Dr. Ball: Je v pořádku, když estetika dostane přednost před bezpečností? Proč bylo svodidlo nahrazeno zábradlím?

Je tam výrazný výškový rozdíl a pod konstrukcí se nachází prostor, do kterého by při vyjetí vozidla z komunikace mohl následovat velmi nepříjemný pád.

Takže je namístě úplně jednoduchá otázka: Proč bylo svodidlo odstraněno a kdo rozhodl, že ho může nahradit právě zábradlí? A nyní, už máme k dispozici i dokument, který tuto otázku dělá ještě zajímavější. Nešlo jen o výměnu opotřebované konstrukce. V dodatku ke smlouvě na projektovou dokumentaci k akci „Stavební úprava ulice Vítězná v Liberci“ se výslovně uvádí, že součástí dodatečných projekčních prací bude: „Odstranění svodidel na pozemku č. 2804/4 a nahrazení novým zábradlí dle návrhu kanceláře architektury města (KAM).“

Ještě výmluvnější je příloha téhož dodatku. Ta popisuje práce jako „výměnu svodidla na opěrné zdi u sportoviště za kovové zábradlí“. To je podstatný detail. Nešlo tedy pouze o to, že se staré svodidlo rozbilo a někdo ho musel nahradit. Z dokumentu vyplývá, že změna byla součástí projektového řešení a že na ní měl svůj podíl také návrh kanceláře architektury města (KAM).

A tady začíná být otázka bezpečnosti opravdu zajímavá

Původní konstrukce byla vedena jako svodidlo. Nová konstrukce je v rozpočtu vedena jako „OCELOVÉ ZÁBRADLÍ TYP MK1“. Jeho délka je 56 metrů a rozpočet počítá s jeho ukotvením a zainjektováním do stávající zdi. Ve stejném rozpočtu je přitom samostatně uvedeno odstranění ocelových konstrukcí včetně položky „svodidlo“. A právě tady bychom měli zpozornět. Svodidlo a zábradlí nejsou jen dvě různě vypadající kovové konstrukce. Mohou mít zcela odlišnou bezpečnostní funkci. Zábradlí může chránit chodce před pádem. Svodidlo je záchytné zařízení určené pro vozidla. Proto není hlavní otázkou, zda nové zábradlí vypadá pevně.

Hlavní otázka zní: Co se má stát, když řidič v tomto místě nezvládne řízení a automobil vyjede směrem k okraji? Má ho nová konstrukce zachytit? Nebo už to projektant nepovažoval za potřebné? A pokud ne, na základě jakého posouzení?

Bezpečnost, nebo estetika?

Tady se dostáváme k možná nejzajímavější části celé věci. Město samo v dokumentu uvádí, že nahrazení svodidla bylo provedeno „dle návrhu kanceláře architektury města“. To samozřejmě samo o sobě není nic špatného. Veřejný prostor má mít nějakou kvalitu. Městský architekt má legitimní právo řešit vzhled ulic, zábradlí, chodníků a dalších prvků. Ale existuje hranice, přes kterou by estetika jít neměla. Bezpečnost.

Proto by bylo velmi zajímavé vědět, zda při rozhodování skutečně stála na prvním místě bezpečnostní funkce původního svodidla, nebo zda byl hlavním důvodem změny také vzhled veřejného prostoru. Neříkám, že město bezpečnostní předpisy porušilo. To z dostupných dokumentů zatím prokázat nelze. Ale právě proto by město mělo být schopné na jednoduchou otázku bez problémů odpovědět: Jakým technickým posouzením bylo doloženo, že po odstranění původního svodidla již není v tomto místě nutné záchytné zařízení pro vozidla?

A ještě jeden dotaz: Bylo nové zábradlí navrženo jako záchytné zařízení pro vozidla, nebo pouze jako ochranné zábradlí pro chodce? To nejsou akademické otázky. Pokud je podél komunikace několikametrový výškový rozdíl, může být rozdíl mezi těmito dvěma funkcemi zásadní.

Kdo tedy rozhodl?

Z dokumentů vyplývá, že změna byla zapracována do projektové dokumentace v rámci dodatečných projekčních prací. Cena těchto dodatečných projektových prací byla 180 000 Kč bez DPH. Samotná veřejná zakázka na stavební úpravu Vítězné ulice měla sjednanou cenu 58,585 milionu Kč bez DPH. Nejde tedy o nějakou soukromou opravu plotu. Jde o veřejnou stavbu placenou z veřejných prostředků. A proto je naprosto legitimní chtít vědět, proč se na konkrétním místě mění bezpečnostní prvek za prvek jiného typu.

Nechceme další razítko. Chceme vysvětlení.

Možná má město perfektní odpověď. Možná existuje odborné posouzení, které říká, že svodidlo zde už není nutné. Možná projektant vyhodnotil všechny parametry komunikace, rychlost, dopravní režim, vzdálenost nebezpečného místa a možné následky nehody a dospěl k závěru, že zábradlí je dostačující. Pokud takový dokument existuje, není přece důvod ho tajit. Naopak, stačí ho zveřejnit. A veřejnost bude mít jasno. Horší by bylo, kdyby se na otázku bezpečnosti odpovídalo pouze tím, že nové zábradlí je hezčí, nové a schválené KAMem. Protože „vypadá lépe“ není totéž jako „plní stejnou bezpečnostní funkci“. A právě zde by měla začínat veřejná debata.

Protože v případě bezpečnosti by měla platit jednoduchá zásada: Nejdřív bezpečnost. Potom estetika.

Dr. Ball