Zvlněná dřevěná podlaha se stala novým exponátem v liberecké galerii

Instalace od slovenského výtvarníka Juraje Gábora nazvaná Vlnění připomíná vlny na vodní hladině, unese až 500 lidí. Zabírá celou podlahu haly pod bazénem, která má na šířku deset a na délku 20 metrů. "Prvotní skici pro tuto zvlněnou podlahu byly především grafické listy, které zachycovaly vodu, jak na nás působí. Voda jako očista, nejenom fyzická, ale i mentální. Zároveň zklidnění mysli," uvedla kurátorka výstavy Lenka Sýkorová. Když bude návštěvník po třech dřevěných vlnách procházet, automaticky se podle kurátorky bude měnit jeho vnímání.

Zvlněná podlaha působí na výstavě i jako architektonický prvek, pomyslně z ní vyrůstají ostatní vystavená díla. "Vybrali jsme pět autorů, každý k tomu přistupuje odlišným způsobem," uvedl druhý kurátor výstavy Viktor Čech. Většina děl podle něj vznikla speciálně pro tuto výstavu. Na chemické a biologické procesy těl se zaměřili ve svých instalacích Anetta Mona Chisa a Lucie Tkáčová. Mají tam objekty se skleněnými hlavami, v nichž kvasí zelí a další zelenina. Ocelové figury Tomáše Roubala připomínají podle kurátorů lázně jako místo odpočinku, setkávání a také glosování aktuálních problémů. David Vojtuš má na výstavě plastové objekty připomínající polštáře a András Cséfalvay exponát evokující katafalk. Pod něj si budou moci návštěvníci i lehnout a sledovat videoinstalaci. "Vtahuje diváka do intimního dialogu s mystickou postavou asyrského ochranného božstva Lamassu a odkazuje tím ke kořenům hygieny jako rituálu očisty nejen fyzické, ale především duchovní," dodal Čech.

Druhá výstava, z lázní do Lázní, je prezentací klasického umění z 19. století. "Vybrala jsem z bohaté sbírky liberecké galerie 19 listů. Jsou to rytiny nebo litografie, které se vážou k tématu zobrazování nálady, atmosféry, ale i života ve významných lázeňských městech Německa, Rakouska a samozřejmě českého království," řekla kurátorka výstavy Anna Habánová. Obě výstavy potrvají do konce letních prázdnin.