KAM? Do p…ekel! Návrat do dob, kdy se projekty dotahovaly do konce a v patřičné kvalitě, by Liberci prospěl

27. 07. 2022 | 17:13

V titulku tiskové zprávy SLK z úterý 26. července jsme se mohli dozvědět, že Starostové brání návratu praktik z 90. let. Dobře, nic proti. Sice moc neuvádí jakých, a o konkrétních krocích či zábranách vůči oněm praktikám se také mnoho nedočteme.

kam1
Na facebooku KAM jsme dlouho hledali ilustrační foto, jímž bychom doplnili zveřejněný text. Dokončených realizací tam vskutku mnoho není. Snad jen tento elegantní chodník zhotovený podle manuálu. Což není za roky "práce" příliš... Foto z FB Kancelář architektury města Liberec

Prý se tomu zabrání přesunem pana architekta Janďourka z 19. místa kandidátky na 7. místo. V nejednom přemýšlivém čtenáři to muselo vyvolat úsměv na tváři. To, když je na kandidátce, kterou vede prominent 90. let Jaroslav Zámečník, provedena takto „zásadní“ rošáda.

Celý Liberec se také tetelí při pomyšlení, že by měl pan Janďourek teoreticky zasednout na náměstkovskou židli a že musí, jak trvdí, „bojovat nejen profesně, ale i politicky“. No pojďme si shrnout zásadní profesní úspěchy pana Janďourka a jím vedené Kanceláře architektury města za uplynulé bezmála 4 roky.

Rozjezdy byly pomalé. Za to se zapsaly do každodenního fungování města. Přišly nové koše a stojany na kola. Ne, že by ty původní koše nějak hyzdily město, ale ty nové jsou v duchu estetiky a krásna našich architektů. A hlavně byla to pěkná zakázka, byly drahé a proto je jich ve městě výrazně méně. Výsledkem jsou krásné, avšak přeplněné koše obklopené odpadky. Navíc ve většině měst pochopili, že pokud nemá koš hrubý povrch, stane se z něj místo pro kdejakou reklamní nálepku. Srdce Liberečana zaplesalo.

Se stojany na kola to byla jiná písnička. Vždyť všudypřítomný ekologický étos velí podporovat alternativní dopravu a proto je i v kopcovitém Liberci každý stojan k nezaplacení. Zlí jazykové tvrdí, že ten stojan navrhl sám pan architekt. No, to je asi jedno. Jisté ovšem je, že stojany stojí téměř všude. Jejich dřevěné části už sice začínají po čtyřech letech uhnívat, ale třeba v Kostelní ulici před farou jich zeje prázdnotou hned šest. A díky tomu nejeden věřící mířící do kostela zpytuje své svědomí, zda není správné v neděli na mši vyrazit na kole, když už byly stvořeny ty stojany.

Pak přišla první hráz praktikám z 90. let. V té době bylo totiž zvykem dotahovat rozdělané rekonstrukce do konce. Po rekonstrukci inženýrských sítí se dodělaly i povrchy a ostatní úpravy ulic, včetně zeleně, parkování apod.

V roce 2018 byla zahájena rekonstrukce Vítězné ulice a v roce 2019 měla pokračovat právě novými povrchy, parkováním, zelení… A tu se do toho vložila nově ustavená Janďourkova parta a začala do toho vnášet nové prvky. Výsledkem bylo zásadní prodražení celé akce, nemožnost čerpání schválené dotace a stav je takový, že Vítězná není hotová dodnes, a podle informací nebude v tomto volebním období schválena ani projektová dokumentace, protože doteď byla v hrubém rozporu se zákonem o pozemních komunikacích.

Ale kdo by to řešil, není důležité, co se smí, ale co chce KAM, potažmo kamarád primátor z SLK. Zahřátý pan architekt se rozjel a začal svou přítomností těšit nejednoho investora a zaznamenal nejeden úspěch. Za všechny uveďme, jak dlouho tlačil jednoho zahraničního investora, který bude zaměstnávat v Liberci stovky lidí, k tomu, aby udělal na své fabrice zelenou střechu, až ji nakonec prosadil alespoň na vrátnici (jinde by to znemožňovalo výrobu).

Slavná je i Janďourkova „sabotáž“ rekonstrukce pavlovického Lidlu: Tak dlouho si vymýšlel, další a další podmínky za město, až to vedení Lidlu zrušilo, včetně úpravy okolí a vybudování zastávky a peníze do rekonstrukce investuje raději v jiném městě.

Pak přišla etapa manuálů - to jsou ty nevinně vyhlížející dětské omalovánky z produkce KAMu, které nejednomu investorovi v Liberci už zkomplikovaly život. A to i těm veřejným, nejen těm zlým soukromníkům.

Vzpomínáte na tu neustále se protahující rekonstrukci Jablonecké ulice? To byl také vykutálený kousek týmu pana Janďourka. Týdny v zácpách a objížďkách kvůli nevhodné dlažbě (podle manuálu) na chodníku, po kterém moc lidí nechodí a navíc to městský rozpočet stálo několik milionů navíc. Jasně, přísnost musí být, ale jen na některé.

Naopak - v samém centru v Orlí ulici, kde se postavilo nejdražší sociální bydlení ve střední Evropě (deset bytů pro sociálně slabé za 40 mil Kč) dovolil chodník z asfaltu, ano čtete dobře: V tom historicky cenném území je nový asfaltový chodník. Město zas tak úplně onen manuál s názvem „Městské povrchy“ dodržovat nemusí.

Rekonstrukce tramavajové trati v Riegrově ulici, historické části města – tam se s dlažbou nikdo netrápil, prostě se tam dal asfalt rovnou, a bylo. Na už zmiňované Letné, kde mohl Lidl vybudovat novou zastávku a zmodernizovat obchod, byla před rekonstrukcí na chodníku dlažba, Janďourek ji bez problému povolil nahradit asfaltem, a to chvíli po vznosných proklamacích o tom, jak je nutné zajistit ochlazování města v horkých měsících. Běžte tam teď v létě, je to peklíčko.

A nejvýznamnější úspěchy? Tedy spíše "úspěchy": Uveďme ty dva nejdražší. Jedna z městských úředních budov, tzv. Uran, už čeká na svoji rekonstrukci drahně let. Zásahy KAMu připravenou rekonstrukci násobně prodražily. Odhadem za krásno zaplatíme o 40 milionů navíc, vypustily z ní rekonstrukce některých vnitřních částí a Uran není opraven stále. Ale až jednou bude, bude to nefunkční, bude to drahé, ale bude to krásné. Takové navrch huj, uvnitř fuj.

Opravdovou třešničkou na dortu je pak liberecký bazén. V roce 2018 se všichni chytali za hlavu, když tehdejší náměstek Kysela přišel s tím, že rekonstrukce bazénu bude stát téměř 500 miliónů. Tehdejší opoziční zastupitel Zámečník, dnešní primátor, to považoval za předražené. Po volbách (2018) to dal přeprapracovat KAMu. A náhle jsme u jedné miliardy (a nejspíš i více). Protože to hlavní je zachovat původní vzhled, co na tom, že to bude stát o pár set milionů navíc. Výsledkem je, že na papíře máme moc pěkný bazén, který nám ale v realitě tak trochu padá na hlavu.

Nezbývá tedy než Starostům pogratulovat k dobré personální politice. Pan Janďourek je dostatečnou zárukou toho, že se praktiky 90. let v podobě dotahování projektů do konce a snahy o rozvoj města skutečně nevrátí.

Autor nepřál uvést jméno, ví proč. Respektujeme

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace