Ústavní soud kvůli porušení rovnosti zrušil část volebního zákona. Vydělají na tom i politici zvolení na Liberecký kraj

ÚS zrušil aditivní klauzule, jež pro vstup koalicím stanovily deset, 15, respektive 20 procent. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d´Hondtovy metody. Nález, který ÚS dnes zveřejnil, nemá časový odklad, dopadne tedy už na podzimní sněmovní volby.

Volební kraje mohou podle ÚS dál kopírovat hranice krajů jako vyšších územně-samosprávných celků. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí jiné změny, a to právě u rozdělování mandátů stranám v jednotlivých krajích. Politici musí změny stihnout do voleb.

"Je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech v Poslanecké sněmovně podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů a současně aby tento volební zisk byl promítnut do přidělování mandátů v rámci jednotlivých krajských kandidátek takové volební strany," stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Filipa.

Organizace nadcházejících voleb, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října, se dnešní nález podle ÚS nedotkne. Rizika spojená se změnou volebních pravidel by nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021, míní soud. Politici tak prý mají dostatečný prostor pro přijetí nové právní úpravy, která zrušené části volebního zákona nahradí.

Odklad vykonatelnosti nálezu na období po volbách by podle ÚS snížil legitimitu nově ustavené Poslanecké sněmovny, vyvolal nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohl by vést k riziku zpětného zneplatnění hlasování správním soudem.

ÚS nebyl při rozhodování o volebním zákonu jednotný. Čtyři soudci mají odlišné stanovisko. Dosavadní systém podle nich možná nebyl ideální, ale zachovával ústavní zásady poměrného zastoupení.

"Jistě lze mít za to, že těmto zásadám bude lépe odpovídat volební model jiný. Takový výběr ale dle našeho názoru již není věcí rozhodování Ústavního soudu a jeho momentální plenární většiny, ale záležitostí politické úvahy demokratického zákonodárce," stojí v odlišném stanovisku soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy a Radovana Suchánka.

ÚS kvůli covidové situaci vyhlašoval nález na svých webových stránkách, které ovšem ve stanovený čas zkolabovaly. Zveřejnění nálezu se tak odložilo asi o deset minut.

V 10 hodin se konala tisková konference Pavla Rychetského, přímým přenosem ji vysílala ČT24.

čtk (www.cn.cz), lo

Reakce hejtmana LK: Spolupráce opozice dává velkou naději na změnu po podzimních volbách

Většina politiků, kteří dnes komentují výsledek rozhodnutí Ústavního soudu, přistupuje k jeho rozhodnutí s respektem. Ten je totiž základem našeho ústavního pořádku.

Pan premiér místo toho zaútočil na předsedu Pavla Rychetského a obvinil ho z vyvolávání krize. Možná netuší, že na jednání pléna ÚS se na rozdíl od české vlády hlasuje a neřídí ho předseda jako svoji firmu. Hlasování pléna Ústavního soudu ke stížnosti senátorů na volební zákon dopadlo 11:4. To jen na okraj.

Dnešní reakce je další dobrý důvod k tomu, proč nemá Andrej Babiš být premiérem. Spolupráce opozice dává velkou naději na změnu po podzimních volbách, průzkumy potvrzují vůli části voličů po změně a ve Strakovce evidentně roste nervozita. Nesmyslné tvrzení o dohodě Pavla Rychetského a STAN o kandidatuře na prezidenta jen potvrzuje myšlenkové schema, ve kterém Andrej Babiš žije. Kšefty a zákulisní dohody, jako ta s komunisty, která zatím drží vládu u moci.

A jen na okraj, pokud se na současnou zdravotní krizi vymlouvá člověk, který je za její průběh odpovědný, je to fakt zoufalé. Mimochodem, “best in covid” fakt nejsme, spíš naopak, stačí se podívat do statistik. Ale já zapomněl, můžou za to přece očkovací centra a kraje...

Zdroj: FB Martina Půty, hejtmana Libereckého kraje

Pokud nový volební zákon přijat nebude, zanikne mandát poslanecké sněmovny a její pravomoci převezme Senát

Ústavní soud zachoval ve svém rozhodnutí současné volební kraje, avšak zrušil způsob přepočtu jednotlivých mandátů, neboť ve velkých volebních krajích stačila na vstup do sněmovny pouze 3 %, kdežto v některých malých volebních krajích bylo nutno získat přes 9 %, což je zcela protiústavní

Sestavení jednotlivých koalic je tak již bezesporu naprosto zbytečné, neboť tyto byly sestaveny právě k tomu, aby tohoto protiústavního způsobu výpočtu mandátů zcela využily.

Dále Ústavní soud zrušil načítání volební klauzule 5 % u koalic, takže volební klauzule 10 %, resp. 15 % pro koalice platit nebude, čímž zachránil koalici SPOLU, protože při původní volební klauzuli 15 % hrozilo, že se tato podle předvolebních průzkumů (při statistické odchylce 3 %) ani do sněmovny nedostane.

Nevyhověl však již podruhé návrhu na zrušení volební klauzule 5 % samotné.

Je třeba přijmout do voleb nový volební zákon, který musí schválit v intencích rozhodnutí Ústavního soudu OBĚ komory, takže není možné, aby u volebního zákona sněmovna Senát přehlasovala

Pokud volební zákon přijat nebude, zanikne mandát sněmovny a její pravomoci převezme Senát.

Tomáš Goláň - předseda Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu České republiky