Jsem součástí poměrně drsné reality show, míní hejtman. Písemné vyhotovení rozsudku v jeho cause není ani po půl roce hotové

„5. února t.r. vynesl soudce Pachner po dvanácti letech vyšetřování a osmi letech soudního jednání už podruhé rozsudek, ve kterém mě v hlavní linii obvinění zprostil viny. Odsoudil mě ale k podmíněnému trestu za to, že jsem jako úplatek zajišťoval práci pro svého známého. S rozsudkem nesouhlasím. Považuji ho za absurdní, nesmyslný a zcela odporující důkazům předloženým ve spise a během dokazování. Proti rozsudku se odvolám hned, jak to půjde. A kdy to půjde?“, klade řečnickou otázku hejtman.

Tohle je fakt na hlavu. Ten, co se chce okamžitě odvolat proti rozsudku, s nímž bytostně nesouhlasí, musí čekat, až soud písemně vypracuje to, co před půl rokem rozhodl a tudíž to bylo okamžitě zveřejněno, komentováno i zneužíváno politickými odpůrci mnohanásobného hejtmana, který krajské volby vyhrává justici a politickým aktivistům navzdory.

S takovými lhůtami pak není divu, že co soud, to nekonečný příběh. Až na pár výjimek, na nichž „je zájem“…

Fakt nedokážu posoudit, jak to chodí v útrobách soudu a jak složité je písemně vypracovat - s aparátem, který liberecká soudní budova zaměstnává a my z daní platíme - pár papírů. Tuší ale ten soud, a teď to myslím úplně obecně, že si pohrává s osudy lidí, kteří se sice dostali do jeho spárů, ovšem tahají vždycky za kratší konec pomyslného provazu? Nezasloužili by si alespoň trochu předvídatelnosti, když o úctě k jedinci, jeho práci, rodině a okolí nemůže být ani řeč?

Končící týden přinesl oznámení, že největší fotovoltaickou elektrárnu ve stotisícovém Liberci chce do tří let postavit místní radnice na rekultivované skládce Zlaté návrší v průmyslové zóně Sever v Růžodole. Vyrůst by měla na ploše sedmi hektarů a ročně by mohla vyrobit kolem 8,6 gigawatthodin elektrické energie. Náklady na výstavbu radnice odhaduje na 290 milionů korun, pokusí se na ni získat evropskou dotaci. Projekt je ale teprve na začátku, radní města zatím schválili záměr.

Jako obyvatel nedaleké lokality se mi to může nelíbit, ale to je tak všechno, co s tím mohu dělat. Nepatřím mezi vyznavače NIMBY principu. Dovysvětlím, že princip, chcete-li NIMBY efekt, je akronym, tvořený počátečními písmeny anglických slov Not In My Back Yard, tj. česky „ne na mém dvorku.“ Spojení charakterizuje postoje občanů, kteří odmítají, aby byla v blízkosti jejich domova postavena jakákoli stavba, která by jim omezila či pokazila současné podmínky v lokalitě. Stavět užitečné věci ano, ale ne v jejich okolí.

Předpokládám ale, že se odpůrci projektu najdou, zejména mezi tamními majiteli nedávno postavených rodinných domků a fotovoltarika za našimi ani jejich humny zelenou jen tak nedostane. Kdyby alespoň byla nějaká sleva na elektřinu… Ale to je samozřejmě jen povzdech.

NIMBY efekt může mít v realitě Libereckého kraje za následek i to, že zásadní protipovodňová opatření, která by obyvatele hlavně na Liberecku ochránila, chybějí. I 15 let po bleskových povodních. Suchá nádrž u Machnína, která má chránit obce podél Lužické Nisy od Liberce k hranicím, je zatím stále jen na papíře. Například.

Je to už patnáct let, kdy v roce 2010 připravila blesková povodeň v kraji o život pět lidí a zůstaly po ní škody za více než osm miliard korun. Liberecký kraj postihuje velká voda opakovaně, problémy působí také v oblasti Frýdlantska na Smědé a Řasnici, na Jeřici v Chrastavě nebo na Jizeře v Železném Brodě, Semilech a Turnově. Blesková povodeň v srpnu 2010 byla ale nejničivější, voda tehdy zaplavila více než polovinu území Libereckého kraje a na 2000 lidí vyhnala z jejich domovů.

K tomu lze dodat jediné: Méně aktivismu a méně sobectví. Více staveb realizovaných v opravdovém  veřejném zájmu. Tedy i těch protipovodňových. Komu se někdy velká voda prohnala domovem, či jen kolem něj, ví o čem je řeč. Mj. o prevenci, kterou si jedinec na vlastní náklady pořídit nemůže. Od toho si vydržuje samosprávu i stát...

Protože prázdniny už jsou za polovinou, končíme letními evergreeny: 

V kraji nejsou ke koupání vhodné přehrada Mšeno v Jablonci nad Nisou a jezero v Hamru na Jezeře. Na čtvrtém z pěti stupňů hodnocení kvality vody jsou kvůli přemnoženým sinicím. Problémy s přemnoženými sinicemi má Hamerské jezero každoročně, nevhodné ke koupání bylo i loni po celý srpen. Na jablonecké přehradě byla naposledy tak špatná kvalita vody před sedmi lety. Poté se dařilo městu proti sinicím účinně bojovat díky nasazení ultrazvuku s vysílači umístěnými zhruba 30 centimetrů pod hladinou na plovácích. Letos na sinice nestačí ani toto opatření.

Přesto: Zákaz koupání neplatí zatím pro žádnou z 51 vodních ploch, které hygienici v Libereckém kraji pravidelně kontrolují. Takže avizované víkendové horko lze eliminovat právě u vody.

A rostou houby. Ve čtvrtek jsem potkala pána s tak výstavními kousky, že jsem se do lesa vydala také. Prozradil mi jen, že hřiby jak ze žurnálu našel v Jizerkách. Používám metodu cyklohoubohledu - jedu na kole a koukám do lesa po houbách. Pár výstavních kousků neuniklo ani mně. 

Užívejte zbytku léta.

Alena Roubalová