Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Dobrovolným skokům na vidle opozice není příliš rozumět. Rozhodující je ale výsledek

19. 06. 2021 | 5:00

Soudím, že tento týden byl svět jakž takž v pořádku. Máme za sebou první vyloženě letní dny se vším, co k nim patří, a Liberec má na kontě první veřejné akce, jež snesou přívlastek masové. V centru krajského města se konaly promoakce k festivalu Mateřinka i Anifilm. Obě kulturní akce celostátního významu na sebe termínově navazují. Pokovidový návrat k normálu je zase o malý kousek blíž.

kopaniturnov2top
Jednoznačný vítěz Fotografie týdne. Snímek pořídil Artur Irma v turnovské Maškově zahradě. S v titulku zmiňovaným "skokem na vidle" nemá tento obdivuhodný kousek nic společného.

V Libereckém kraji za posledních sedm dní přibylo jen 60 případů koronaviru. To je o polovinu méně než o týden dříve a nejméně od konce loňského srpna. Sedmidenní incidence na 100.000 obyvatel je na 14 případech, před týdnem byla na 28. Už v úterý proto odzvonilo povinným pokrývkám obličejů při výuce a vzhledem k tropům, jež ten den začaly panovat, byl nejvyšší čas.

Čas hraje roli i v nekonečném příběhu polského dolu Turow, jenž vysává vodu v českém pohraničí, konkrétně v příhraničních lokalitách Liberecka. Nejde o to, že by tu nebylo dost vody na plnění bazénů, nebo tak něco. Jde o to, že se jí začíná nedostávat na běžný život, což je zásadní problém. Nikoli nečekaný, protože hodně dlouho dopředu avizovaný.

U věci se zastavím, protože je to nadregionální téma a my jako krajský zpravodajský a publicistický portál o něm informujeme spíše okrajově:

ČTK: Česko chce minimalizovat či zcela omezit negativní dopady těžby v polském hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic na české území. Týká se to reálných obav o ztrátu pitné vody, pokles podzemních vod, zvýšení hluku a prašnosti, popřípadě otřesů a sedání terénu zejména v Libereckém kraji, řekl po úvodním jednání s protějšky z polské vlády ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Cílem je dohoda, ne soud, shodli se s polským ministrem klimatu a životního prostředí Michalem Kurtykou.

Brabec uvedl, že stanovisko polské strany je známé - těžba uhlí v dole Turów je pro Polsko důležitá z hlediska energetického zajištění i zaměstnanosti. Na druhou stranu ale ČR žádá Polsko, aby vzalo v úvahu to, že pokračující těžba má negativní dopady na životní prostředí v ČR. "Logicky jako vláda České republiky hájíme zájmy českých občanů," uvedl pro ČTK Brabec. Doplnil, že cílem žaloby nebylo zastavení těžby v Turówě navždy, to ani nelze, protože by šlo o zasahování do energetického mixu Polska.

České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu. Soud EU v květnu Polsku nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole nedaleko českých hranic. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale oznámil, že Polsko nařízení nedodrží, neboť by pro jeho zemi mělo velmi negativní důsledky.

Česko proto požádalo Soudní dvůr EU, aby Polsku udělil pokutu pět milionů eur (asi 127,3 milionu korun) za každý den, kdy bude pokračovat těžba. Vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU Martin Smolek ČTK sdělil, že Polsko dostalo lhůtu do 22. června, aby se k návrhu pokuty vyjádřilo.

Česko také do Polska v pondělí odeslalo návrh mezivládní dohody, o které na konci týdne jednaly expertní skupiny obou zemí. Měla by obsahovat mimo jiné povinnost uhrazení výdajů na vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody v oblastech Frýdlantska a Hrádecka či na posílení vodního zdroje Uhelná, na což je Česko připraveno žádat 40 až 50 milionů eur (1,02 až 1,27 miliardy korun).

Ministr Brabec opakovaně upozornil na to, že ve smlouvě nejsou zahrnuty pouze finanční kompenzace. Odmítl je nazývat výpalným. Kromě konkrétní částky jde i o zajištění funkčnosti těsnicí stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku vody z českého území, nebo o stavbu zemního valu, který by měl minimalizovat dopady z hlediska zvýšené prašnosti a hluku, zmínil. Brabec nevyloučil to, že i po tomto týdnu mohou následovat jednání o dohodě, zároveň by ji pak podle něj měla schválit vláda.

"Spojuje nás vůle dospět k dlouhodobé bilaterální dohodě," řekl Kurtyka. Na obou stranách hranice jsou doly, obě země ví jak o pozitivních vlivech na energetickou bezpečnost a zaměstnanost, tak o negativním působení na životní prostředí. "Musíme najít nějaký soulad, jak sladit legitimní zájmy polské i české strany. Nejen na úrovni zemí, ale především na úrovni lidí žijících v regionech," dodal pro tiskovou agenturu.

