Bazén a Lesák - dva liberecké evergereeny, s nimiž se rodily i s ostudou odcházely městské vlády, se konečně dočkaly posunu

Dva liberecké evergereeny, s nimiž se rodily i s ostudou odcházely městské vlády, se dočkaly posunu. Doufejme, že k lepšímu. Dobám, kdy každá změna byla speciálně v Liberci výhradně k horšímu, minuly.

Zahájení rekonstrukce městského bazénu se téměř rovná zázraku. Politické triko si na nezbytné opravě sportoviště honil, málokdy však propotil, nejeden komunální politik. Celá dvě volební období ale zůstávalo jen u pustých řečí a plánů. A když se ledy konečně hnuly, protože modernizaci dostal na starost ten, který byl schopen přípravu projektu posunout do konečné fáze – k vysoutěžení zhotovitele – vlámaly se na scénu léta živené liberecké báje a pověsti a s nimi i orgány činné v trestním řízení.

Uvěřily svým informátorům a jejich dlouhodobě šířeným fámám a propagandistickým smyšlenkám. A zasáhly v ten nejnemožnější čas. Proti náměstkovi primátora, který dílo dotáhl ke zdárnému „poločasu“ (vysoutěžení dodavatele) a paradoxně i proti představiteli firmy, která se tendru na bazén vůbec nezúčastnila. Čímž svou celou "branně bezpečnostní akci" úplně postavily na hlavu.

Dnes z té velké dubnové aféry zůstaly jen nikdy nezodpovězené otázky, protože věc se vůbec nikam nepohnula, a prostor pro opoziční omílání nepravd, nesmyslů a mýtů. O což asi v té jarní fázi „zločinu, který svět neviděl“ šlo především...

Každopádně: Bazén má být přestavěn za dva roky a věřme, že si svou dávku komplikací už vybral. Projekt sestrojený za exnáměstka Petra Židka je dost dobrý, prověřily ho nejrůznější povolané a městem draze zaplacené autority a koneckonců i čas. Teď nastala doba, aby se přestavba bazénu a kompletního příslušenství za tři čtvrtě miliardy realizovala ke spokojenosti veřejnosti.

Navzdory všem laickým kritikům i provařeným hlupačkám, jejichž jedinou kvalifikací je umění přitrouble poštěkávat za karavanou.

Lesní koupaliště v Liberci bude mít na příští letní sezonu nové zázemí zhruba za šest milionů korun. Jeho výstavba začne příští týden, areál oblíbený i mezi otužilci zůstane přesto částečně přístupný i přes zimu. Nynější vedení radnice tak dotahuje projekt, který začal už v éře, kdy v Liberci spoluvládla Změna (2014 – 2018). Její pohrobci dodnes sedící v zastupitelstvu, ovšem v opozičních lavicích, se dnes tváří, že se jich tento průšvih vůbec netýká.

Týká, a moc. Jednoznačně ilustruje, jak strašně jsou exponenti současné radniční opozice neschopní, když dojde na faktickou práci. Jejich tehdejší vedení bylo během své čtyřletky schopné pouze nekvalitně opravit vanu bazénu a zbytek nechat plavat. Bazén se hned po rekonstrukci musel znovu opravit a s (ne)existencí byť jen nejnutnějšího zázemí (toalety, převlékárny) se Lesák potýká dodnes. Nakonec oblíbené podhorské koupaliště spasí participativní rozpočet, z kterého se zázemí dostaví. Nezbude tak sice na jiné projekty, ale Lesní koupaliště si finále zaslouží alespoň deset let po svém zmrtvýchvstání.

Jednalo říjnové zastupitelstvo. Schválilo dva kontokorentní úvěry i prodej machnínského zámečku, ležáku, s nímž si neporadila žádná politická reprezentace od doby, co si jej Liberec koupil zpátky od dvou lékařů. Ti zde chtěli vybudovat sanatorium pro staré a nemocné. Protože ale jeden ze společníků zemřel dřív, než se projekt stačil rozjet, z nápadu i realizace sešlo.

Notně vybydlený zámeček nyní získala jiná soukromá společnost a chce tady realizovat, světe div se, sanatorium pro staré a nemocné, konkrétně Alzheimer centrum. Snad se to podaří, protože podobných zařízení, s přibývajícím věkem dožití, je v tuzemsku potřeba jako soli.

A je úplně jedno, zda budou krajská či soukromá, protože "ranec" se platí v každém z nich. Kdo dnes kritizuje vznik soukromých sociálních zařízení, je hlupák. Stát se o všechny potřebné postarat nedokáže a je fajn, že se i u nás realizují domovy sociální péče podle zahraničních vzorů. S nimi do zdejší sociální sféry přicházejí nejen standardy péče, ale i modely chování ke klientům. Což vůbec není málo.

