Krajský lídr Spolu chce po Ústavním soudu zrušit část volebního zákona. U Nejvyššího správního soudu neuspěl

Nejvyšší správní soud (NSS) jeho stížnost loni zamítl. Ústavní soudci mají na stole nejméně čtyři další podněty, které souvisí se sněmovními volbami a následným rozhodováním volebního senátu NSS, zjistila ČTK z justičních databází.

Upravená pravidla přepočtu hlasů na mandáty měla podle Beitla negativní dopad na Liberecký kraj i některé další regiony, kde kandidáti potřebovali k zisku mandátu více voličských hlasů než třeba v Plzeňském kraji. Pravidla také vytvořila nerovnosti mezi subjekty v rámci jednoho kraje. Hnutí STAN v Libereckém kraji získalo dva mandáty, zatímco koalice Spolu jeden, ačkoliv získala vyšší počet hlasů.

NSS loni konstatoval, že "při naplňování ústavního požadavku rovného volebního práva a poměrného zastoupení má zákonodárce relativně široké pole působnosti". "Soudu nepřísluší, aby hodnotil vhodnost zákonné úpravy, či dokonce sám vytvářel nová pravidla pro volby, která nejsou v zákonech obsažena," stálo v rozhodnutí.

V následné ústavní stížnosti Beitl zpochybnil paragraf, který popisuje mechanismus druhého skrutinia, a ustanovení upravující soudní přezkum voleb. Problém představuje pravidlo, že občan může zpochybnit zvolení poslance jen ve svém regionu, a nikoliv v jiném kraji, kam mandát de facto "přesunul" mechanismus druhého skrutinia. Soudcem zpravodajem se stal Michal Bartoň. Rozhodne plénum, tedy sbor všech 15 ústavních soudců a soudkyň, což platí i pro ostatní stížnosti proti rozhodnutím volebního senátu NSS.

Už v prosinci se na soud obrátilo hnutí Švýcarská demokracie s návrhem na zrušení jiné části volebního zákona, která zakotvuje pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Klauzuli, která zabraňuje přílišné fragmentaci dolní komory, ponechal ÚS v minulosti opakovaně v platnosti. Švýcarská demokracie loni získala 0,21 procenta hlasů.

Další stížnost podala právnička Pavla Krejčí, která u NSS kriticky poukazovala na kampaň SPD, například kvůli zobrazování migrantů. NSS to přirovnal k tomu, jak vykreslovala příslušníky jiných ras a společenských tříd nacistická a komunistická propaganda, stížnost ale zamítl. Nepodařilo se prokázat hrubé ovlivnění výsledku voleb.

"Mým primárním cílem není, abych dosáhla změny volebního výsledku. Chci, aby se otevřela širší debata o tom, kde končí svoboda projevu a začíná odpovědnost v politické soutěži. A jaké máme jako občané právo na to, aby se volby konaly v hranicích stanovených Ústavou," napsala Krejčí nedávno na síti LinkedIn.

Ústavní stížnost podal také volič, který chtěl hlasovat na zastupitelském úřadě v Bratislavě, neměl však ani platný pas, ani občanský průkaz. Volit tak nemohl. Muž je českým občanem, na Slovensku požádal o azyl. Poslední volební stížnost je spojená s návrhem na zrušení několika paragrafů volebního zákona, konkrétně jde o určení počtu poslanců volených ve volebních krajích a obě skrutinia.

Loňské sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO před koalicí Spolu. NSS žádné volební stížnosti nevyhověl. Poukázal ale na vážné pochybení komise v okrsku 28 v Blansku, která špatně spočítala hlasy. Ubrala hlavně Pirátům, přidala hnutí ANO. Rozdělení mandátů to neovlivnilo, soud proto nezasáhl, ale podal trestní oznámení kvůli maření přípravy a průběhu voleb.

Jan Tomandl gcm