Scénář je patrně následující: Liberec bude mít nový bazén, jaký svět neviděl. A hned tak neuvidí

Majitel domu by se měl zastydět a ti, co si hrají na ochranáře přírody a rázu krajiny, by si měli dát pár facek a odchod do propadliště dějin. Nedokáží-li před solárním morem ochránit ani tento kousek ryzí přírody, nemají důvod k existenci. K tomu, aby dělali politiku a šátrali ve veřejné kase, je nikdo nepotřebuje.

Zajela jsem i na vychvalované Lesní koupaliště a málem omdlela. Byť bylo v končícím týdnu opravdové léto, byl tu v čase mé dopolední návštěvy jediný stařík a nudista k tomu. Ne že bych neunesla pohled na jednu povadlou zadnici s příslušenstvím, ale naháči mají svůj rajon na Fojtce nebo za plentou na Tajvanu u  jablonecké přehrady. Na Lesním koupališti mi to přišlo nepatřičné...

Na Lesáku to ovšem aktuálně vypadá spíše jako ve slumu. Dominuje tu jakási bouda v modrém igelitu a čeká se, až rozvrtanou práci někdo dodělá. Koupaliště se obnoveného zázemí, které pohltilo velkou část několika participativních rozpočtů, dočká snad v příští letní sezoně. Nyní radnice hledá firmu, která provede stavební práce za více než pět milionů korun a nádrž s pohnutou minulostí bude konečně sloužit ke standardnímu použití.

Soudím, že model nechat městský majetek "na hraní" všelijakým aktivistům se neosvědčil ani náhodou. Viz. aktuální příběh Lesního koupaliště nebo dřívější story kolem libereckého kina Varšava. Tady též z velkých plánů mnoho nezbylo, a je to město, kdo pravidelně cáluje. Vyplývá mi z toho, že Liberec není natolik bohatý, aby podporoval podobné experimenty.

Každopádně je na místě ušklíbnout se nad timingem akce Lesák, tady nad jejím načasováním. Snad se i na radnici doneslo, že se koupaliště používá v létě a bylo by dobré jeho dokončení plánovat tak, aby to klaplo alespoň napřesrok.

Jak to bude s plaveckým bazénem na Tržním náměstí, to je ovšem ve hvězdách! Zatím radnice sice nic neví, utratí ale vcelku hbitě sto tisíc za změnu administrátora rozvrtané veřejné zakázky. Další peníze bezpochyby bude stát přezkoumání zadávací dokumentace, protože vedení města se tendru, na němž si "vylámal zuby" jejich exkolega, bojí jak čert kříže. Vytváří si proto neprůstřelné alibi v podobě externích rad a radilů. Jenže tím problém nezmizí, naopak. Bude bobtnat jak plíseň v tamní šatně.

To, že se vymýšlí scénář pro nadcházející zimu, znamená jediné: Liberec bude mít nový bazén, jaký svět neviděl. A hned tak neuvidí.

Rýsující se neodvatný malér se proto vedení krajského města snaží alespoň zamaskovat atrakcí, jíž otevření libereckého zámku, který si Liberec pořídil do majetku, bezesporu je. Nepřístupný zámek z 16. století ve čtvrtek večer ožil. Do konce srpna bude lákat na komentované prohlídky vybydlených, bleskem oprášených interiérů i na koncerty a letní kino v narychlo upravených exteriérech.

Na nákupy vyrazil i Liberecký kraj. Má zájem získat od státu polovinu budovy sklářského muzea v Harrachově, druhá polovina patří Sklárně a minipivovaru Novosad a syn, v jejímž areálu někdejší panský dům stojí. Považuje za rozumné, aby vše zůstalo v modelu, ve kterém to funguje nyní, protože se jedná o jednu z nejvýznamnějších turistických atrakcí celé západní části Krkonoš. A každá změna, jak známo, je zásadně k horšímu.

Ale zpátky k cyklistice. Najela jsem v tomto týdnu i po krajském městě dost kilometrů na to, abych mohla zodpovědně prohlásit, že jsem nepotkala jediného cyklistu na sdíleném kole. Ty "krámy" plus koloběžky sice stojí i leží všude možně, ale zákazníci se nehrnou. Neznám hůře utracené erární peníze!

Podpora cyklistiky ve městě, to samozřejmě ano, ale výhradně formou výstavby infrastruktury, tedy oddělených komunikací, po nichž by se dalo bezpečně a volně jezdit. Ta jediná liberecká cyklostezka je pro mix chodců, bruslařů, koloběžkářů a cyklistů zkrátka hodně těsná a teď je navíc v oblasti Orlí a Barvířské ulice i zavřená. Platit z eráru sdílená kola a zavřít jedinou cyklostezku, to už chce fakt fištróna.

Alespoň, že mi na síti X neunikla fotografie, která by se mohla stát inspirací pro nacházející etapu prázdnin, samozřejmě někde hodně daleko od města. Pokud ovšem najdete obchod, kde prodávají celty... Zdroj: BikePacking.cz.

A končíme na liberecké přehradě. Tam se sice ještě dlouho nevykoupeme, ale můžeme se alespoň podívat, jak vypadá částečně rozebraná hráz uvnitř či jak se zpevňují obě věže.

Užívejte léta.

Alena Roubalová