Dodám, že už se ozvali místní v odstínech zeleně, že jim taková strategie nevyhovuje a vydali se stávkovat. Na protest v souvislosti s polským příhraničním hnědouhelným dolem Turów jich přišlo před krajský úřad (který  kope spíše za místní, ovšem s rozumem a s minimem ideologického balastu) asi dvacet. Spolek Rodiče za Klima Liberec protestní akci svolal v reakci na návrh mezivládní dohody ohledně dolu. Návrh smlouvy sice nezná, ovšem podmínky požadované českou stranou po Polsku spolek „pro sichr“ považuje za nedostatečné.

Akci spolek nazval Turów: Nehandlujte. Řešte! "Chceme tím poukázat na to, že miliarda korun, která dohodě dominuje, je skutečně jen směšné výpalné, ale žádné řešení. Nepokrývá skutečné náklady na revitalizaci krajiny a na snížení půdního sucha, nepokrývá ani náklady na poškozené zdraví lidí žijících v okolí dolu,” uvedla zástupkyně iniciativy.

Na demonstraci vystoupili i dva obyvatelé z příhraničních vesnic na Liberecku, kteří mají obavy z dopadů těžby, hlavně ze ztráty vody. "Smlouva je slabá, nic neřeší," uvedl Milan Starec z osady Uhelná u Hrádku nad Nisou. Podle něj by ve smlouvě měl být požadavek, že se těžba nesmí více přiblížit k českým hranicím. Dalším z požadavků, který zazněl na mítinku, bylo, aby ve smlouvě byl konkrétní termín, do kdy má těžba v dole skončit.

Nebudu nikomu nic pískat, ale něco mi říká, že tyto (pardon, slovo použiji pro zjednodušení) "provinční" požadavky medializované bez znalosti základních dokumentů věci nikterak neprospějí. Věc se řeší na vládní úrovni a v unijních orgánech, výše to nejde. A je „klika“ že se ve věci silně a nepřehlédnutelně angažuje Greenpeace, renomovaná ekologická organizace, která má dostatečný arsenál – mediální, faktický i taktický. Bude-li mít něco patřičný efekt, pak to bude něco, co na podporu požadavků místních lidí zorganizuje právě tato celosvětová parta. Na lokální politiky zelených barev bych nesázela, umějí více pantem než rukama.

Teď se například mylně domýšlejí a tupě se přitom plácají po zádech, že "zabránili" liberecké radnici vyhodit miliony oknem a sjednat nesmyslně dlouhý pronájem nebytových prostor pro agendy vystěhované z Uranu. Dopadlo to, jak mělo. Sociální odbor půjde do S toweru, kde sídlil úřad práce a všechno je připraveno k nastěhování „na písknutí“. Agenda kolem motorových vozidel zakotví v krajské budově, tam, co je dnes očkovací centrum. Tam zřejmě setrvá na věčné časy, protože až se Uran opraví, bude jeho přízemí sloužit jako zázemí autobusového nádraží, protože nová odbavovací hala je stále v nedohlednu.

Soudím, že takto to bylo zamýšleno od začátku, jen se to ze strany radnice chybně komunikovalo a ve finále překombinovalo. Fakt nerozumím těm dobrovolným skokům na vidle opozice. Pokynem k odrazu (a pro SLK ani omluvou) nemůže být ani zájem jejich stranického kolegy, který má k dispozici ryze komerční prostory a potřebuje je pronajmout. Proto se vlastně rozehrála hra na teoreticky desetiletý pronájem, který je logicky a opticky cenově nejvýhodnější „za jednotku“. Byť všichni zainteresovaní od začátku věděli, že pronajímat kvůli pár měsícům prostory na deset let je hloupost obhajitelná snad jen v léčebně pro mozkově nedostatečné.

Anabáze je každopádně u konce. Na sociálku se bude v blízké budoucnosti chodit na dobrou adresu poblíž terminálu MHD a parkovacího domu, a na dopravku ke krajskému mrakodrapu, kde je dokonce i kde zaparkovat. Což byla velká slabina Uranu. Parkovacích míst tu od nepaměti bylo jak šafránu.

V klidu mohou být i lidé na sídlištích, radnice po třech letech akademického snažení ustoupila od nápadu organizovat jim parkování. Je to problém podobný cpaní čtverce do koule a vždycky se najde dost hlasů, které budou proti jakékoliv změně. Podle modelu, že každá změna je zásadně k horšímu.

Zkrátka: Parkování na sídlištích Liberec nemíní regulovat za pomoci systému, který umí rozpoznat registrační značky aut. Připravovaný projekt nemá většinovou podporu vedení města, čímž padá pod stůl. Vedení radnice se ale pořád nevzdává a chce „hledat další varianty postupu." Ve hře je například výstavba družstevních garáží s podporou města. Což je spíše jen zbožné přání. Samozřejmě, že do konce této vlády se nestane nic. Čímž se otevírá velký prostor pro parkovací tvorbu pro ty, kteří tuto městskou vládu nahradí za rok a kousek.

Hezký víkend, užívejte předčasného léta.

Alena Roubalová