Ústavní soud odmítl stížnost libereckého lídra Spolu Petra Beitla. Nelogičnost, kdy strana za více hlasů získala méně mandátů, platí
AKTUALIZOVÁNO: Složení Poslanecké sněmovny, které vzešlo z loňských voleb, je definitivně potvrzené. Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost loňského lídra koalice Spolu v Libereckém kraji Petra Beitla, zjistila ČTK z usnesení v databázi soudu. Byl to poslední nerozhodnutý podnět, který se voleb týkal.
Beitl žádal, aby soudci nově vyložili nebo zrušili část volebního zákona, zejména právní úpravu přepočtu hlasů na mandáty v druhém skrutiniu. Liberecký kraj ve volbách ztratil oproti minulosti čtvrtinu mandátů ve prospěch jiných krajů, poslanecké křeslo nezískal ani Beitl.
ÚS nenašel důvod k zásahu. "V demokratickém právním státě není možné, aby po proběhnuvších volbách soudy změnily jasně zákonem daná pravidla voleb a podle takto nově vytvořených pravidel ex post měnily výsledky voleb. Nemohl tak postupovat Nejvyšší správní soud a nemůže tak postupovat ani ÚS," stojí v usnesení pléna, které připravil soudce zpravodaj Michal Bartoň.
Nová pravidla přepočtu hlasů na mandáty měla podle Beitla negativní dopad na Liberecký kraj i některé další regiony, kde kandidáti potřebovali k zisku mandátu více voličských hlasů než třeba v Plzeňském kraji. Pravidla také vytvořila nerovnosti mezi subjekty v rámci jednoho kraje. Hnutí STAN v Libereckém kraji získalo dva mandáty, zatímco koalice Spolu jeden, ačkoliv získala vyšší počet hlasů.
Beitl konkrétně zpochybňoval zvolení Pavla Karpíška, jenž se stal poslancem za Spolu v Plzeňském kraji, a Jana Svitáka, jenž mandát získal jako lídr STAN v Libereckém kraji.
Nejvyšší správní soud (NSS) Beitlovu stížnost loni zamítl. Konstatoval, že "při naplňování ústavního požadavku rovného volebního práva a poměrného zastoupení má zákonodárce relativně široké pole působnosti". "Soudu nepřísluší, aby hodnotil vhodnost zákonné úpravy, či dokonce sám vytvářel nová pravidla pro volby, která nejsou v zákonech obsažena," stálo v rozhodnutí.
V následné ústavní stížnosti Beitl navrhl zrušit paragraf, který popisuje mechanismus druhého skrutinia, a ustanovení upravující soudní přezkum voleb. Kritizoval pravidlo, podle kterého občan může zpochybnit zvolení poslance jen ve svém regionu, a nikoliv v jiném kraji, kam mandát de facto "přesunul" mechanismus druhého skrutinia.
ÚS konstatoval, že "ideální poměrnosti volebního systému" při pevném počtu volených poslanců a s různě velkými volebními kraji nelze dosáhnout. Poukázal také na to, že v různých volbách mohou být výsledky stejného volebního systému z hlediska rozdělení mandátů do krajů odlišné. Závisí totiž na řadě proměnných.
"Jsou jimi například volební účast v jednotlivých krajích, počet kandidujících subjektů, ať již celostátně, či v jednotlivých krajích, rozložení voličské podpory mezi kandidující subjekty na celostátní i krajské úrovni, jakož i rozhodování některých otázek losem," stojí v usnesení. Losuje se volební obvod pro započtení hlasů ze zahraničí, los se uplatní také v případě rovnosti zbytků dělení při distribuci mandátů do volebních obvodů.
Loňské sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO před koalicí Spolu a sestavilo vládu s SPD a Motoristy. NSS žádné volební stížnosti nevyhověl. Poukázal ale na vážné pochybení komise v okrsku 28 v Blansku, která špatně spočítala hlasy. Ubrala hlavně Pirátům, přidala hnutí ANO. Rozdělení mandátů to neovlivnilo
čtk
Fotogalerie: Ústavní soud




