Doufám, že se nebude muset přepisovat motto prezidentské standarty, jež naivně hlásá, že Pravda vítězí
Zatímco v Praze a na "těch internetech" běsnily bitvy mezi uchazeči o Pražský hrad a jejich příznivci, a nebylo to právě v rukavičkách, odehrávala se na severu Čech přehlídka bižuterních trendů, jež pravidelně patří – koná-li se, k tomu nejfotogeničtějšímu, co končící týden dal. Právě proto titulní fotografie z této akce.
Inventuru dnes dávám o několik hodin dříve, protože jsme ve víru prvního kola prezidentské volby, a dění, jež v sobotu nastane po uzavření volebních místnosti a brzkém zveřejnění výsledků, spolehlivě přebije věci minulé. Všechno, co přinesl druhý lednový týden, bude překryto výsledkem prvního kola klání o post nejvyššího ústavního činitele.
Uvidíme, jak si národ stojí. Nedělám si iluze, ale pořád ještě doufám, že se nebude muset přepisovat motto prezidentské standarty, jež naivně hlásá, že Pravda vítězí. Nyní je slogan trochu mimo, když na Hradě aktuálně sedí soudem uznaný lhář a na jeho místo si mocně brousí zuby další z party soudem uznaných lhářů. Cosi je v nepořádku.
Po mém soudu nastal čas posadit tam někoho, kdo má relativně čistý štít, není zatížen maléry všeho druhu a má dar řeči v úředním jazyku země, v jejímž čele hodlá stanout. To snad není tak moc. Když ale vidím, jak se na Hrad dere i jedinec, který nic z toho nesplňuje, a přitom se těší pro mě nepochopitelné, protože draze nakoupené popularitě, mám obavy, že hláška „hůř už bylo“ půjde na další pětiletku k ledu. V nejvyšších kruzích začne být ještě hůř. Dno bude stále častěji nalézat svoje další dno a myslím, že budeme, pardon, ale jinak nelze, hodně „čumět“...
Tak jako jsme "čuměli" po vyhlášení prvoinstančního rozsudku v kauze Čapí hnízdo. Osvobozeni, nic nespáchali, lilium je proti nim ukoptěná věc. K tématu už všechny vášně odezněly, takže není třeba vracet se v čase. Jedině že by se prokurátor odvolal a zazněl zvonec k dalšímu kolu s jiným rozhodčím a žalobcem.
Pro celý Liberecký kraj i Liberec je podstatné, že už je znám zhotovitel dostavby krajské nemocnice. Tři nejlepší tuzemské stavební firmy se spojily do sdružení, aby Liberci postavily Centrum urgentní medicíny a tolik potřebný parkovací dům. Obě stavby postupně odstraní nejhorší „vředy“ na libereckém špitále.
Místní vědí, jak složité je v labyrintu nemocničních budov něco najít a jak se tam nedá zaparkovat, když se dopravíte po vlastní ose například se zraněnou nohou. Nebo když dovezete nemohoucího seniora, protože převozová sanita je k mání až za několik dní...
Skok po jedné noze směr chirurgie je disciplína, kterou ráda oželím. Kdyby to nebylo tak tragikomické, vydalo by to na sborník humoristických povídek. Dokázala bych do něj přispět několika kusy, neboť i já jsem kdysi okusila nástrahy libereckého špitálu. Nejen na vlastní frakturu.
A teď vážně: Krajská nemocnice v Liberci za výstavbu centra urgentní péče zaplatí 3,146 miliardy korun bez daně. Jde o vítěznou nabídku z opakovaného výběrového řízení, kterou podalo konsorcium tří firem tvořené firmami Syner, Metrostav DIZ a Geosan Group. Výstavba by měla začít letos na jaře a potrvá přes tři roky.
Zakázku tvoří výstavba dvou budov. Jako první přijde na řadu parkovací dům pro 330 aut s energetickým centrem pro celý areál nemocnice. Poté se bude stavět nemocniční pavilon, který bude mít na délku zhruba 120 metrů, na šířku asi 40 metrů a 27 metrů do výšky. Budou v něm operační sály, laboratoře i lůžková část. Výstavba by měla skončit v první polovině roku 2026.
Kromě vítězného konsorcia (jeho přesný název zní „Společnost pro nemocnici Liberec SYNER – Metrostav DIZ - GEOSAN GROUP“, nabídka 3,146 miliardy) byla těsně pod limitní částkou 3,2 mld. ještě nabídka od společnosti BAK, její nabídka činila 3,199 mld. Kč. O zakázku usilovala také společnost Hochtief CZ, protože však požadovala více, než byla maximální stanovená cena, ze soutěže byla vyřazena.
Tím je úplně jasno: Ze tří nabídek, které byly k dispozici, vyhrál ten nejlevnější, druhý na pásce byl o "fous" (ve výši 53 milionů) dražší a třetí byl vyřazen. Tím spěji k tečce za hloupými komentáři, které po oznámení výsledku tendru zaplavily veřejný prostor. Vítěz byl nejenom cenově nejpříznivější, ale je u něj i záruka, že dílo, nenastanou-li nepředvídatelné okolnosti, také dokončí. Kvalitně a včas. Novou nemocnici s rozpočtem přes tři miliardy fakt nemůže stavět garážový Lojza (pardon všem pánům Aloisům) s míchačkou na beton pořízenou na leasing.
Docela mě začalo zajímat, jak dopadne referendum v Horní Řasnici, kterým chce část tamních obyvatel včetně chalupářů s bydlištěm mimo obec, zabránit výstavbě lesa větrných elektráren za vesnicí. Koná se spolu s prvním kolem prezidentské volby a už nyní je jasné, že na vsi bude dusno, ať referendum dopadne jakkoliv. Vždycky bude někdo nespokojený.
Já jsem se k tématu dostala díky tomu, že jsem v dobré víře zveřejnila stanovisko starosty obce. Tvrdil, že referendum nechce zabránit výstavbě hlučících větrníků tako takových, nýbrž že chce zabránit, aby obří vrtule vesnici „na doslech“ stavěla konkrétní firma. Proti tomu se zpožděním vystartovaly dámy z přípravného výboru, a když jsem si přečetla a v plném znění zveřejnila jejich stanovisko, vyšlo mi, jako člověku zvenku, že je referendová otázka formulovaná tak, že větrníky nesmí stavět ta konkrétní firma.
Po mém laickém názoru tak trochu blázinec. Hlavně proto, že alternativní zdroje elektřiny jsou nyní v kursu a mnoho měst a obcí chce realizovat nějakou obecní energetiku ve snaze zlevnit lidem elektřinu. Tady se nabízí projekt na klíč... a zase to je pro někoho špatně. Já to nikomu pískat nebudu, ale obří větrníky krajinu Frýdlantského výběžku hyzdí už čtvrt století. Tak teď by hyzdily tak nějak efektivněji...
A sportovně-volební tečka na konec: Liberecký fotbalový Slovan t.č. dlící na herním soustředění na Maltě si na twitteru v dobrém postěžoval, že na Maltě bohužel není možné v prvním kole volit, protože by volebchtiví hráči a členové realizačního týmu museli z tohoto ostrovního státu vycestovat na Velvyslanectví ČR do Říma. Což je časově i organizačně nereálné. Druhé kolo přímé prezidentské volby ale stihnou, takže na svých právech budou kráceni jen z 50%.
Nejvyšší čas oprášit a prosadit korespondenční volbu, protože každé „to nejde“, vztažené k jakýmkoliv volbám, je v době vyspělých technologií nepochopitelné. Je fakt zvláštní, že nikdo nemá problém, když elektronicky řešíme svoje peníze, platíme státu mobilem či počítačem kde co, a kyberprostorem kolují naše nejintimnější data naťukaná do ereceptů a certifikátů.
Když je ovšem potřeba udělat něco proto, aby měl každý Čech, ať se v termínu voleb nalézá kdekoliv na zeměkouli, možnost volit z mobilu či počítače, stejně jako z nich běžně něco platí a komunikuje se státem, je to nepřekonatelný, protože politiky vygenerovaný a léta živený problém.
Tak snad to v příštím cyklu už půjde. Snad se na Hrad dostane gramotná osoba, která se o to ve spojení se současnou vcelku gramotnou vládou postará.
Volme tak, aby nás v nadcházející pětiletce nefackovala hanba, kdykoliv se osoba O objeví na veřejnosti.
Hezký víkend.
Alena Roubalová