Papírové náměstí: víc papíru než skutečných domů. Zatím to vypadá na projektování, fakturování a prezentování. Na stavění ne

Zatím to vypadá na projektování pro projektování. Zkušenější Liberečané dobře vědí, že v našem městě se poslední roky často „projektuje do šuplíku“. Záměr na Papírovém náměstí se proto dá číst i jinak. Jako další velký projekt, který je ideální především pro architekty a projektanty, nikoli pro budoucí obyvatele.

Náměstek primátora Janďourek (SLK), sám architekt, vytváří prostředí, v němž je hlavní přidanou hodnotou samotné projektování, nikoli dokončené stavby. Soutěže, studie, koncepce, regulační plány... to vše zaměstná řadu „spřátelených“ ateliérů, které mají s Janďourkovou Kanceláří architektury města v Liberci dlouhodobě nadstandardní vztahy.

Když se navíc zadání rozdělí mezi několik menších zakázek, snáze se rozmělní dohled veřejnosti. Místo jedné velké transparentní soutěže vznikne několik menších, ve kterých se může uplatnit okruh známých kanceláří. Formálně bude vše v pořádku, prakticky se však opět může potvrdit, že kdo má k městským architektům blízko, ten má i blízko k zakázkám. Údajná snaha o pestrost výstavby může být pouze zástěrkou pro uspokojení více projektových kanceláří.

Byty, které možná nikdy nevyrostou

Podle zveřejněných informací má být výstavba zahájena někdy kolem roku 2027 nebo 2028. Jenže každý, kdo zná českou realitu stavebního procesu, a sliby liberecké radnice, ví, že takový termín je spíše zbožné přání než reálný plán. Vzpomeňme si třeba na rekonstrukci ulice Vítězná, která měla „dočasný“ povrch od roku 2017 a oprava začala až nyní, tedy v roce 2025. Nebo na kompostárnu, kde s velkou slávou vznikl projekt, který se teď s menší slávou strčí do šuplíku a žádná kompostárna u čističky nevznikne.

Ale co už, zkusme to spočítat. Nejprve je nutné připravit projektové dokumentace pro územní rozhodnutí a pro stavební povolení, to samo o sobě představuje minimálně 1–2 roky práce. K tomu připočtěme obvyklé odvolací lhůty, stanoviska dotčených orgánů, složitou koordinaci sítí, které v lokalitě nejsou v dobrém stavu, a technické problémy spojené se založením staveb v nivě Nisy. Geologicky jde o měkké podloží, které vyžaduje nákladnější zakládání a odvodnění.

I kdyby vše šlo ideálně, tak je nutné vysoutěžit stavební firmy, což je proces, který může snadno přidat další rok zdržení. Samotná výstavba tří bytových bloků pak potrvá minimálně další dva až tři roky. To jsem ještě nepřipočetl lhůty na projednání v Radě architektů, kde lhůty nejsou. Mnozí, kteří s ní měli něco do činění, tak ani za rok nedošli k závěru. V případě "prioritního Papíráku" si to ale pánové pořeší. Přeci jen je to poradní orgán primátora Zámečníka, a kdyby se to tam mělo nějak extra zdržovat, tak jej může rozpustit.

Pokud tedy dnes slyšíme o roku 2027, reálnější je spíše rok 2030 až 2032, dřív se s výstavbou asi nezačne. Do té doby se může změnit mnoho věcí, ekonomická situace města (nevím, kde chtějí tu miliardu na výstavbu sehnat, asi další úvěr), ceny stavebních prací i politické vedení města.

Další otazník visí nad záměrem umístit parkovací dům mimo samotnou obytnou zónu. Město jej plánuje v jiné části, bude na Rybníčku, tedy ve značné vzdálenosti od bytů, pro které má sloužit. To nejenže popírá logiku komfortního bydlení, ale také zvyšuje náklady, jak investiční, tak provozní. Namísto funkčního celku vznikne roztržená urbanistická struktura, která bude lidem komplikovat každodenní život. To asi budou budoucí bydlící nadšeni, že sice bydlí v novém, ale parkují 600 metrů od domu. Že budou ke své luxusní adrese, například, pořádat pochoďák s nákupy.

Na stole je tedy otázka, kdo z toho bude mít prospěch? Z hlediska veřejného zájmu je největší slabinou projektu absence jasných garancí. Město sice mluví o „městském bydlení“, ale nikde nezaznívá, kolik budou byty stát, případně, jak vysoké bude nájemné. Bude to skutečně dostupné bydlení pro mladé rodiny a mladé lidi, nebo je to jen další marketingová hra primátora a jeho nejoblíbenějšího náměstka?

Pokud by město chtělo skutečně řešit dostupnost bydlení, začalo by stavět jednoduše, efektivně a rychle, na místech, která jsou již dlouho k dispozici, ne komplikovaným projektem za miliardu, který se z velké části odehraje v ateliérech a na úřadech.

Jestli se na Papírovém náměstí nakonec opravdu začne stavět, nebo zůstane u plánů a vizualizací, ukáže čas. Ale už teď se zdá, že název místa je víc než výstižný. Všechno zatím probíhá hlavně na papíře: studie, soutěže, návrhy, regulace. A právě to je možná skutečný cíl celé akce: projektovat, fakturovat, soutěžit a prezentovat. Ne stavět.

Kdyby vedení města záleželo opravdu na uspokojení potřeb bydlení v Liberci pro ty, kteří poctivě pracují, zakládají rodiny, a přesto nedosáhnou na vlastní bydlení, tak by se mělo věnovat masivní výstavbě na pozemcích, které si samo nezregulovalo a neomezilo. Místo toho se chystá na složitou výstavbu malého počtu bytů za ohromné náklady. Kdyby si před pěti lety město místo zámku koupilo raději pozemek po bývalé Textilaně, který byl za stejné peníze jako zámek, tak už tam mohlo dnes stavět.

A tak se může stát, že zatímco se budou tisknout další architektonické studie a prezentace, reální lidé v Liberci budou dál čekat na byty, které budou existovat pouze na papíře.

Dr. Ball

Fotogalerie: První vizualizace už vznikly...