Během jednání zastupitelstva opoziční koumáci opět předvedli ukřivděnou kritiku všeho a všech ve všech příšerných odstínech. Útoky, zejména "nafelcmana", začínají být velmi osobní, ale i nepřehledné. Chlapec občas působí nevyrovnaně...

Jednou je šíleně špatně, když se kraj vláme do libereckých záležitostí a jindy je ještě hůře, když kraj Liberec a jeho agendu nechá na pokoji. Radniční opozice se mohla ještě nedávno přeskočit, když kraj sňal z krajského města starost o ryze nadregionální botanickou a zoologickou zahradu, čímž jim umožnil rozvoj a růst. Teď je zase špatně, když se kraj nikterak nehrne do výstavby lanovky na Ještěd, protože respektuje, že jde o vyloženě libereckou reálii. Dost na tom, že krajskému městu přispěje na rekonstrukci bazénu, zatímco jiná města v kraji si se svými bazény musí poradit za své...

Opozice laje hejtmanovi i primátorovi za to, co udělali i neudělali, ovšem už i za to, co by udělat mohli. Přesně podle vzoru "cokoliv uděláš, to budu napadat". A tak se dělá politikum už i memoranda, v němž se město velmi vágně zavazuje, že kolem budoucího Alzheimer centra v Machníně povede autobusový spoj. Ten, který tam už jezdí dávno. Otázkou je, zda by se zastávka v budoucnu neměla přiblížit blíže k sanatoriu. Vzhledem k tomu, kdo tam bude za několik let dojíždět.

Hudba budoucnosti... Připomíná to ale nedávnou scénku z jiného jednání zastupitelů, kdy se opozice hádala, kolik má stát lístek do lanovky na Ještěd, přičemž tehdy projekt nové lanovky ještě nebyl ani na papíře a z té dosavadní zbyla kupa šrotu. Totéž v bleděmodrém je mudrování o zastávce MHD v budoucím sanatoriu. Ještě se nekoplo a už se vygeneroval problém... Známe to z filmové klasiky. Fiata nebo trabanta? Vy kupujete auto? Ne, máme los...

Na další problém mínili opoziční všeználkové zadělat tím, že chtěli nechat nezávislou autoritou zkontrolovat projekty na energetickou úspornost městských budov. Jenomže gesční náměstkyně Šárka Prachařová (ANO) jim sebrala vítr z plachet a s kontrolou souhlasila. I bez kašpařin, které si uchystali názoroví protivníci. Ti tím byli zaskočeni natolik, že by okamžitě mohli nadabovat Blekotu i Mekotu.

Ono to je asi rozumné, nechat si částečně kontroverzní, protože typově nové projekty, nechat posvětit zvenku. Už proto, že prášení směrem k orgánům činným v trestním řízení je v Liberci (a v nejmenovaných kruzích) vcelku oblíbená a v praxi vyzkoušená disciplína. Osobně se domnívám, že nikomu z nynějšího vedení města nové metody zateplování, vyhřívání a osvětlení nestojí za to, aby zpestřili život sobě i svým blízkým mediální štvanicí a výslechy na policii.

A ještě pár slov k nově schváleným úvěrům, které si bere město na realizaci velkých projektů. Liberečtí zastupitelé totiž ve čtvrtek schválili přijetí dvou kontokorentních úvěrů až do výše 1,5 miliardy korun od České spořitelny. Každý je s limitem 750 milionů. Radnice chce peníze z jednoho úvěru použít na kompletní opravu městského plaveckého stadionu a z druhého na snížení nákladů za energie 34 městských budov.

Po mém soudu běžná věc, pořizuje-li se z úvěrů majetek, a peníze se jen tak neprojídají. Jen mě překvapilo, jak málo se dosud splatilo z úvěru z roku 2010, z kterého se všichni mohli zbláznit. Po bezmála 15 letech vlády nejrůznějších hnutí a jejich koalic pořád ještě zbývá doplatit 1,15 miliardy. Ročně město na splátku tohoto starého dluhu dává přes 235 milionů korun, z čehož přes 105 milionů jsou úroky. Aktuální zadluženost na jednoho obyvatele tak v Liberci činí 13.606 korun.

Asi úhel pohledu, ale po mém soudu tak trochu turecké, vlastně liberecké hospodářství.

Užívejte podzimní víkend.

Alena Roubalová