Copak si soudruzi říkali při líbání? Do levého ucha: Přivezl jsem ti džíny,“ a do pravého ucha: „Kosyginovi taky“

35 let, díky Listopadu 1989, už žijeme ve vcelku normálním světě, byť anomálie se najdou vždycky. Rozhodně se už ale soudruzi vůdci při setkání nelíbají, jak činívávali, k velkému pobavení prostého lidu, v éře reálného socialismu. Celovali se ale nejen na pusu, ale i na tváře, někam mezi ústa a ucho, takže vznikl vtip, že představitelé satelitů, států uvězněných v područí CCCP, šeptají Brežněvovi do levého ucha: Přivezl jsem ti džíny,“ a do pravého ucha „Kosyginovi taky“.

Pro mladší ročníky rozklíčuji, že Alexej Nikolajevič Kosygin byl bývalý předseda rady ministrů Sovětského svazu, něco jako vlády, a Leonid Iljič Brežněv býval generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu, což bylo v CCCP nejvíc. A džíny nebyly v socialistickém táboře vůbec k dostání, leda s obtížemi v Tuzexu, a k tomu byly potřeba bony. Ty se kupovaly od veksláků nebo byly k dispozici, pokud někdo z rodiny jezdil na západ nebo tam měl příbuzné emigranty.

Tyhle nechutnosti už dnes nehrozí, přece jen jsme se alespoň ve vítačkách a džínách někam posunuli... Ovšem situace, kdy člověk neví, zda se má smát či brečet, nevymazalo ani těch 35 let svobody.

Patří mezi ně i stále bobtnající příběh s odstřelem divokých prasat ve dvou honitbách na Jablonecku a Liberecku. 14 milionů na pořízení výstroje je zdatně utraceno, ovšem výsledky policejních manévrů se snajpry jsou dosti chabé a nákaza se prozatím naštěstí neprokázala u žádného ze skolených divočáků. Což je samozřejmě dobře, ale o to více vynikají paradoxy.

Na monstrózní akci, na příběh dokladující především jistou dávku arogance státní moci, se nabalují vedlejší epizody, jež zdatně připomínají doby předlistopadové, když v revírech mohli lovit pouze papaláši a všichni ostatní, kdo měli s lesem co do činění, ať z profese či z hobby, jim museli jen úslužně asistovat.

Dnes jsou v roli takových nedobrovolných posluhů znova, protože musí všechnu těžkou práci oddřít zase. Mají například dohledávat zastřelené kusy, pokud se odstřelovačům vůbec podaří něco střelit, nebo kusy zraněné. Z tohoto týdne je historka, kterak špatně zasažené zvíře napadlo myslivce. To ohrožená, raněná zvířata dělají.. a myslivci mívají přehled jen o kusech, jež měli na mušce sami.

A navíc se „od lesa“ šíří zaručené zprávy, kterak většina po večerech a nocích sloužících policistů hlídá přístupové cesty k honitbám i lesy samotné místo toho, aby uniformy číhaly v ulicích. Některé informace přímo spekulují, že v Jablonci za posledních 14 dní vzrostl nápad pouliční kriminality. To ale nikdo oficiálně nepotvrdí, protože rozklíčovat, zda byt či auto byly vykradeny proto, že četník číhal u lesa a ne na sídlišti, je nereálné a už vůbec ne v zájmu policie.

Tento týden se na kance číhalo zase a opět s poněkud hubeným výsledkem. Policejní střelci odlovili od pondělí do čtvrtka šest divokých prasat, celkem mají za tři turnusy na kontě 24 zastřelených kusů. V oblasti Vratislavic nad Nisou a Vesce na Liberecku i v oblasti Rádla na Jablonecku budou i příští týden a až do 12. prosince.

Ona totiž divoká prasata nejsou ovce, aby spořádaně čekala tam, kde se po nich pálí formou tréninku střelby na běžící terč. Prchla už dávno daleko z domovského rajonu a pokud by byla nakažena africkým morem prasat, kvůli kterému se celá tato estráda pořádá, už ho stihla roznést do dalších lokalit. AMR se ale naštěstí nepotvrdil, výsledky za poslední týden ovšem ještě známé nejsou.

Fantazie nestačí na to, co by se dělo, kdyby se AMR, nakažlivá choroba likvidující chovy domácích vepřů stejně drsně jako ptačí chřipka domácí ptactvo, rozšířila celorepublikově. Při aktuálních zkušenostech ze dvou honiteb by to byl ukázkový horor. Pak by se asi praxe a dovednosti zájmově organizovaných myslivců, jichž je v republice ke sto tisícům, určitě využily hned a bez tupých komentářů i bez věci škodící aplikace metody pokus – omyl.

Nemalujme ale čerta na zeď a raději se věnujme dalším "perlám", jež přinesl začátek druhé půle listopadu.

Jednu z nich vypotil pisálek z propagandistického webíku. Vybádal, že je špatně, když podnikatel podniká. A protože se jednalo o firmu, vůči níž si on i jeho soudruzi vytvořili ukázkovou obsesi, neváhal směle a ve velkém zaspekulovat stylem obnažujícím jeho limity. Kdyby to nebylo tak zoufalé, patrně bych nad takovými průhlednými "myšlenkovými" pochody, nenávistně vygenerovanými výhradně za účelem  poškodit nenáviděnou firmu a nenáviděného hejtmana souběžně, znuděně mávla rukou.

Jenomže ono to trapné je tak strašně, až se vkrádá dojem, že je s pisálkem cosi ve velkém nepořádku. Což je čirý eufemismus.

Nepříliš bystrý byl i pán, který za zapálení baru v Liberci s 15 zraněnými dostal u libereckého krajského  soudu 18 let vězení. Motivem jeho činu byla snaha získat zpět 500 korun za to, že ho jeden z hostů baru Black Panther podvedl, když mu místo pervitinu prodal bílý prášek. Obžalovaný se doznal jen částečně. Před soudem sice přiznal, že do baru přinesl kanystr s benzinem, ale popírá úmysl založit požár. Jen do kanystru předtím nastrkal ubrousky, aby mu to lépe blaflo...

Vyvažuji normálními zprávami: Na vrchol barokního kostela v příhraničním Hrádku nad Nisou se po roční opravě a farářově požehnání vrátila makovice s křížem. Obnovy se vrcholová část věže katolického kostela sv. Bartoloměje dočkala zhruba po 60 letech. Před tím se naposledy báně na věži opravovala v roce 1965.

A protože včera už v Liberci začal advent, připomeňme, že hlavní kulturní akce na náměstí u radnice bude i příští čtyři roky zajišťovat městská firma Elset. Z rozpočtu magistrátu za to dostane přes 10,2 milionu korun. Letošní advetní program už začal rozsvícením vánoční jedle. Jde o první do chodu uvedený vánoční strom v kraji. Ty ostatní se rozzáří postupně, zpravidla až příští víkend.

Mimochodem, od neděle za měsíc tu máme Štědrý den.

Alena Roubalová