Kritikou krajské sbírky si opoziční zastupitelé pouze vytvořili alibi, aby do ní nemuseli přispět

Existuje zkušenost z minulého víkendu, jehož sobota byla parádní. Věhlasné turistické cíle, jichž je na severovýchodě Čech požehnaně, byly v obležení motorizovaných výletníků. Zejména ty v Českém ráji. Existuje řada fotografií dokazujících, jak husto bylo na Malé Skále, pod Valdštejnem, u Drábských světniček, nedaleko Valečova, u Hrubé Skály i jinde. V Jizerkách nebo Krkonoších. Přesto, že obce uzavřely parkoviště. Motoristé pak auta nechávali podél silnic i na lesních cestách a vyráželi dále po svých nebo na kole.

Pamětihodnosti i obce v kraji se dostaly do paradoxní situace. Vyzývají návštěvníky, aby k nim nejezdili, byť se v normálních časech snaží o pravý opak. Vysoká návštěvnost je jejich cíl, jejich byznys. Veškerá komunikace směrem veřejnosti teď spočívá ve výzvách "Vynechte nás, nejezděte, parkoviště uzavřené".

Minulým víkendem poučené obce ve spolupráci s policií se budou o víkendu snažit zabránit, aby se v turisticky vyhledávaných lokalitách hromadili lidé. Kraj je v tom podpořil a oznámil, že policie bude na třiceti nejexponovanějších místech hlídkovat. Budou rozmístěny zákazové značky, a to už je závazné. Postavit auto do zákazu policie „ocení“ podle svého ceníku. Spíše ale auta do exponovaných lokalit vůbec nepustí. Je vyhlášen nouzový stav, jehož cílem je omezit kontakt mezi lidmi, kteří spolu nežijí ve společné domácnosti. Proto není žádoucí, aby se lidé v masovém měřítku potkávali na výletech.

To se samozřejmě nelíbí nikomu, ovšem jen někteří svou nechuť dávají najevo veřejně. Sociální sítě jsou tou nejlepší platformou, tam si každý napíše, co chce. Že se přitom odkope víc, než je pro něj příznivé, toť riziko blábolení na síti.

Proti policejním manévrům, jež mají o prvním dubnovém víkendu zabránit masovému, nikoliv individuálnímu a doporučenému pobytu lidí v přírodě, se ostře vymezila i krajská změnařská opoziční zastupitelka Zuzana Kocumová. Stejná osoba, která byla již dříve pobouřena, a spolu s ní desítky stejně smýšlejících „klávesnic“, že se v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu přestaly upravovat stopy Jizerské magistrály a že se uzavřela parkoviště na Bedřichově. Cítila se tím omezená. Teď se cítí omezená natolik, že vystartovala proti hejtmanovi Martinovi Půtovi, který nepopulární opatření tlumočil veřejnosti. Jistě to neudělal z plezíru nebo dlouhé chvíle…

Vznikla z toho bezbřehá diskuse na jejím i hejtmanově facebookovém profilu. Z Kocumové pryští ukázkové sobectví, z Půty vcelku marná snaha vysvětlit sobcům nevysvětlitelné. Půta má totiž, na rozdíl od Kocumové, odpovědnost a povinnosti vyplývající z krizového řízení země. Kocumová má jen dlouhou chvíli a chce si ji zkrátit tím, co má ráda – pohybem. Za jiných okolností by to byla výhradně její věc, nyní je ale její sobecký, veřejně prezentovaný postoj nepochopitelný. Nikdo jí nebrání, aby se šla s rodinou vyvětrat. Jistě zná mnoho míst, kde tak může učinit.

V této krizi se vůbec odhalují pravé charaktery. Lídr opoziční Změny Jan Korytář se na sítích chlubí, že nedělá nic ve prospěch celku, dělá si nadále svůj podivný dotační byznys, jímž chce odvrátit celoplanetární hrozbu sucha. Až koronakrize pomine, bude vzorně připraven už zase vysávat veřejné rozpočty.

Liberecký propagandistický web, hlásná trouba Změny, zase zcela nepochopitelně vystartoval proti veřejné sbírce, kterou vyhlásil kraj. Kraj zřídil transparentní účet proto, aby firmy a lidé měli kam posílat své finanční dary. Dobrovolně, z pocitu sounáležitosti, kvůli potřebě pomoci. Ne okázale, ale skromně a ve vší tichosti. Z výtěžku se bezpochyby pořídí věci, jež budou potřeba. Mimochodem, za tři dny je na ní bezmála 800 tisíc. Lidé dávají po stokorunách i tisících.

K hlasitým odpůrcům sbírky se okamžitě po jejím vyhlášení zařadili někteří další změnařští krajští i městští zastupitelé. Promeškali vzácnou chvíli mlčet, ale hlavně si vyrobili alibi, proč oni nedají na společnou věc ani korunu. Sice se ohánějí argumentem, že kraj formou daní od lidí vybírá peněz dost, takže sbírka je nadbytečná, ale to svědčí výhradně o tom, že zase nic nepochopili. Přispívat není povinnost, nýbrž výraz dobré vůle.

Už jenom zbývá, aby ve své internetové stoce začali kritizovat jednotlivé dárce, ve výpisu transparentního účtu totiž najdeme i lokální politiky, kteří přispěli například deseti tisíci. A až se objeví firemní dary, začnou spekulovat, proč tak konkrétní firmy učinily. Opředou dobré skutky jiných svou nechutnou pavučinou spletenou z malosti, závisti i pocitu vlastní nedůležitosti, což s obstojnou bravurou zvládají v každé době a v každé situaci.

To, co předvádějí někteří exponenti Změny, jejich lokajové a sympatizanti v době koronavirové, aniž by sami cokoliv celku prospěšného udělali, hraničí s nechutností. Soustavně někoho osočují, že si jen dělá „politické PR“. I tady se ale zásadně mýlí. Je rozdíl dělat si PR na skutečně odvedených skutcích a dělat si PR kritikou skutků, jež vykonali jiní.

A řekněme si to na rovinu: Zapšklá internetová kritika hejtmana a jeho týmu je v těchto dnech nejen hloupá a trapná, ale především neúčinná. Změně žádné plusové body nenažene. Oslovuje totiž jen ty dávno již její propagandou zmasírované.

Alena Roubalová