Třesk ve Změně prospěje jiným partajím a může „nazelenalé odmocniny“ poslat mimo krajské zastupitelstvo

25. 07. 2020 | 10:00

Letošní poněkud zvláštní sezóna dovolených spěje k polovině. První prázdninový měsíc bude za pár dní minulostí. Úvodní fotografii jsem si vypůjčila z facebookového profilu frýdlantského starosty Dana Ramzera. Je z Vltavy a vyjadřuje úplně všechno: Léto, pohodu i dobrodružství v českých zeměpisných šířkách.

letníPOhodaFBRamzer
Letní foto je z FB profilu Dana Ramzera, starosty Frýdlantu a lídra kandidátky ODS v nadcházejících krajských volbách

Mezitím v Liberci: V úterý krajská hygiena oznámila, že se od pátku vrátí povinnost nosit roušky ve všech typech zdravotnických zařízení. Docela mě to zaskočilo, neboť jsem žila v domnění, že tuto povinnost nikdo nikdy nezrušil. Mám za sebou období chození po doktorech a upozornění o povinnosti mít na obličeji pokrývku nosu a úst visí v každé čekárně.

Po zásahu vlády se už ale roušky musí opět nosit i na hromadných akcích odehrávajících se ve vnitřních prostorách, tedy i na stohlavých svatbách či pohřbech. Věřme, že nebude pršet a dávno naplánované veselice (čímž samozřejmě nemyslím smuteční obřad a následný kar), se budou moci odehrát pod širým nebem. Tím povinnost maskovat se zmizí a již vynaložené úsilí nepropadne peklu.

Na internetu se objevil web s dost nepraktickým názvem www.krajskevolby2020.programydovoleb.cz. Jeho autor Štěpán Ryšavý v zápatí stránek píše: Programy do voleb jsem vytvořil jako nestranný přehled, kdo kde kandiduje a s jakým volebním programem. Informace čerpám z otevřených dat ČSÚ a veřejně dostupných zdrojů. Veškeré náklady na tvorbu webu, grafiky nebo reklamu či sociální sítě si hradím sám.

Tak to je chvályhodné a web má už nyní slušnou vypovídací hodnotu.

Prokliknete-li do sekce Liberecký kraj, zjistíte, kdo zatím kandiduje v krajských volbách. Uzávěrka je sice až koncem července, ale rozhodující hráči už svoje kandidátky podali. Kromě SLK, ODS, ANO, Pirátů, ČSSD, KSČM, SPD, TOP09 a KDU (Společně pro Liberecký kraj) a dalších marginálních uskupení, se v podzimních krajských volbách budou o přízeň voličů ucházet i dvě sestavy odvozené od Změny a Zelených.

To je dobrá zpráva, protože takové roztříštění sil prospěje „normálnějším“ partajím a může „nazelenalé odmocniny“ poslat mimo krajské zastupitelstvo. Tím dojde k jejich odstřižení od veřejných milionů za mandáty a bez peněz se iniciativa brzy přiblíží nule. Zvlášť když vlajkové téma obou partiček (zadržování vody v krajině) tu a tam spláchne velká voda a na mítink je potřeba vzít si pláštěnku a holinky.

Proč lidé kdysi zastřešovaní Změnou kandidují odděleně je víc než jasné. Změna je "kaput", její lídr Jan Korytář zůstal sám jako pověstný kůl v plotě. Je pro své někdejší politické souputníky nebezpečně kontroverzní, jak se údajně nechali slyšet. Lídr kandidátky Pro krajinu Josef Šedlbauer (dosud krajský zastupitel za ZPLK a liberecký zastupitel za ZPL) se obklopil lokálními politiky ze Změny i z jejího béčka LOL. Postavil na svou kandidátku i „experty“ typu Jakuba M. či Jindřicha F. Obě jména jsou v Liberci synonymem všeználkovství pramenícího z esenciálního neumětelství.

M. proslul jako asistent někdejší náměstkyně libereckého primátora Hrbkové, který byl z radnice odejit, protože ani jeho shovívavá partajní kolegyně nedokázala strávit jeho „schopnosti“. F. je pak kapitola sama pro sebe a Korytář se musí upřímně radovat, že ho dokázal přehrát Šedlbauerovi. Není totiž v Liberci většího komunálního klauna. Jeho arogantně prosazovaným dedukcím k věcem, o nichž ví pouze z literatury, se už roky pod Ještědem říká „na felcmana“, tedy se nad nimi automaticky mává rukou.

Když už padlo jméno Karolíny Hrbkové, tak ta patří do Korytářova tábora. Vzhledem k tomu, že i svůj liberecký zastupiteský mandát z osobních důvodů přenechala právě náhradníkovi Jindřichovi F., soudím, že na Korytáře tak nějak zbyla. Stejně jako další více či méně známí „experti“. Ti se už začali hemžit na změnařském propagandistickém webu a soudím, že kampaň bude výživná. Úvodem se Korytářovi „machři“ navezli do krajské dopravní společnosti a vyšlo jim, že dosud Změnou nenáviděný BusLine byl vlastně výhodnější než vnitřní dopravce, kterého vedení Kraje s velkou slávou i náklady buduje.

Já to kraji pískat nebudu, ale veřejně žádám, aby dotáhl projekt vlastního dopravce ke konci, provedl odbornou (nikoliv dojmovou) analýzu, předložil nezpochybnitelná data a zajistil předpokládané výsledky. K něčemu se už schyluje, protože hned na pondělí svolalo vedení kraje tiskovou konferenci, na níž se chce k závěrům samozvaných "auditorů", shluknutých kvůli čerpání veřejných peněz v jedné z dalších účelově založených Korytářových neziskovek, vyjádřit.

