Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Firma Graniton - Rydl a Thon uvedla Svijany do prestižních sbírek keramiky

04. 03. 2019 | 0:00

Když se řekne Svijany, každý Čech si vybaví výborné nepasterované pivo a obyvatelé regionu přidají zámek a výstavu pravěkých artefaktů ze zdejšího bohatého naleziště. Ale (zatím) jen hrstka odborníků ví, že se zde počátkem 20. století vyráběla keramika, dnes zdobící světové umělecké sbírky.

 Graniton, firmu vyrábějící uměleckou keramiku z kameniny, založili roku 1907 Josef Rydl a Karel Thon. Továrna se nacházela ve Svijanech Podolí (MAPA), ale obchodní zastoupení a sklady měla bez nadsázky po celém světě. Počtem dělníků, kterých v dobách růstu zaměstnávala až 150, patřila k největším v regionu. Historie Granitonu je poměrně krátká, zanikl roku 1928, ale díky spolupráci se špičkovými umělci své doby se stačil zapsat do historie zejména secesní a kubistické umělecké a užitkové keramiky. Důvodů krachu bylo více. Konkurence byla velká, firma se těžko vzpamatovávala z následků 1. světové války, obchodní bilanci neprospělo ani střídání majitelů a posledním hřebíčkem do rakve byla počínající velká hospodářská krize. Výroba sice rokem 1928 zcela neskončila, ale dále se zde vyráběla již jen stavební keramika.

Jednotlivé umělecké artefakty jsou chloubou prestižních institucí, životopisy umělců jsou většinou probádané, ale o firmě, která předměty vyrobila, se toho donedávna vědělo velmi málo. Za propagaci Granitonu (a tím pádem i Svijan) na poli umění vděčíme Jiřímu Hořavovi a tomu, že není pouhým sběratelem, ale nadšeným badatelem.
Graniton

Genezi své vášně sběratel Hořava popisuje takto: "Člověku se líbí jedna věc, uchvátí ho, zatouží ji vlastnit. Když ji pak má, má pocit, že by bylo dobré získat další podobný artefakt. A když ho získá, chce další. Je lapen, stane se z něj sběratel. Sběratelství je nevyléčitelná nemoc, končí až smrtí. To vlastnictví je jedna věc, to člověka primárně táhne, ať už z pohledu estetického nebo finančního. Ale tím vrcholem, co by měl být u každé sbírky, je její publikace, protože sbírka se po smrti sběratele rozprchne, ale informace by měly zůstat zachovány. To je nadstavba, kterou sběratel může poskytnout historii." A tak investigativní sběratel, jak ho nazývá Jiří Křížek, ředitel Severočeského muzea, začal psát o předmětech své vášně odborné, bohatě ilustrované knihy, které navíc vydává vlastním nákladem (seznam ZDE). 

K zájmu o produkci Granitonu se Jiří Hořava dostal tak trochu oklikou: "Sběratelem jsem padesát let a posledních třicet let jsem se pozvolna přesouval ke keramice s tím, že to bylo intenzivnější a intenzivnější. Začal jsem Helenou Jónovou (viz. ukázka prací na fotu níže), významnou českou keramičkou, mimo jiné zakladatelkou ARTĚLu a první profesorkou keramiky na UMPRUM. A tím se nešlo vyhnout ani firmě Graniton, protože to propojení bylo mnohostranné a právě produkce této firmy ukazuje, jak u nás byla výroba umělecké a užitkové keramiky počátkem 20. století invenční a rozmanitá."
Graniton

Pramenů o firmě bylo žalostně málo, což signalizovalo problémy, ale pro investigativce Hořavu to představovalo výzvu, hozenou rukavici, jejíž zvednutí skončilo vydáním reprezentativní publikace. Autor vzpomíná: "Byl to výtvarný zájem. Muzea většinou vystavují několik špičkových, světově zajímavých prací. Ale kromě toho tu je další produkce, která je nesmírně zajímavá, hezká a nikdo o ní neví. To mě vedlo k tomu, abych to zpracoval, napsal knihu, ve které najdete popsaných 1250 modelů."
Graniton

Kromě koupě knihy se výrobním sortimentem Granitonu můžete pokochat na vlastní oči na první průřezové výstavě, která se až do 5. května koná v Regionálním muzeu v Teplicích.
Graniton

