Dr. Ball: Tržní náměstí Liberec,  projekt plný rizik, rozporů a nejasností. Dočetl jsem se v zápise...

Již průběh jednání, jak jsem jej načetl a pochopil ze Zápisu Rady města, jasně ukazuje hluboký rozkol v radě města mezi zastánci projektu a jeho kritiky

Jedním z nejzávažnějších problémů je otázka souladu zadávací dokumentace a smluvního rámce, konkrétně v oblasti tzv. vyhrazených změn. Kritik projektu náměstek Adam Lenert opakovaně upozorňuje na právní rizika a uvádí: „Pokud jeden vyhrazený závazek ve smlouvě je a druhý ne, tak to je za mě problém… Tento zásadní rozpor je špatně.“ Dále varuje, že „takovéto podepsání zakázky by bylo velice nesmysluplné a možná i v rozporu se zákonnou legislativou České republiky“ a navrhuje zakázku zcela zrušit.

Naopak projekt hájí Jan Audy, vedoucí odboru právního a veřejných zakázek, který uvádí: „Náš názor je, že to ve smlouvě být nemusí, stačí to uvést do zadávací dokumentace, tak jak to říká zákon.“ Do této právní polemiky vstupuje i primátor Jaroslav Zámečník, který se snaží situaci interpretovat a uklidnit, když se ptá: „Pane Lenerte, nebyla ta citace Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže stará?“ a zároveň konstatuje: „Já to jako zmatečné nevidím.“ Tento střet právních interpretací tak není pouze mezi dvěma stranami, ale ukazuje širší názorovou nejednotu uvnitř rady.

Další zásadní problém spočívá ve financování projektu. Nám. Lenert otevřeně upozorňuje: „Zde schvalujeme zakázku, kterou nemáme krytou financemi… v rozpočtovém výhledu schváleném na roky 2026–2029 tyto peníze nejsou.“ Na to reaguje nám. Janďourek, který projekt hájí, slovy: „Je to kryté částečně z našich prostředků a zbytek z kontokorentů.“ Zámečník se v této rovině snaží diskusi strukturovat a shrnout, když uvádí: „Máme tu několik rovin… problém vyhrazené změny… minimalizovat cenu… a dopravní situaci,“ čímž potvrzuje, že problém není izolovaný, ale systémový a vícevrstvý. Vyvolává to pocit, že je Zámečník velkým zastáncem toho, aby i přes vyřčené pochybnosti byla zakázka schválena.

Neméně závažné jsou výhrady k samotnému technickému a dopravnímu řešení projektu. radní Pohanka logicky upozorňuje na možné negativní dopady: „Tímto projektem si zaděláváme na obrovský dopravní problém.“ Jde především o problém ucpaných komunikací v ranní špičce u čtyř škol v dané lokalitě.

Podobně náměstek Vojtěch Prachař varuje: „To nám možná vyřeší nějaké bezpečnostní situace na Tržním náměstí, ale velmi nebezpečná rizika způsobí právě u těchto škol.“ Zámečník zde vstupuje do debaty konkrétní otázkou směrem k odpovědnosti města: „Může dále doprava fungovat bez problémů… nebo tam jsou nebezpečná místa?“ Tím otevírá další rovinu problému, možnou odpovědnost města za vzniklé dopravní situace.

Naopak náměstek Jiří Janďourek projekt obhajuje a tvrdí: „Tento projekt obě tyto nebezpečné situace zcela napravuje a uvádí je do bezpečného stavu podle všech pravidel.“ I zde je zřejmý zásadní názorový střet. Ruku na srdce, my, kteří tudy jezdíme každé ráno, dobře víme, jaká katastrofa to na Tržním náměstí a v jeho okolí každé ráno je.

Dalším problematickým bodem je samotná příprava projektu a komunikace. Lenert upozorňuje: „Já jsem tady neviděl jediný projekt od odboru dopravních staveb, který by byl projednán s místní komisí.“ Současně Prachař zpochybňuje naplnění politických dohod: „Pro mě ty materiály absolutně nereflektují to, na čem jsme se tady domluvili.“ Naproti tomu Janďourek argumentuje: „Projekt byl schválen několikrát… jak radou města, tak zastupitelstvem.“ Zámečník v této části diskuse opět vystupuje jako ten, kdo hledá průnik: „Myslím si, že tyto 3 věci jsou řešitelné,“ čímž naznačuje snahu o kompromisní řešení, přesto však bez jasného závěru.

V neposlední řadě je třeba zmínit i otázku bezpečnosti a návaznosti na další projekty. Janďourek upozorňuje: „Jsou tam nebezpečná místa… která musí být řešena,“ a zároveň přiznává možné komplikace: „Myslím si, že můžeme dospět k nějakému problému s kolaudací.“ Primátor Zámečník tuto rovinu dále rozvíjí otázkou: „Vzniká nějaká povinnost města řešit dál dopravní situaci, tak aby mohlo dojít ke kolaudaci hotových projektů?“ Kritici však tento stav interpretují jako důsledek nedostatečné přípravy a koordinace.

Celkový obraz této zakázky tak není obrazem dobře připraveného projektu, ale spíše výrazného střetu názorů uvnitř rady města. Na jedné straně stojí zastánci projektu, především Janďourek a Zámečník ze SLK, kteří projekt obhajují jako připravený a realizovatelný. Na druhé straně stojí jeho kritici, zejména Lenert a Prachař z ANO, ale i Lukáš Pohanka ze SLK, kteří upozorňují na právní, finanční i dopravní rizika a v některých případech požadují jeho zrušení a přepracování.

Přestože se primátor Zámečník snaží diskusi moderovat, strukturovat a hledat řešení, jeho vystoupení paradoxně zároveň potvrzují, že problémy projektu jsou zásadní a nevyřešené. Skutečnost, že byl bod nakonec stažen z jednání rady města, je jasným důkazem tohoto rozkolu a potvrzením, že projekt v současné podobě nemá dostatečnou podporu.

Z této debaty vystupuje několik otázek:

Je vyhrazená změna plně a jednoznačně součástí smluvního závazku tak, aby splňovala požadavky zákona o zadávání veřejných zakázek?

Je zakázka řádně finančně kryta v rozpočtu města a odpovídá její financování zásadám odpovědného hospodaření?

Byly všechny dopravní, bezpečnostní a technické dopady projektu dostatečně analyzovány a doloženy relevantními podklady?

Nebylo by lepší, levnější a jednodušší revitalizovat náměstí v současné podobě, včetně opravené zastávky, byť třeba o pár metrů posunuté a sloužící k jinému účelu? (tedy kromě veřejných toalet, nevím, komu by sloužily, okolní restaurace i bazén mají vlastní a kdo jiný se tady bude pohybovat?)

Samé otázky.

Dr. Ball