Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

O památkové ochraně pro spadlou přádelnu se mluvilo hodně a dlouho. Důkazem budiž fakt, že si ten barák nikdo netroufl zbourat

01. 02. 2025 | 5:00

Start posledního lednového týdne byl vcelku dramatický. Při pondělku se nejdřív stala tragická dopravní nehoda s jednou obětí u Jablonného, za pár hodin soud rozhodl o trestech pro kuplířku, která prodávala děti úchylům, a posléze se k zemi sesunula poslední budova, která zbyla v areálu někdejší Textilany. Bývalá přádelna bohužel spadla téměř v centru krajského města.

textilana1
Tohle mělo na pozemcích po Textilaně už dlouho stát. Inspirace zřiceným Blaupunktem je patrná už z této vizualizace.

Ale popořadě: Tragická nehoda uzavřela v pondělí ráno silnici I/13 u Jablonného v Podještědí na Liberecku. Po čelním střetu dodávky se skříňovým nákladním vozidlem tam jeden člověk zemřel. Další z účastníků nehody utrpěl středně těžké poranění a byl vrtulníkem převezen do liberecké nemocnice.

Drsný je soudní příběh, na jehož konci Krajský soud v Liberci uložil v případu zneužívání dívek trest 10,5 roku vězení čtyřiačtyřicetiletému muži s pokleslými choutkami. Dvě dívky znásilnil, bil a mučil. Jedné bylo méně než 15 let. Byl odsouzen za znásilnění, zbavení osobní svobody a nedovolené ozbrojování, hrozilo mu 12 let. Šestadvacetiletou ženu - kuplířku, která dívky k sexu jemu i dalším mužům nabízela, soud potrestal vězením 8,5 roku za obchodování s lidmi a výrobu a jiné nakládání s dětskou pornografií.

Víc to pitvat nebudu, protože mi je z té hrůzy mdlo, jen podotknu, že uložené tresty za takové skutky považuji za nepřijatelně nízké vzhledem k tomu, že se v této zemi desetiletým a víceletým vězením vyhrožuje každému, kdo měl v byznysu či veřejné správě spáchat "zločin", který svět ani neviděl.

Obviněných s trestním řízením na krku za skutky, které se nestaly, ale pouze státi mohly, jsou v naší domovině velké zásoby. Léta dehonestovaní, vyšetřovaní, obvinění i obžalovaní by mohli vyprávět... V této souvislosti mě docela trpce pobavilo páteční sdělení soudu, že na vynesení rozsudku nad hejtmanem, který je po výsleších i soudech vláčen už deset let, nutno mít vstupenku, resp. jednu ze sedmdesáti kusů lístků, jež dal soud "do placu". Ceník na ten tyjátr uveden nebyl...

A do třetice: V pondělí po obědě se v centru Liberce zřítila poslední budova, která se nalézala na pozemcích po bývalé Textilaně. Stála tam dlouho jako kůl v plotě a před očima se doslova rozpadla. Hodně k tomu pomohli sběrači kovů, kteří sem chodili pro úlovky, jež se daly zpeněžit ve sběrně.

O bývalé přádelně se totiž hovořilo jako o cenné stavbě, jež by si zasloužila památkovou ochranu. Proto nebyla stržena spolu s ostatními objekty Textilany, které svého času ulici Na Bídě lemovaly od křižovatky s Dvorskou až po Mlýnskou v centru města. Jistě, kryl je plot s legendárním nápisem Textilana obléká moderního člověka.

Podle pamětníků se na zachování solitéru začátkem století dohodlo město s novým majitelem pozemků, protože ani jedna strana nechtěla poslouchat aktivistické výpady, že chce zničit velevzácnou památku. Tehdy se za záchranu už zubem času pošramocené výrobny nití pořádaly i happeningy, na nichž se podíleli i dodnes činní političtí aktivisté.

Dnes se k faktu, že byl vynucen veřejný zájem na tom, aby se první železobetonová průmyslová budova v Liberci, ověnčená za První republiky cenou za architekturu (viz. níže), pod ochranu památkářů dostala, nikdo nehlásí. Proč taky, když je z toho po dvaceti letech vcelku slušný průšvih. A fakta nikdo lehce neověří, protože v době, kdy se tak dělo, byl internet ještě v plenkách, takže k rozklíčování situace moc nepomůže ani Mr. Google.

Jenomže i já si pamatuji, že se o ochraně pro architektonicky cennou budovu mluvilo zcela vážně, na podporu té myšlenky se ve vybydlené fabrice pořádala setkání aktivistů, představení i výstavy. Že to nakonec nikdo nedotáhl do konce, to už je jiný problém a vizitka těch, co jen hovořili, nekonali a nedokonali. Důkazem budiž fakt, že si ten barák nikdo netroufl zbourat, a že developerský projekt vizuálně s bývalou přádelnou v některých prvcích koresponduje. Počítalo se totiž se začleněním tohoto historického objektu jménem Blaupunkt do koncepce nové čtvrti (viz. níže). Vizualizace jsou plné malých "blaupuntíků".

Tak s tím se už budoucí investor trápit nemusí. Dům hrůzy, v němž den po loňských Vánocích našli smrt dva bezdomovci, když tam uhořeli, během následujících dnů zmizí a bude klid.