Nesmysly je nezbytné utnout hned v zárodku. Známe z Liberce, jak Změna tak dlouho prudila s dopravním podnikem, až vyštvala smluvního dopravce (BusLine) a veřejná doprava se den ze dne ocitla na pokraji zhroucení. Dodnes se z toho nevzpamatovala a je to zase opoziční Změna, kdo za to nynější vedení krajského města vehementně kritizuje.

K mírnému třesku došlo i u Starostů. Odloučil se od nich Jiří Šolc a v krajských volbách figuruje na společné kandidátce topky a lidovců. Pokud se sestavě s názvem Společně pro Liberecký kraj podaří překonat pětiprocentní zisk, bude vyhledávanou koaliční nevěstou. Jestliže ne, může se otevřít problém v Liberci, kde je Šolc náměstkem primátora za SLK. Není vyloučeno, že jej nahradí někdo Starostům loajálnější. Důvod se vždycky najde a nebude to nic složitého.

Vždyť SLK v Liberci už zabředla do kolejí svých neslavně proslulých předchůdců, kdy leitmotivem vedení radnice byla jen péče o zeleň a čistota v ulicích. Jistě, je to důležité, je to hned vidět a je to dobře prodejné na sociálních sítích. A protože má v nynější radniční vládě péči o veřejný prostor v gesci právě Šolc, může se mu stát, že bude shledán slabým článkem. Vždyť o sekání trávy na Kunratické, luxování vajglů v Pražské či o otevření Zahradní ulice informuje primátor osobně už teď. A na Šolce zbývá jen nepopulární parkování na sídlištích, problém, který nemá řešení.

Od červnového jednání zastupitelů, na kterém padl veřejný příslib, že se Liberec nebude soudit se svými občany o podíly na družstevních bytech, uběhl rovný měsíc. Za tu dobu se nic zvláštního nestalo, žádný faktický posun. Jen vyšlo najevo, že vedení radnice schválilo smluvní dodatek pro právní firmu, která město ve sporu s „družstevníky“ zastupuje, a přikleplo jí další statisíce za poskytnuté služby. Zdůvodnění, že to je za úkony již poskytnuté, nemůže obstát, protože by to odporovalo všem pravidlům.

A protože jsou zápisy z rady města veřejné, zpráva se dostatečně rychle rozšířila a pobouřila občany. Ty, proti kterým si radnice z eráru platí právní služby (družstva a Interma-byty), ale i ty, jichž se spor o podíly na bytech vůbec netýká a nechápou, proč za to radnice utrácí stále více obecních financí, když druhým dechem tvrdí, že chce podíly uživatelům bytů férově převést.

Dovolím si jednu nevyžádanou radu: Převedla bych ty podíly z města na družstva, jak stojí ve smluvní dokumentaci podepsané před dvaceti lety. Družstva nechť se posléze vypořádají se svými členy. Jak to bude s daněmi, nechala bych na příjemci. Pokud na toto zdánlivě jednoduché řešení nemá nynější většina v libereckém zastupitelstvu "morál" a protože se jedná o celostátní problém, neboť podobných bytů jsou v republice desetitisíce (stavěly se podle vládního programu v desítkách měst a obcí) posunula bych řešení o patro výš.

Jirka (ten, který z předvolebních plakátů hlásal, že má mobil na Andreje) by měl brnknout předsedovi vlády a popsat mu problém. Andrej by měl poté cinknout Táně z finančáku, aby udělala jasno, jak to bude s příjmovou daní. Andyho by věc určitě zajímala, protože v podobných potížích jsou aktuálně statisíce lidí po celé zemi, kteří v těch družstevně – komunálně státních bytech bydlí. Protože je krátce před volbami, vyřešil by to Andrej jednou esemeskou, a Lenka, Radim, Tomáš a tisíce dalších by si konečně mohli naplno užívat léta.

Jistě, je to míněno ironicky, ale podstata je vážná. Program podpory výstavby bytů (mimochodem snad jediný za uplynulých 30 let s reálným výsledkem) vypsala před dvaceti lety vláda. Vmanévrovala do administrace dotačních peněz obce a aby vše neskončilo fiaskem, zapojila i občany, kteří si příspěvek na nové bydlení uhradili z vlastních peněz, nejčastěji hypotékou. Povedlo se. Byty stojí, jsou součástí trhu.

Ovšem tím, jak se kolem nich začalo šachovat, ztrácejí hbitě na hodnotě a aktuálně jsou téměř neprodejné, resp. velice nevýhodně prodejné. Nikdo netvrdí, že právě tohle družstevníky pálí nejvíc (těm jde primárně o to, aby byl byt konečně jejich vlastnictvím, což může být ještě běh na pořádně dlouhou trať), ale umí si někdo představit, co má dělat ten, komu takový byt připadl z pozůstalosti a k ničemu ho nepotřebuje?

Vodní nádrž Bedřichov - Černá Nisa, červenec 2020

Skončíme raději v horách. Vyšlápla jsem k přehradě Černá Nisa a zjistila, že je stále obšancovaná pletivem a opatřena zákazem vstupu. Už více než rok se tu opravuje hráz. V pořádku, ale… Laickým okem zhodnoceno – dílo je dokončeno a sedá si. Nikde ani noha, stavební stroje už u Perly Jizerek nehlučí, nejsou tady. Je tu božský klid a vypadá to, že je hotovo, jen někdo zapomněl odstranit všudypřítomné zákazy.

Zapátrala jsem na stránkách Povodí Labe, jak to s Černou Nisou aktuálně je a – nic. Samé staré zprávy.

Tak nic. Hezký víkend.

Alena Roubalová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace