Milion, který dává Liberec do bikesharingu, by měl raději investovat do značení a na propojení  cykloúseků

28. 09. 2019 | 6:00

Se sdílenými růžovými koly, bikesharingem, to jde v Liberci z kopce. Tenčí se počet uživatelů, výpůjček i počet aktivních uživatelů, tedy těch, kteří se na cizím kole svezou minimálně jedenkrát týdně. Z údajů, které opozičním zastupitelům zpracoval magistrát, aby měli co napsat do kritické tiskové zprávy, vyplývá, že za srovnatelné období, od 1. dubna až 30. června 2018 a 2019, meziročně klesl počet uživatelů z 3132 na 2437.

rekolaNewIlustrVoda
Foto: Rekola

To opozice tlumočí jako neschopnost současného vedení radnice, protože za její vlády se bikesharingu dařilo o poznání lépe. Jistě, ale… Jako vždy, záleží na úhlu pohledu.

Počet výpůjček klesl ve sledovaném kvartále z loňských 21945 na letošních 11734 a počet aktivních uživatelů dokonce z 455 na 189. Přitom počet kol meziročně vzrostl na z 60 na sto. Opoziční Změna za těmito čísly černobíle vidí neschopnost radniční koalice, vedení města fakt, že novinka přestala lidi bavit a není vlastně kudy jezdit. Já, při vší skromnosti, nezpochybnitelnou skutečnost, že bikesharing ano, ale ne na účet města.

V jiných městech radnice zpravidla na sdílená kola nepřispívá, vychází provozovateli pouze vstříc v bezplatném poskytnutí nezbytné infrastruktury (např. zábor veřejných prostranství pro stojany a zóny, kam se kola odkládají). Zbytek nákladů jde za provozovatelem a jeho obchodním modelem, tedy i včetně dost důležité reklamy na takovou službu.

Liberec dal provozovateli růžových kol na letošní rok 982 700 korun bez DPH, radnice tedy službu významně dotuje z peněz všech Liberečanů. Když částku s DPH, tedy 1 189 067 CZK podělíme počtem letošních kvartálních aktivních uživatelů (189) vyjde nám pěkných 6 291 CZK na hlavu. Ta cifra se v čase sníží, protože celoročně bude takových jezdců více, ale výsledek bude pořád obdobně šílený.

Proto raději vydělme radniční platbu počtem výpůjček (11734), abychom se propracovali k méně šílenému výsledku. Vychází to lehce přes 101 korun. Stokorunu radnice zaplatí mizivému procentu občanů, z nichž mnozí ani v Liberci trvale nebydlí, a tudíž neplatí daně, za to, aby popojeli na kole. Letos totiž vypůjčovatelé na růžovém bicyklu ujeli průměrných 1350 metrů a strávili na něm 9 minut a 6 vteřin. Což není nijak oslnivé. Loni to bylo 1383 metrů a 8 minut a 47 vteřin.

Ať si opozice říká, co chce, ale ani tento projekt se jí nepovedl. Loni sice byla čísla méně šílená, protože kola zpočátku táhla, ale ve výsledku to také nebyla žádná hitparáda. Našinec má kolo vlastní, cizinec nechť si jezdí za své, tedy za komerční cenu stanovenou provozovatelem. Ten mimochodem má v jiných městech nejrůznější bonusy, kdy například část výpůjčky platí banka.

Město by se mělo raději, a v první řadě, postarat, aby bylo kudy bezpečně jezdit. Milion, který dává do sdílení kol, by mělo investovat například do značení a na bezpečné propojení již existujících cykloúseků. To ocení všichni, kdo čas od času šlápnou do pedálů. Jedno, zda vlastních či sdílených.

Na čtvrtečním zastupitelstvu během diskuse občanů vystoupil i zástupce Cyklistů Liberecka a konečně řekl na mikrofon, co kritizuji už léta. Značení cyklotras na území krajského města náhle skončí a dál nic. Pikantní situace je například na Soukenném náměstí, kde je ve směru od Barvířské namalovaný cyklopruh pod chodníkem. Ten ale náhle skončí a můžete si vybrat, zda budete pokračovat jednosměrkou, nebo se budete na terminálu přetlačovat s tramvají či autobusem.

Ten mluvčí Cyklistů Liberecka byl mimochodem Jiří Rutkovský, kdysi náměstek primátorky Rosenbergové, který nechal svého času na městské komunikace namalovat alespoň ty vysmívané cyklopruhy, na nichž se jezdec cítí daleko bezpečněji než v běžném provozu. Cyklostezek totiž nepřibývá, resp. nějakých tisíc metrů dokončilo až toto vedení radnice, protože to předchozí (s dnes už zase kritizující Změnou) nezvládlo ani to. Cyklostezka kolem čistírny odpadních vod, jak známo, měla parametry horské dráhy a musela se přestavět, aby vůbec prošla kolaudací. Dnes už naštěstí slouží a těšíme se na nové metry dalších cyklostezek a inlajnových drah.

Takže bikesharing ano, ale v jiném ekonomickém modelu. Tento po Změně zděděný je od samého začátku špatně. Radnice se už nechala slyšet, že bude vypisovat pětiletý tendr, tak věřme, že vybere firmu, která umí víc než zašátrat v hubené městské kase.

Končící týden byl ve znamení scének kolem terminálu veřejné dopravy a parkhausu pod nádražím. Změna přišla s dojmem, že se jejich výstavba nestihne a že za to může současné vedení Liberce, které projekt přenechalo kraji. To proto, že kraj zajišťuje meziměstskou dopravu, jíž má nové autobusové nádraží sloužit především, a také komplexně řeší lokalitu kolem svého mrakodrapu směrem k nádraží. ZPL dokonce vygenerovala hrozbu, že je ohroženo kompletní čerpání dotačních miliard z IPRÚ.

Kde je pravda netuším, ale jak současný primátor, tak hejtman shodně uvedli, že projekt opožděný je, ale především proto, že byl Janem Korytářem, minulým dotačním náměstkem libereckého primátora, předán v tak hrůzostrašném stavu, že jej bylo nezbytné kompletně předělat, aby byl způsobilý čerpat dotaci. Údajně měl tolik chyb, že by na něj nikdy nikdo nedal ani korunu a investor by jej nakonec zaplatil ze svého.

Stačí si vzpomenout na „alternativní“ architektonickou soutěž, díky které Liberec dodnes figuruje mezi neregulérními tendry na stránkách České komory architektů. Nebo na nesoulad se dosud platným i budoucím územním plánem. Faktem je, že příprava výstavby nového autobusového terminálu, který se má stavět s evropskou dotací, nabral zpoždění a začne nejspíš až v roce 2021. 

Výstavba terminálu a parkoviště je nyní ve fázi výběru projektanta, který musí zpracovat novou projektovou dokumentaci. Zástupci vedení kraje na úterním jednání krajského zastupitelstva uvedli, že v tomto programovacím období se zřejmě podaří postavit jen terminál. Parkovací dům se přesune až do budoucího období.

Projekt je vlastně zase na začátku a necelý rok, který uběhl od doby, kdy se ve vedení krajského města přepřahalo, není nijak dlouhá doba. Pokud by byl projekt Korytářem opravdu připraven tak, že by se mohlo kopnout do země, není důvod, aby se tak nestalo. No, nestalo se, protože, jak tvrdí zasvěcení, předané „dílo“ byl jeden velký průšvih. Ostatně, moc jsme se těšili na výběrové řízení na stavební firmu. Zajímalo nás, jak si s ním „největší znalci stavebního byznysu na zeměkouli“, jak se Korytář a jeho parta odnepaměti tváří, poradí. Jak dopadnou nabídky firem, jež jmenovitě Změna desítky let veřejně dehonestuje. Nedočkali jsme se, vypsání tendru se vůbec nekonalo.

To fakt není jako práce s buzolou, abych odlehčila klasikou.

