Český a polský premiér udělali tečku za šesti lety vyjednávání, soudních tahanic a šermování sankcemi. K nelibosti aktivistů

Jedni nad podpisem velice vrstevnaté smluvy jásají, druzí její uzavření pomlouvají. Jak jinak, jsme v Čechách.

Na vysvětlení velesložité matérie v pár větách by mi nestačily žádné tweety, erární miliony ani fotografové, proto budu předpokládat, že všichni vědí, oč jde a proč to dopadlo jak dopadlo. 45 milionů eur jako kompenzace už je v Česku, žaloba u Evropského soudu je stažena. Nabourané sousedské vztahy mohou opět vzkvétat.

Celou dobu, co se to kolem Turówa mele, nechápu, proč se o téma nezajímali lokální političtí aktivisté mixnutí s libereckou Změnou, kteří se místo toho zoufale zviditelňovali na tématech, jimž vůbec nemohou rozumět. A přitom tady roky ležela problematika jak stvořená pro jejich věhlasnou "schopnost diplomacie a konstruktivní dohody".

A ono nic. Ticho po pěšině. Všechnu aktvistickou práci kolem záchrany vody a ochrany životního prostředí na části Liberecka museli odvést Greenpeace a spolek místních lidí. Liberečtí zelení populisté se probrali až poté, když bylo hotovo. Samozřejmě, že napadli všechno a všechny, protože na nich žádná odpovědnost neleží.

Bylo na politických reprezentacích státu, kraje i obcí aby nalezli skutečnou a průchozí dohodu, samozřejmě za cenu kompromisů.

Až den po podpisu smlouvy a poté, co se k tématu vyjádřili všichni, kdo chtěli nebo měli, vylezli naši drazí lokální zelení z děr a pořádně to v mediálním prostoru natřeli vládě, premiérovi, ministryni životního prostředí, hejtmanovi, jeho příslušným náměstkům, kraji jako celku i představitelům obcí, kteří se starali. Jakoby vyjmenovaná plejáda lidí, kteří se o dohodu zasloužili, mohla za to, že když mají lokální političtí aktivisté barvy zelené křičet, mlčí. A když mají mlčet, ryčí.

Teď jsou všichni chytří jak příslovečné rádio, navíc tu je lákavých 35 milionů euro kompenzací, jež zůstanou v kraji na ochranu a údržbu vody a krajiny... Což je parketa, kde se cítí býti doma. Čerpání erárních peněz a sosání dotací, toť disciplína, v níž jsou političtí aktivisté letitými přeborníky.

Správce konta, na němž polská eura spočinula hned den po podpisu dohody (zde), by měl pečlivě hlídat kasu a dbát na hospodárné a užitečné využití těžce získaných financí. Tak jako se nikdo nevykoupe v uhlí a nenapije se ho (leitmotiv aktivistické kampaně), stejně tak se nikdo nevykoupe a nenapije studií a analýz. Na to všechno, bude-li to třeba, má republika úřady a instituce a netřeba utrácet peníze za poučený populismus.

Shrnuto: Je evidentní, že tady někdo zaspal a trestuhodně svou chvíli slávy prošvihl. Už to nedohoní, byť bude sebenaléhavější. Politický aktivismus zkrátka alespoň občas potřebuje i skutek. Jinak je pro legraci nejen králíkům.

Neuvěřitelné kousky se tento týden děly v parlamentu, ve vysokých patrech politiky i na ulici. Sněmovnu ochromily den a noc trvající bláboly, jejichž producenti se marně snažili zabránit přijetí (proti)pandemického zákona. Ten má být jízdním řádem a právním rámcem pro všechny epidemie současné i budoucí. Mocně té sněmovní klauniádě sekundovala řvoucí ulice vyfešákovaná několika šibenicemi. Nic z toho nechápu, tudíž škoda slov.