Když může, pomůže. Jistě, řeč je o libereckém Syneru, který okamžitě nabídl pomoc s demolicí trosek objektu. Ony totiž zasypaly část komunikace i horkovod vedoucí na Broumovskou a tamní obyvatelé byli chvíli bez tepla a teplé vody. Proto se do věci kromě majitele nemovitostí vložilo i město a i jemu stavební společnost svou vstřícnou nabídkou vytrhla trn z paty.

To proto, že má ve městě, kde sídlí, avšak téměř nestaví, základnu a tudíž i dost kapacit, které mohla okamžitě nasadit a pomoci problém odstranit. Od pátku, po pečlivých přípravách, aby blesková likvidace byla za všech okolností bezpečná, se už bourá.

Co bude s cennými pozemky kolem ulice Na Bídě dál, to se teprve uvidí. Něco mi ale říká, že by ledy mohly pohnout.

Pro mě osobně je poučné, že jsem se na sklonku kariéry dozvěděla, jaký je rozdíl mezi přádelnou a tkalcovnou. Některá média totiž chybně hovoří o tkalcovně nebo přádelně stylem textilka jako textilka. Jenomže v přádelně se vyráběly nitě a v tkalcovně se z těch nití vytvářely látky, vysvětlila mi kolegyně textilní inženýrka.

Nezvykle rychlé, protože jen zhruba dvouhodinové, bylo čtvrteční jednání libereckých zastupitelů. Kdyby tam opoziční politici planě neplkali, mohlo být ještě hbitější. Zaujaly mě dva výroky:

První, který vycházel doslova z drbů, jak jeho autor posléze přiznal. Prý se budou na rekonstrukci bazénu množit vícepráce, že je na tom dohoda mezi městem a zhotovitelem... Gesční náměstek to ale sebevědomě vyloučil, čímž si ale parádně naběhl na opozičí vidle. Ony se totiž vícepráce na přestavbě čehokoliv úplně vyloučit nedají, ale ponechme případné vysvětlování na vedení města.

Druhý vyřkl náměstek pro školství v reakci na opoziční třeštění kvůli počtu míst v základních školách. Po dlouhém projevu opozičního mluvky, který sebekriticky přiznal, že tomu asi moc nerozumí, se mu dostalo odpovědi, že jediná pravdivá věta, kterou řekl, že ta, že tomu moc nerozumí.

Ta sedla!

A končíme v Severočeském muzeu. Až do května tu je instalovaná výstava o odvěké rivalitě mezi Libercem a Jabloncem. Téma po mém soudu originální, protože se obyvatelé obou měst špičkují pořád a kvůli všemu. A což teprve fotbalová derby! To poslední, když Jablonec nasázel Liberci, který měl mediální sebevědomí vysoce přesahující Ještěd, pětku na domácím hřišti a s trenérem, jehož Liberec dost nehezky vypudil, zapomenout nelze.

Takhle my si tu žijem...

Užívejte víkend, nejlépe na horách. Příští víkend tam totiž bude opravdu husto. Jizerská 50 se letos asi pojede. Už proto je fajn, že se Liberec dočkal novinky na autobusovém nádraží, kam zavítají někteří účastníci legendárního závodu. Zázemí pro cestující je nově v přízemí opraveného Uranu a je to skok rovnou do 20. let 21. století. Dočkali jsme se!

Alena Roubalová

Pro zajímavost: Z historie zříceného objektu Blaupunkt

Někdejší přádelna postavená v letech 1908 až 1911 byla součástí jádra výrobního komplexu Johanna Liebiega. Architektonicky náročně pojatá budova využívající formy geometrické secese pochází z návrhů architektů prof. Maxe Kühna a Heinricha Fanty.

Dějiny

Přádelna spolu se sousedním identickým objektem byla postavena v letech 1908 až 1911 jako součást mateřského závodu firmy Johann Liebieg & Co. Během druhé světové války do objektu přesídlila z Berlína výroba firmy Blaupunkt.

Po asanaci celého výrobního areálu, patřícího naposledy národnímu podniku Textilana, bylo v roce 2004 odstraněno sousední dvojče přádelny. Ta zůstala v rámci bouracích prací zachována. Nezajištěný a neudržovaný objekt se však 27. 1. 2025 částečně zřítil.

Popis

Výrobní budova se nachází na jihozápadním okraji někdejšího textilního závodu, ve výběžku mezi ulicemi Mlýnská a Na Bídě. Základem obou hal je železobetonový trojtraktový skelet. Jednoduché fasády oživuje trojitý zubořez pod korunní římsou, kyklopské zdivo soklu, jemná bosáž přízemí a motiv piniové šišky se dvěma listy mezi okenními řadami.

Popis památkové hodnoty

Jeden z prvních výrobních objektů využívající skeletovou konstrukci pochází z návrhů významných architektů aplikujících moderně pojatou formu secese. Současně se jedná o poslední stopu výroby v jedné z nejvýznamnějších textilních továren a jako takový představuje nedocenitelný hmotný pramen a doklad vývoje průmyslu v Českých zemích.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/

Budova se stala pevnou součástí architektonických plánů budoucího bytového komplexu realizovaného na pozemcích po bývalé Textilaně, protože by si zasloužila památkovou ochranu a nešlo jí zbourat spolu s ostatními objekty bývalé továrny. Potvrzuje to např. představený projekt na www.stavbaweb.cz. Vizualizace napovídají, že navržené nové sídliště mělo být plné "blaupunktů" nové generace. Jak potvrzují snímky ve fotogalerii.