Ve dvou místnostech je vystaveno několik stovek exponátů. Jsou zde jednak špičková umělecká díla, jako třeba tyto práce od Vlastislava Hofmana (dvě kubistické vázy) a Pavla Janáka (ostatní předměty). Například "vajíčko" a dóza "krystal" se na světě dochovaly jen v několika exemplářích.
Graniton

Soliterní vázy se zoomorfními pohádkovými motivy a unikátní glazurou přitahují pozornost nejen obdivovatelů keramiky a nejen proto, že jsou opravdu velké.
Graniton

Graniton

Graniton

Ovšem na výstavě je nejpřínosnější její komplexnost, sběratel Hořava vystavuje i keramiku vyloženě spotřební, nebojí se ani exkurze do oblasti kýče. Vždyť základ zisku firmy netvořily drahé umělecké artefakty, ale výrobky konzumní. V tom ohledu se za těch sto let pranic nezměnilo, ba naopak.
To bylo i dilema sdružení mladých umělců ARTĚL, kteří s Granitonem úzce spolupracovali a jejichž programem bylo zvýšení umělecké úrovně předmětů denní potřeby, odklon od nevkusu a masové výroby. Jenomže zvýšit dostupnost umělecké produkce širokým vrstvám obyvatel se jim (pochopitelně) nepodařilo. Jejich nápady prodražovaly výrobu a nebyl o ně zájem tak velký, aby tento deficit vyrovnal.  
Graniton

Graniton

Poznáváte naše velikány? Kterého byste si dali dnes do obýváku?
Graniton

Velké množství výrobků existovalo ve více barevných kombinacích. Součástí výrobního programu Granitonu byla i produkce surové keramiky (střepu), kterou odebíraly další dílny a zdobily si ji podle svého vkusu.
Graniton

Graniton vyráběl i keramiku pro venkovní umístění, například funerální.
Graniton

Výstava rozsahem ilustruje fakt, že hloubka sběratelského ponoru Jiřího Hořavy je takřka bezedná. Naskýtá se logická otázka, kam se to majiteli všechno vejde. Sběratel poznamenává: "Na to se mě ptají všichni a já odpovídám, že takto to vidím prezentované poprvé. Já to mám totiž buďto zarovnané v regálech nebo zabalené v bednách a krabicích. Člověk by musel mít muzeum, aby vše mohl instalovat."
Graniton

Možná máte doma nějaký zajímavý produkt Granitonu (viz. fotky dole) a ani o tom nevíte. Pan Hořava má pro vás radu: "Keramika je poměrně nezpracovaná, pramenů je málo, obecná znalost není veliká, takže je možnost koupit věci dosti často levně. Vynikající uměleckou záležitost koupíte za několik stokorun. Tak mě to chytilo natolik, že jsem opustil původní profesi a věnuji se tomuto. Postupně jsem k tomu přitáhl i ženu. Její zájem původně směřoval k baroknímu malířství, kterému velmi rozumí, ale začala se zajímat i o tyto věci. Je to takový náš společný koníček." A paní Hořavová dodává: "Jsem ráda, že se tím manžel zabývá. Je to hrozně zajímavý pro nás oba dva a přináší nám to spoustu impulsů do života."
Graniton

Graniton

Závěrem zbývá zodpovědět otázku, kdy souhrnnou výstavu Granitonu uvidíme v našem kraji. Šéf Severočeského muzea Jiří Křížek je optimista: "O firmě Graniton víme dlouho, ale naráželi jsme na to, že ve veřejných sbírkách jsou jen fragmenty. Pak se objevila kniha odhalující neznámý svět této keramičky. Kontaktovali jsme autora a plánujeme, že po rekonstrukci muzea Graniton zařadíme do výstavního plánu. Do budoucna mám vizi, že tato značka by si zasloužila stálou expozici na zámku ve Svijanech. Teď tam máme archeologickou expozici a po uplynutí doby udržitelnosti projektu (pozn. red.: tedy za necelé tři roky) bude možné společně se svijanským pivovarem, vlastníkem zámku, uvažovat o obměně expozice. Máme jisté plány, ale nechci předjímat... Každopádně by to bylo velmi přínosné, protože v našem kraji uměleckoprůmyslová výroba keramiky moc nebyla, tady se vyráběla spíš stavební kamenina. Janákovu cukřenku můžete vystavovat v New Yorku a rozhodně neuděláte ostudu, ale to, že byla vyrobena ve Svijanech Podolí, to zatím ví málokdo a to chceme změnit."


Text a foto Mad