Chce-li Liberec zachovat domovníky, měl by je platit z nájmů, které vybere od obyvatel konkrétního domu. Jako všude na světě

Proč se tak děje právě 81 let po válce, to vědí jen političtí roztleskávači, kteří ve snaze zakrýt aktuální neschopnost vládnoucí party rozdmýchávají staré sváry s vidinou zisku bodů za dostatečně projevenou nenávist ke skupině lidí, kteří se už nemohou bránit.

Do diskuse o sudetoněmecké otázce přidám jen tento text nalezený na ixku, neboť s ním bezvýhradně souhlasím a nedokázala bych to zformulovat lépe:

„Je komické sledovat, jak čeští fašisté organizují demonstrace proti sudetským Němcům v domnění, že bojují proti nacismu. Přitom stačí trocha paměti: český fašista se za druhé republiky přejmenoval na „národovce”, plazil se před Hitlerem a dožadoval se uznání jako plnohodnotný árijec. Ve čtyřicátém pátém pak plynule přešel od kolaborace s nacisty ke kolaboraci s komunisty – a s nadšením se podílel na krvavém odsunu sudetských Němců. Takže ano – demonstrovat proti sudetským Němcům jako proti nacistům je výkon hodný právě tohoto dědictví.“

Každý rozumný člověk si může o tehdejších dějích a událostech udělat vlastní obrázek. Vždyť kulturně – historické instituce nabízejí kromě odborné literatury a filmové produkce i plejádu výstav a projektů, jež výše zmíněnou problematiku popisují a zkoumají se znalostí souvislostí a dobových reálií. Neředí je populistickým marasmem a ukázkovým bizárem, protože poválečné dějiny jsou samy o sobě drsné dost. Netřeba přihazovat pseudosouvislosti vybájené od klávesnice v bezpečí současnosti.

Liberecká výstava a českolipský projekt byly dokonce tak dobré, že získaly republikové ceny. Úspěch v podobě ocenění si totiž tento týden odnesla hned dvě muzea z Libereckého kraje. V Konírně Nostického paláce byly v pondělí 18. května slavnostně vyhlášeny výsledky 24. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis. Odborná porota hodnotila nejvýznamnější muzejní projekty roku 2025. 

Absolutním vítězem v kategorii Muzejní výstava roku se stalo Severočeské muzeum v Liberci za výstavu Lidé ve válce: Osudy obyvatel Liberce za 2. světové války. Třetí místo získalo Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě s projektem Narativ 1945. Obě výstavy podpořil Liberecký kraj celkovou částkou 1.950.000 Kč.

V libereckém Severočeském muzeu nyní vzniká i stálá expozice, která pohled na válečné události v Sudetech zprostředkuje očima českého četníka, židovské dívky, německé dělnice, která se nezajímala o politiku, ale také očima SS-Mana z České Lípy. Ještě letos muzeum zahájí stavební úpravy pod velkou vstupní věží, kde by měla nová interaktivní expozice vzniknout.

A do třetice k temnému tématu, které v posledních týdnech ve velmi nelichotivých konotacích nesmyslně nasvítila nenávistná rudohnědá propaganda: V prostorách Paláce Liebieg v úterý začala a do 8. srpna 2026 potrvá výstava „Karl Hermann Frank: zrada – zločin – trest“, která připomene jednu z nejvýraznějších a zároveň nejtemnějších postav nacistické moci v českých zemích.

Výstava mapuje neblahé působení nacitického pohlavára přímo v Liberci i v širším kontextu Protektorátu Čechy a Morava a Říšské župy Sudety. Prostřednictvím autentických předmětů, fotografií a dokumentů představí nejen jeho kariéru a podíl na represích, ale především poukáže na nacistické zločiny jako důležité memento pro dnešní dobu.

Jdeme do současnosti...

K aktuálkám končícího týdne patří domovníci v městských bytech, na jejichž činnost docházejí Liberci evropské peníze a město by je nově mělo platit z vlastní kasy. No, ono by mělo domovníky především platit z nájmů, které vybere od obyvatel konkrétního domu, tak, jak se děje všude na světě. Nikdy jsem nepobrala, proč Evropská unie platí v Liberci domovníka hrstce obyvatel, kteří k životu potřebují erárního údržbáře a spojku mezi sebou a úřadem. Projekt byl zatím prodloužen o dva měsíce, pak se uvidí. Budou komunální volby a ty rozhodnou, zda tahle pirátská agenda nepatří spíše na smetiště dějin.

Podivuhodný je též vývoj kolem stavby repliky legendárního libereckého Casina, té půlkulaté hospody, před níž řada lidí mojí generace má tzv. "zaparkované svoje první auto". Tímto slovním spojením se "v pravěku" vyjadřoval fakt, že jedinec bývával v konkrétní hospodě častým hostem. Za peníze, které tam zanechal, by bylo bývalo mohlo být třeba i to auto.

Stavba nového Casina, jež se promění v informační centrum, potrvá minimálně o čtvrt roku déle a bude skoro o pětinu dražší. Cena přesáhne 48 milionů korun. Viníka chyb chce město hledat, problém údajně vznikl už při zpracování projektové dokumentace. Projekt vykazuje velké množství vad, je jich tam zatím přes 100. Projektant ovšem pochybení odmítá a tvrdí, že dostal špatné podklady od městské kanceláře architektury.

Tak hlavně že na městě máme náměstka primátora pro architekturu i kompletní architektonickou kancelář. Neříkám nic, jen konstatuji, že se do systému někde vloudila chybka...

Stejně tak do jabloneckého fotbalu. Ve zdejším fotbalovém ráji koncem sezony mocně zapršelo. Tým poslední zápasy prohrál s pěti inkasovanými brankami a k tomu pohořel ve finále domácího poháru, když prohrál s daleko slabší Karvinou. Kde se stala chyba pochopitelně netuším a analýzu nechám povolaným. Ovšem fakt, že vášně hasí sám majitel klubu, ledacos signalizuje.

Máme před sebou finále ligy, jež skončí nedělním derby mezi Jabloncem a Libercem. Ať bude výsledek jakýkoliv, jeden ze dvou podještědských týmů bude moci konstatovat: Konec dobrý, všechno dobré.

A třeba to Jablonci vyjde a do pohárové Evropy nastoupí. Ona je totiž Karviná namočená do čerstvé úplatkářské aféry a není vyloučeno, že jí to z evropské pohárové soutěže rovnou diskvalifikuje.

Bude to zkrátka drama až do konce.

A končíme ještě jedním exkursem do celostátní politiky: Ve volebním programu ANO je boj proti byrokracii zmíněn 11x. Babišova vláda má v tuto chvíli už celkem 17 zmocněnců. Chybí už jen zmocněnec pro boj s byrokracií.

Takhle si tu žijeme. Hezký víkend.

Alena Roubalová