Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Rána Metrostavem: Až se firma „vyplatí“ z causy kostela sv. Máří Magdaleny, může její byznys v municipálním ráji pokračovat

28. 03. 2024 | 5:00

Už jen dny, možná týdny, zbývají do doby, než pražský Metrostav DIZ převezme staveniště na libereckém Tržním náměstí a začne zgruntu přestavovat městský bazén. Tato stavební zakázka, původně odhadovaná na více než miliardu, nakonec ale vysoutěžená „jen“ za bezmála 750 milionů, je největší v novodobých dějinách Liberce.

magdalenaMad1
Kostel sv. Máří Magdleny v Liberci "zakukal" na údajně korupční causu, v níž mj. figurují Metrostav a hejtman LK. Archivní foto Mad

Bazén bude sice dva roky zavřený, ovšem pak jako bájný Fénix povstane ze staveniště a bez nutnosti větších investic poslouží tři a více desítek let.

Metrostav DIZ zvítězil díky nejnižší nabídkové ceně v transparentním tendru, v němž cena byla rozhodujícím hodnotícím kritériem. Metrostav ale rozhodně nevyhrál „o parník“. Druhý na pásce byl dražší o necelých 10 milionů a bronzový o 29 milionů. Tři firmy ze šesti soutěžících se tak vešly pod 800 milionů, což potvrzuje trend snižujících se cen ve stavebnictví.

To městu ušetřilo kolem čtvrt miliardy korun, když původní předpoklad počítal s cenou nad miliardou korun, přesněji řečeno - pracoval s předpokládanou hodnotou 1 074 200 000 Kč bez DPH, což je 1 299 800 000 Kč s daní.

Metrostav a jeho deriváty (odvozeniny, tedy dceřinné společnosti) mají na severu Čech bezpochyby dobré a hojné reference. Není a ani dlouho předtím na Kraji či v Liberci nebylo větší stavby, jíž by se neúčastnil. Byť má mateřská firma nyní kvůli pravomocně ukončeným korupčním causám v jiných částech republiky soudní zákaz účastnit se veřejných soutěží a inkasovat tak miliardy z eráru.

Dceřinné společnosti ji ovšem zdatně zastoupily, neboť na ty se zákaz účasti na zakázkách financovaných z veřejných zdrojů nevztahuje. Takže stačí založit „dceru“ s jiným managementem a jede se dál. Nekritizuji to, není to nic nezákonného. Jen, po mém soudu, v logice pokulhávajícího.

V registru smluv jsem sečetla, že dceřinné firmy Metrostavu inkasovaly za posledních několik let v regionu pod Ještědem kolem miliardy z eráru a další peníze jsou či brzy budou na cestě. Je to v pořádku, protože se samy nebo ve sdružení podílejí na největších krajských a městských stavbách. Mají odpovídající reference a díky dočasně odstavené "matce" i ceněnou profesní minulost.

Zajímavé na tom je snad jedině to, jak v případě Metrostavu političtí aktivističtí hlídači stavebního byznysu významně zkrotli a patrně jen proto, aby nevyšli ze cviku, se tu a tam propagandisticky navezou pouze do zakázky, v níž figuruje jejich úhlavní třídní nepřítel.

Metrostav a jeho odvozeniny jsou z důvodů, jež se nabízejí, ušetřeny významnějšího opozičního třeštění. A není to zdaleka jen proto, že se na výběru firmy, jež pošle liberecký bazén do 21. století, podílely rozhodnutím příslušného gesčního náměstka všechny politické kluby sedící v libereckém zastupitelstvu, tedy i aktivistická opozice.

Je to i proto, že v případě Metrostavu je těžké personifikovat a tudíž dehonestovat mnohdy vybájenými historkami, což aktivisté v jiných případech zvládají s obstojnou bravurou. Akciovka totiž má mnoho vzájemně propojených „šéfů“ (právnických i fyzických osob), že se na ně špatně hledá špína typu „kdo se s kým zná, s kým je příbuzný a co, kdy, kde a jak dělal“, jak to lze u klasické rodinné firmy s průhlednými vazbami.

A za druhé se jim hodí přiznání, že lidé z této stavební firmy během opravy libereckého kostela sv. Máří Magdaleny upláceli hejtmana Libereckého kraje.

Aktivistická opozice na hejtmana kvůli ani ne milionovému (stále ještě údajnému) úplatku líčí už mnoho let a pořád marně. Navzdory své cause zvládl hejtmanský hattrick a nebýt vlekoucího se soudního sporu, byl by už dávno za Starosty ministrem, když (později odmítnutý) poslanecký mandát dokázal získat i z posledního místa parlamentní kandidátky. S tím je zřejmě amen, protože změna postoje Metrostavu ve vousaté cause hejtmanovi pořádně namydlila schody.

Jak už jsem psala v Inventuře z minulého týdne, Metrostav našel svého obětního beránka, který se konce soudu bohužel nedožil, a lze na něj sice neelegantně, zato ale pro firmu nejméně bolestivě, hodit vinu. Pracovně tomu říkáme Rána Metrostavem...

A až se tato pražská stavební společnost Ranou Metrostavem „vyplatí“ z causy libereckého kostela sv. Máří Magdaleny, bude její byznys v municipálním ráji pokračovat. Jen už nebude potřeba „rozmnožovat“ rodinu o další dcerky.

Fakt, že na tom „zakuká“ (zahučí, odnese to, doplatí na to...) hejtman a jeho budoucí politická kariéra, je pro Metrostav, kterému Kraj i Město (vedené stejnou politickou reprezentací) dosud tolik přejí, evidentně jen nepříjemnou, leč řešitelnou lapálií.

Vede z ní mnoho cest, jež už nebudou lemovány tím, čemu souhrnně říkáme ochrana veřejného zájmu. Může se tak stát, že ve finále mohou být spokojeni úplně všichni. Dá-li soud a zůstanou s podmínkou na svobodě.

Alena Roubalová