V prezidentské kanceláři se zase předvedli v těch nejjásavějších barvách, protože neschopnost hradního aparátu je vskutku nepřehlédnutelná. I laici tuší, že skartovačky už jednou naplno, ale úřad by měl pohlídat, co jim cpe do chřtánu. Ale co, na model "z ostudy kabát" je hradní osazenstvo zvyklé, hlavně, že pokape správným směrem až do konce.

Vůbec se neztotožňuji se zkoušením členů vlády, tu z angličtiny, tu z Evropské unie. Je to stejně hloupé jako vzápětí zjištěné chabé výsledky, jejich medializace a dozvuk na sociálních sítích. Kdo potřebuje jiného přistihnout při neznalosti a účelově ho ztrapnit, způsob si vždycky najde. Osobně mi na pozici ministra více vyhovuje ten, kdo dokáže řešit a vyřešit tuzemské potíže nasekané předchozí parodií na vládu. Jak se domluví s cizincem, je mi šumák. Stejně tak mi žíly netrhá, jestli se vyzná v džungli evropských institucí. Až to bude k nečemu potřebovat, zorientuje se raz dva.

Z témat, jež právem trápí obyčejného člověka, mě zaujalo, jak lidé nemohou po celém kraji sehnat zubaře a houfně se s potížemi chrupu musí přeskupovat směr Praha. Zde sice zubařské kliniky berou, avšak málokterá má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, takže z člověka létají tisícovky za vstupní prohlídku, prevenci i hygienu.

U zubaře jako u veterináře - člověk otevře dveře do ordinace a platí.

Osobně mám tento akt už dávno za sebou, když můj dvorní liberecký lékař zemřel a jeho pacienty převzala jiná zubařka. Což se samo o sobě rovnalo zázraku, nebývá to v kraji zvykem. Lékaři tu končí zpravidla bez náhrady. Doktorka se ovšem specializovala na dětskou stomatologii, takže jsem nemohla riskovat, že místo dobře udělané porcelánové korunky dostanu malovanou kačenku.

Co tam máme dál...

Zastupitelé v České Lípě podpořili výstavbu nové knihovny na Jeřábkově náměstí. Současná budova na náměstí T.G.M. už potřebám nevyhovuje, některé části budov jsou v havarijním stavu. O nových prostorách pro městskou knihovnu se v České Lípě diskutuje přes 20 let, spolu s rekonstrukcí divadla a výstavbou venkovního koupaliště patří k prioritám města.

Radnice uvažovala také o možnosti přesunout knihovnu do Kulturního domu Crystal, jehož rekonstrukci připravuje, přednost ale dostala výstavba nové budovy pro knihovnu v proluce mezi Tržní ulicí a Jeřábkovým náměstím. Radnice tam původně chtěla postavit nové divadlo, nakonec se ale rozhodla pro rekonstrukci původní budovy Jiráskova divadla, a tak může místo využít pro knihovnu.

Pokud jste českolipský "kulový blesk" nepobrali, namalujte si schema.

Liberec bude alespoň usilovat o zapsání budovy kina Varšava mezi kulturní památky. Jde o nejstarší kamenné kino ve stotisícovém městě, jehož historie se píše od roku 1908. Nyní přežívá díky nadšencům ze stejnojmenného spolku, který má kino pronajaté od města a provozuje ho. Spolek ani radnice ale nemají peníze na nákladnou rekonstrukci budovy.

V případě zapsání kina mezi památky by stoupla šance na získání evropské dotace na jeho opravu v příštím programovém období, konkrétně z takzvaných integrovaných teritoriálních investic (ITI), což je nový balík dotačních peněz pro územní celek.

Popojedem do finále...

Pohne se i několik let připravovaná a odkládaná revitalizace okolí Veseckého rybníka, který je druhý největší vodní plochou na území Liberce. Začne letos. V první etapě na Sluneční louce přibude dřevěný mobiliář, náklady na jeho pořízení vedení radnice odhaduje na 1,4 milionu korun. Jj, komunální volby na dohled, je třeba udělat alespoň pár laviček a stojanů na kola. To zabere.

Hezký první únorový víkend.

Alena Roubalová