Ještě, že tak. Stačí zkušenosti s „největší stavební zakázkou“ Korytářovy dosavadní kariéry – na opravu Lesního koupaliště za osm milionů. Tam zkazil, co šlo. Stejně jako na už výše zmíněné cyklostezce. Raději si ani nepředstavovat, co by se dělo, kdyby se pustil do akce za 100 až 200 milionů s dotací. To by jeho následovníci rozcházeli minimálně dvě po sobě jdoucí volební období.

Změna by nejraději veřejnosti z mozku vymazala roky 2014 až 2018, kdy byla zpočátku nejsilnější stranou radniční koalice. Pak se nejenom rozhádala s koaličním exANO, ale stihla se i rozpadnout. Tudíž nestačila nic významného, vyjma všudypřítomné sebepropagandy, odpracovat. A teď, jedenáct měsíců od voleb, po nichž spolu se svým odpadlým klonem LOL odešla do zasloužené opozice, se hlasitě diví, proč ještě není hotové to či ono. A ono není hotové zpravidla to, co ona začala nebo rozvrtala, avšak nedokončila. Byť na to měla, měřeno její optikou, celé čtyři roky!

To ale jsme už zase u úhlu pohledu.

Že je Jan Korytář „veselá kopa“ dokázal na jednání zastupitelů ve chvíli, kdy se dotazoval, zda by mohla radnice finančně vypomoci změnařské zastupitelce Marii Pavlové s placením právního zastoupení v situaci, kdy na ni firma Likto podala trestní oznámení pro poškozování dobrého jména. Pavlová se totiž do firmy veřejně navážela, špinila její pověst a myslela, že jí to projde.

Opak je pravdou, společnost si to nenechala líbit a chce to s Pavlovou řešit u soudu. Věc je na samém začátku, takže v této fázi se lze jen veřejně podivit, proč by městská kasa měla financovat něčí, řekněme to kulantně, nebystrost. Paní Pavlová je svými nebystrými eskapádami pověstná a zřejmě si ještě donedávna myslela, že ji chrání něco jako zastupitelská imunita. Někdo by jí měl prozradit, že nic takového neexistuje a ona je za své skutky v plné míře odpovědná. Samozřejmě za svoje.

Liberec se opět stal majitelem machnínského zámečku. Spolu s pozemky si ho koupil od likvidátora společnosti, jíž ho město svého času prodalo. Kupoval za dvojnásobek tehdejší ceny, jinak to prý nešlo. Je fajn, že nemovitosti město vykoupilo zpátky s cílem scelit je s dalšími městskými pozemky a poté je se ziskem a dohledem nad budoucím využitím prodat.

Kolem této operace se kupodivu na jednání zastupitelů nic dramatického nedělo, s transakcí, navzdory předchozí propagandistické kanonádě, souhlasilo všech 33 přítomných zastupitelů. Takovou okázalou jednomyslnost Liberec dlouho nezažil.

Den předtím ale zažil manévry, které město nepamatuje a proslavily ho po celé republice. Při výkopových pracích poblíž arény byla vykopána stokilová letecká puma, která tam ležela od konce 2 světové války, kdy město bombardovala osvoboditelská Rudá armáda. Hrozivý nález téměř v centru města spustil hromadnou evakuaci, kdy muselo domovy opustit pět tisíc lidí, nejezdily vlaky a byla zavřená dálnice skrz Liberec. Totálně ochromené město si vyzkoušelo krizové řízení, prověřilo evakuační plány i akceschopnost složek IZS. Tentokrát to však nebyla žádná bojovka, nýbrž ostrá akce. A všichni odpovědní ji zvládli na jedničku. Pyrotechnici pumu kolem půlnoci zlikvidovali a všichni se mohli vrátit domů.

A ve stejný den přišla ze sousedního Jablonce hláška, že je puma i tam. Naštěstí se ale nejednalo o další bombu, nýbrž o kočkovitou šelmu, která se prohání po Prosečském hřebeni. Pokud vím, dosud ji nikdo nepolapil.

Tak až půjdete na houby, vyhněte se Proseči uctivým obloukem.

Hezký sváteční víkend. 28. září jsou obchody zavřené, tak šup šup na vzduch.

Alena Roubalová

Načítám...
Napiš komentář
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace