Sledování předpovědi počasí a meteoradarů se stává denní rutinou. Je-li na hlášeno sněžení, Svijanská arena se musí uzavřít
Trubte na poplach, zrušte poplach! Hlášku z notoricky známého pohádkového příběhu teď zažívají sportovci i jejich doprovod ve Svijanské aréně. Hala je v havarijním stavu a trénovat se v ní dá pouze v případě, že její střechu nepokryje víc než dvoucentimetrová vrstva sněhu. Což je v podhorském Liberci už v listopadu vcelku běžná věc.
A tak se správcovská firma, která se v rámci koncesního smluvního vztahu uzavřeným s Městem Liberec stará o všech 35 sportovišť městského Sport Parku Liberec, proměnila v meteorologické stanoviště. Sledování předpovědi počasí a meteoradarů se stává denní rutinou. Je-li na hlášeno sněžení, hala s dvěma ledovými plochami se musí uzavřít, protože by střecha bílý nápor nemusela vydržet.
K uzavření haly došlo už tento týden, vzápětí byl ale zákaz vstupu odvolán, protože se sněžení nedostavilo. Prozatím… A takto to bude fungovat do doby, než město pořídí nafukovací halu s jednou ledovou plochou. Do té se bude moci přesunout alespoň část aktivit mládežnických oddílů i veřejnosti. Operativně se našla i možnost trénovat například v nedalekém Turnově či vzdálenějším německém Johnsdorfu.
V chátrající hale dosud ročně trénuje přes 100.000 sportovců. Slouží pro tréninky i zápasy hokejové mládeže a amatérských hokejových týmů, využívají ho krasobruslaři, školy a je tam veřejné bruslení.
Sportovci, trenéři i doprovázející rodiče si ovšem dost dobře umějí představit problémy, jež takové „šachy“ způsobí v tréninkovém procesu. I jak se absence dostatku prostor k výuce zimních halových sportů propíše do pohybové výbavy dětí. Umění bruslit totiž není jen otázka hokeje či krasobruslení. Pro osobnost dítěte to je obdobně důležité, jako umět plavat či lyžovat.
Také existuje možnost, že rodiče přestanou své potomky na tréninky posílat, protože jim hala nepřipadá dostatečně bezpečná. A nikdo by se tomu příliš nemohl divit!
Unikátní konstrukce střechy Svijanské areny se občas pouze natírala, ale nikdy se nijak zásadně neopravovala. První upozornění, že se jedná o neudržitelný stav, se datují do roku 2012. A nic. Letos už je zásadní zásah do konstrukce Svijanské arény, která je jednou ze dvou hal tohoto druhu v republice (spolu se Zlínem), nevyhnutelný. "Od roku 1967 neprošly její některé části žádnou úpravou," alarmoval už před 13 lety šéf koncesionářské firmy, která halu pro město spravuje.
Koncesionář, pro úplné zjednodušení a pochopení situace, funguje na městském sportovišti, tedy v majetku města, jen jako "školník". K větším opravám a investicím oprávnění nemá. Má ale v popisu práce na nevyhovující stav nemovitosti majitele upozorňovat.
Svijanská arena, předtím Městský zimní stadion, je z roku 1956, zastřešena byla v letech 1965 až 1967. Po více než půl století „flikování“ tak situace vyústila v nelítostný posudek statika. Používat lze, ale limitní je dvoucentimetrová vrstva sněhu na střeše.
A je to!
Protože je Svijanská aréna, stejně jako celý Sport Park, majetkem krajského města, je tudíž jeho vizitkou, v jakém stavu sportoviště jsou. Neudržovaná hala z poloviny minulého století se střechou hrozící zřícením opravdu není ta nejlepší reference.
Naštěstí tu máme multifunkční arénu dokončenou v roce 2005, tedy v éře osvíceného vedení města pod vedením Jiřího Kittnera. Ta ale výpadek „starší sestry“ z mnoha důvodů plně vykrýt nemůže, ale naštěstí existuje a slouží už více než dvacet let. Připomeňme, že multifunkční aréna Liberec tehdy vyšla na něco přes půl miliardy korun a přidanou hodnotou bylo, že jej katapultovala mezi nejprogresívnější města v republice. Po libereckém vzoru si své multifunkční arény daleko později začala pořizovat i další města.
Ta prozatím poslední, Horácká aréna vznikla v Jihlavě, městě s dlouhou hokejovou tradicí, momentálně však bez extraligové příslušnosti. Vyšla na cca dvě miliardy korun a na Vysočině jsou patřičně hrdí. Vrátili svému krajskému městu alespoň část poněkud vybledlé sportovní slávy.
V Pardubicích se zase chystají na realizaci arény, která má být největší na světě. Aby ne, když zdejší politická reprezentace moc dobře ví, jak výhodný reklamní artikl je pro město dobrý hokej. Neváhá proto zdejšímu hokejovému prostředí přihrávat 50 milionů korun ročně. O něco méně štědří jsou například v Českých Budějovicích či Hradci Králové, kde z městského eráru do hokeje ročně plyne plus minus 35 milionů.
V Liberci je to jinak. Město se tu má „starat“ jen o sportoviště, sportovní management historicky přenechává povolanějším. Snad i proto se tu hrají nejvyšší ligy tzv. velkých sportů - hokeje, fotbalu či volejbalu.
Výhoda dvou krytých hal s celkem třemi ledovými plochami se ale Liberci "podařila" dokonale prohospodařit tím, že do údržby původního stadionu roky nedával téměř nic. Proto Svijanská aréna zchátrala a oprava střechy má vyjít na 60 milionů. Což je v napjatém rozpočtu města docela hodně, i když… je to vždycky otázka priorit toho kterého vedení města.
V Liberci naposledy vzniklo něco opravdu nového (ne zrekonstruovaného) právě v osvícených letech do roku 2010, protože v následujících letech se už plány a "báječné" novinky pouze zapisovaly do excelových tabulek s realizací nula (zejména volební cyklus 2014 – 2018) a následně, a to už jsme v éře nynějšího primátora a jeho kabinetu, se zase plánuje a občas i projektuje, avšak bez viditelnějších návazných kroků.
Plavecký bazén tato „akademická léta“ málem nepřežil a nespadl jen proto, že se alespoň na chvíli našel náměstek primátora, který kompletní rekonstrukci dokázal posunout k probíhající realizaci. A jeho nástupce už vymýšlí, že se k opravenému bazénu prozatím jen vyprojektuje i venkovní koupaliště za sto milionů. Aby to bylo na Tržním náměstí komplet.
Takže zatímco se projektuje a kreslí na jiných frontách, úřaduje na střeše tréninkové arény s unikátní konstrukcí rez a zub času. A desetimiliony nezbytné na její na opravu se nenarýsují, ty se musí rozpočtovat a prostavět.
Generální oprava střechy původního zimního stadionu totiž není práce pro kreativce, kteří teď mají v Liberci zelenou a žně. Vždyť jen za architektonické studie pro budoucí Papírák město vydá 50 milionů…
Střecha tréninkové arény se musí prostě opravit. Není totiž normální, aby byla bezpečnost sportující veřejnosti (a dětí zvlášť) závislá na tom, jak dalece se meteorologové trefí s předpovědí počasí.
Ve světě filmařů a motorkářů se totiž používá praxí prověřená hláška: Vždyť ti meteorologové mnohokrát nedokáží předpovědět ani to, jak bylo včera!
Alena Roubalová






