Syner s oběma multifunkčními objekty zabodoval v soutěži Stavba roku a obě areny jasně potvrzují, jak užitečné pro své město jsou. Sotva se najdou jiné „stánky“, kde se sejde tolik lidí za dva dny. V Liberci na oba zápasy s Mladou Boleslaví přišlo, podle oficiálních čísel, dohromady 15 tisíc diváků, každý den 7500, protože bylo beznadějně vyprodáno. V Třinci jich napočítali celkem 10 400, protože i tamní zápasy, kdy Třinec křížil hokejky v severomoravském derby s Vítkovicemi, byly vyprodány a kapacita 5200 byla spolehlivě naplněna.

Home Credit arena měla rekordní návštěvnost po celou základní část extraligy a statistika ještě mocně stoupne. I kdyby se stal zázrak, a Boleslav vyhrála oba domácí zápasy, vrátí se série pod Ještěd a tamtéž se odehrají i zápasy dalších kol, bude-li hokejový bůh doma. Statistici si budou moci každopádně připočíst další tisíce hodně spokojených návštěvníků.

Atmosféra je úžasná, hokejové publikum patří na celém světě k tomu nejukázněnějšímu, na hokej se chodí fandit, ne řádit, a tomu odpovídá prostředí.

Tuzemské nově postavené areny se nijak neliší od toho, co je standardem západně od nás i za oceánem. Jen jsou ty haly menší, odpovídající velikosti lokality, kde svého času vyrostly díky osvíceným radnicím a poučeným stavařům znajícím dokonale (nejen) hokejové prostředí.

Od začátku března mají svůj nový Zimák i Teplice, opět jim ho postavil Syner, který je už specialistou na sportovní stavby (dostavuje i pražskou O2 arenu). Teplice sice extraligu nehrají, ale tamním mocným zřejmě došlo, že investicí do sportovní haly udělají jedině dobře.
  

Další sportovní halou se bude pyšnit i Jablonec. Tam připravují výstavbu arény pro judo. Na projekt za téměř 42 milionů korun město získalo 18,8 milionu korun z dotačního programu ministerstva školství. Nová tělocvična pro jablonecký Judo klub vznikne v nástavbě na jedné z budov v areálu lehkoatletické haly Střelnice. Stavět se začne v dubnu, dokončena by měla být stavba v srpnu 2020. V nové budově vznikne také posilovna, kardio centrum nebo menší tréninkové místnosti. Využívat je budou moci nejen místní judisté, ale také atletické oddíly, školní atletické kluby a městská policie. Jablonečtí judisté za sebou mají 65letou historii a až nyní se dočkají kvalitního zázemí. Palec nahoru.

Když už jsme v Jablonci: Jablonec nad Nisou má nového ředitele městské policie. Ve výběrovém řízení vyhrál Roman Šípek. U městské policie už pracuje, jeho povýšení na ředitele schválili jablonečtí zastupitelé. V čele městské policie Šípek vystřídá zastupitele, zkušeného policistu a dlouholetého bezpečnostního manažera Fotbalového klubu Jablonec Michala Švarce. Toho primátor Milan Kroupa (ANO) pověřil řízením městských strážníků na konci ledna, když po osmi letech kvůli kritice své práce skončil ve funkci ředitele městské policie Luboš Raisner. I Švarc podmínky splňoval. Má vysokoškolské vzdělání, je dlouholetým policistou, pracoval u té státní a v posledních letech i městské. S vojenskou policií se zúčastnil i zahraničních misí v Iráku. Pro řadu koaličních i opozičních zastupitelů byl ale na pozici ředitele nepřijatelný - je totiž členem SPD. Čímž je řečeno vše.

Pro libereckou komunální politiku je zase nepřijatelné, aby se náměty, vůbec ne oficiální návrhy, o nichž nic nevědí ani koaliční partneři, probíraly na veřejnosti dřív, než se nad nimi oficiálně sejdou, pokud vůbec,  všichni, kteří o nich mohou jednat. Poučení z pouze mediálně rozehraného příběhu o šestém neuvolněném radním ve vedení Liberce je jasné: Politické hry se snadno rozehrávají, když vám jde na ruku místní mediální scéna. I ona ale vychází z jakž takž důvěryhodného zdroje, a ten se nalézá výhradně poblíž vedení města. Kdyby cokoli vytruboval, pardon, vrátný z radnice, těžko by se na to novináři ptali na radničním brífinku přenášeného na facebook. Už proto, že se s vrátným z radnice nescházejí. S těmi, kdo mají zájem na tom, aby cokoliv zaskřípalo, ano.

Když už k něčemu takovému dojde, neměli by se radní sedící na tiskovce stydět použít zprofanované „no comment“, nemlžit a jít mlčky od toho. Kdo bude chtít, stejně si svou verzi napíše podle svého, zvlášť má-li za povinnost soustavně vrhat do místního mediálního rybníčku něco nevábného obsahu. Tady se kruh totiž uzavírá a tím to také skončí.

Liberec jednoho placeného funkcionáře navíc mít nebude. Na páteční koaliční schůzce se o tom vůbec nejednalo, neboť na programu bylo hodnocení fungování koalice. Mediálně rozvířené téma šestého uvolněného radního, a už vůbec ne náměstka, nebylo na stole. Koalice si moc dobře vědoma, že nesoulad by ničemu neprospěl, protože v záloze jsou už jenom vždy k převzetí podílu na moci připravené aktivistické partičky ZPL a LOL. Dovolím si tvrdit, že právě jejich experimentů jsme si v uplynulých čtyřech letech užili až nad hlavu.

Například?

V tomto týdnu vyšlo konečně najevo, jak to je s tím kilometrovým úsekem cyklostezky vedoucí od pavlovické jízdárny za plotem čistírny odpadních vod směrem ke Stráži. Je téměř hotová, ale nezkolaudovaná, protože její profil neodpovídá. Je místy příliš prudká. Dodávám, že i nebezpečná. Když ve středu i v Liberci vypuklo jaro, jela jsem zkontrolovat, jestli se něco náhodou nezměnilo, když už bylo, navzdory datu v kalendáři, hodně krásných teplých dní. Odpověď zní: Ne. V úzkém hrdle přes Nisu není ani zábradlí, takže inlinisté, kteří netrpí sklonem ke kaskadérství, nemají ani po čem ručkovat. O cyklistech jsem už psala. Ti to úzké a prudké místo zdolají s přehledem. Nesmí se ale potkat s nikým v protisměru...

Náměstek primátora Jiří Němeček chce sice zjišťovat, kdo tohle zavinil, ale souběžně by se mělo na cyklostezce i pracovat. Zbývá tu a tam osadit nějakou lavičku a cedulí vyzvat cyklisty, aby v úzkém hrdle, v přítmí mostu a v zatáčce, sesedli z kola. Zatím. Jak se to vyřeší do budoucna, aby sklon odpovídal podmínkám kolaudace, toť otázka. Věřím ale, že to už odborníci vymysleli. Náklady na vícepráce byly vyčísleny na milion korun, takže kilometr cyklostezky, kterou se minulé vládě nepodařilo zprovoznit ani po čtyřech letech, vyjde na cca 12 milionů bez DPH.

Když se cyklista o pár kilometrů dál prohání po cyklostezce Paradýz, která vede kolem stejné Nisy a spojuje Chrastavu s Bílým Kostelem, nedokáže pochopit, proč v Liberci vznikl kolem jednoho kilometru asfaltu vedle řeky takový problém.

Moudří odpověď moc dobře znají.

Je víkend, kdy se dá dopoledne lyžovat a odpoledne tužit kondičku třeba na kole. Výhoda podhorského města. Ještěd už sice premiérovou sezonu pod novým provozovatelem po minulém víkendu ukončil, ale všude okolo se ale lyžuje. Skiareály lákají na levnější jízdné. Sněhu je na sjezdovkách dostatek, od 20 do 90 centimetrů. Znalci tvrdí, že nejkrásnější lyžování v Rokytnici začíná v březnu. Jižní svahy Lysé hory skýtají ve slunečném počasí nádherná panoramata a s odlivem největšího náporu návštěvníků se otevírá prostor pro opravdu ty správné lyžařské zážitky. V krkonošském skiareálu, největším středisku kraje, se lyžuje zhruba na 12 kilometrech tratí, o víkendu celodenní skipas stojí 400 korun, což je o 320 korun méně, než za kolik se prodává v top sezoně. Jen je lepší vyrazit hned ráno, na manšestr. Dřív, než svahy rozehřeje slunce a lyžaři rozryjí bílé vlnky vytvořené rolbováním.

Stále se dá vyrazit i na běžky.

Komu sport z jakéhokoliv důvodu nevoní, určitě si najde jinou zábavu. Nad trávníky zabouří sekačky, nad venkovními dlažbami wapky. Začíná hlavní fáze zahrádkářova roku. Večer pak můžete spustit první letošní grilovačku. Už bylo na čase!

Hezký víkend.