhý týden od nakladení vajíček se začali líhnout pulci, kteří po opuštění rosolovitých obalů spadli do připravené nádoby s vodou na dně terária.

"Chovatelé je následně přemístili do samostatné nádrže, kde jim zajistili vhodné podmínky pro další vývoj. První mladá žába dokončila metamorfózu po 64 dnech od nalezení snůšky, poslední pak 109. den," uvedla mluvčí zahrady. Mladé listovnice jsou podle ní nyní v zázemí liberecké zoo. "S největší pravděpodobností v budoucnu zamíří do dalších zoologických zahrad, kde pomohou posílit evropskou záložní populaci tohoto kriticky ohroženého druhu," dodala Tesařová.

Listovnice přízračná pochází z horských mlžných lesů Kostariky a Panamy. Její populace v posledních desetiletích dramaticky poklesly především v důsledku šíření pro obojživelníky smrtelného houbového onemocnění chytridiomykózy, úbytku přirozeného prostředí i klimatických změn. Ve volné přírodě proto patří mezi nejohroženější druhy obojživelníků na světě.

čtk