Věřím, že se shodneme na tom, že každé sportující dítě je lepší než dítě poflakující se na ulici se všemi jejími nástrahami

Měl poslancům a veřejnosti vysvětlit, jak hodlá vyřešit svůj astronomický střet zájmů. Ten ho diskvalifikuje pro funkci, o niž tolik usiluje proto, aby z pozice šéfa vlády mohl nadále ošetřovat a posilovat svoje zájmy. Proplkal hodinu a půl, nic nevysvětlil a odkráčel. V našich kruzích se tomu říká, že si veřejností parádně „vytřel věnec“. Což umí dokonale i v jiných situacích.

Uvozovky u slova hovořit, použitého v prvním odstavci, jsou zcela na místě. On totiž budoucí ministerský předseda pouze bohapustě plácal. Neomaleně a z cesty. Stejně jako liberecká radniční opozice, lolisté. Rozdíl mezi projevem politika, pro nějž se vžila přezdívka Makak, a vystoupeními party lokálních politických aktivistů je pouze v tom, že druzí jmenovaní umějí česky. Takže ona nadutá neomalenost alespoň netahá tolik za uši a tudíž je méně komická než u Pána velkomožného.

První lolista v situaci, kdy se hovořilo o problému s hroutící se Svijanskou arénou, neomeleně vše svedl na tělovýchovné jednoty a správce areálu. Neradostný stav, kdy jsou tréninkové procesy mladých krasobruslařů a hokejistů zásadně ohroženy, připsal oddílům. Že se měly starat dřív. A správce měl umět „lépe a radostněji“ organizovat přesuny vynucené stavem původního zimního stadionu, jenž je majetkem města.

Sebevědomou nadutost a totátní neznalost problematiky vylepšil úvahou, že většina velkých českých měst má jen jednu ledovou plochu a přesto na ni umějí nacpat všechny zimní halové aktivity. Liberec donedávna měl ledové plochy tři a se situací, kdy dvě z nich vypadnou, protože se nalézají pod střechou hrozící zřícením, napadne-li více než dvoucentimentrvá vsrtva sněhu, si prý jen nedokáže poradit. Doslova se posmíval všem, koho se tato komplikace týká.

Zřejmě dosud nic neslyšel o tom, že každá aktivita vyžaduje odpovídající kapacitu. Takže čím větší kapacita sportovišť pro konkrétní odvětví, tím více sportujících dětí, dorostu, juniorů. A opačně... Věřím, že se shodneme na tom, že každé sportující dítě je lepší než dítě poflakující se na ulici se všemi jejími nástrahami.

V Česku je asi 170 krytých zimních stadionů a krytých hal s ledovými plochami. Aby byl stav alespoň normální, potřebovala by republika více než dvojnásobek – 350 takových zařízení, vyhledala mi umělá inteligence. Liberec je unikální právě v tom, že opět předběhl dobu a má díky osvícenému vedení města (do roku 2010) dvě tréninková hřiště a jednu ukázkovou multifunkční arenu pro extraligu, širokou veřejnost a komerci.

Další várku nadutosti pak lolisté předváděli při projednávání rozpočtu na přístí rok. Měli by si ovšem osvěžit pravidlo, že rozpočet je zrcadlem priorit aktuálního vedení města plus nutností řešit havarijní situace, jež způsobily reprezentace předchozí. Tedy i ta jejich.

Smutná byla pasáž o ne/ponechání štaflů pro klasické taxikáře na Soukenném náměstí. Proti jejich vymístění „někam za roh“ vznikla petice se 4000 podpisy. Tolik občanů se vyslovilo proti této změně k horšímu. Jeden z nezařazených zastupitelů, jenž si dopřává luxusu řídit se vlastním rozumem, ne partajní direktivou, to přirovnal k funkční ledničce odstěhované do sklepa. Používat se dá, ale je to velmi nepraktické a obtěžující.

Stejné je to s taxíky parkujícími jinde než je třicet a více let zvykem. Než by šel zákazník někam daleko, do tmy, raději si objedná vůz přes aplikaci. Jistě. Ale co ti, kteří takový úkon nezvládají? Že to jsou v drtivé většině staří lidé, je snad jasné každému. Mladí ten problém nemají a takže nemíní, jak ujistil další lolistický sobec, dýchat na terminálu zplodiny z motorů taxiků.

Vrcholem trapnosti pak byly „dobře míněné rady“ směrem k představitelům liberecké teplárny, kteří přišli na zastupitelstvo představit cenovou politiku v oblasti místního teplárenství po dokončení GreenNetu. Zelené miliardové investice do teplárenské soustavy se mají příznivě propsat nejen do ochrany životního prostředí, ale právě i do cen tepla mj. pro 13 tisíc domácností napojených na místní teplárnu. Knížecí opoziční rady prošpikované vzpomínkami na dobu, kdy pod Ještědem řádila jejich parta, by byly k popukání, kdyby nebyly míněny vážně.

Liberec má každopádně schválený rozpočet. Pro příští rok bude opět výrazně schodkový, s výdaji přesahujícími 4,761 miliardy korun a příjmy 3,814 miliardy. Skoro miliardový rozdíl pokryje radnice jak ze zůstatku účtů z minulých let, tak zejména ze dvou kontokorentních úvěrů.

Aktuálně dluží město i při započtení závazků, za které ručí svému dopravnímu podniku, zhruba 1,5 miliardy korun. Zadlužení města ale příští rok nevzroste tolik, jak je uvedeno ve schváleném rozpočtu. "To je pouze rozpočtováno, ale fyzicky to tak nedopadne," prorokoval primátor.

Ten po zkušenostech z minulých let předpokládá, že z naplánovaných investic se nepodaří zhruba 40 procent realizovat. Navíc podle něj kontokorentní úvěry, které z většiny kryjí rozdíl mezi příjmy a výdaji, jsou pojistkou pro případ, že nebude dostatek peněz na účtech města. Tak to bylo i v letošním roce. Liberec má kontokorenty nasmlouvané jako zálohu, ale ještě z nich nemusel čerpat.

Fakt nejsem expert na rozpočet města, ale pár firemních rozpočtů jsem už v životě sestavit musela. Kdybych šéfům představila rozpočet s výše uvedenými argumenty typu „nebude-li pršet, nezmoknem“, tuším, že bych si prohlédla úřad práce zevnitř. A to zadlužení? Navzdory všem rétorickým cvičením a soustavné propagandistické palbě nijak zvlášť neklesá...

Je ale nová doba, takže mi hlava nebere víc věcí. Například jak je možné, že může někdo se všemi svými možnými i nemožnými hendikapy a diskvalifikacemi kandidovat na premiéra. Což je stejné, jako kdyby byl majitel sportovního klubu zároveň rozhodčím zápasu, v němž jeho tým hraje, říkali v televizi.

A jeho střet zájmů a načasování, kdy lidem představit „jak z toho ven“? Na to náramně pasuje vtípek kolující sociálními sítěmi: Dobrý den, rád bych u vás pracoval jako řidič kamionu. A řidičák máte? Ten vám ukážu, až budu mít jistotu, že mi to místo dáte...

Není co dodat.

Hezký víkend.

Alena Roubalová

Fotogalerie týdne: Přelet před kukaččím hnízdem v podání libereckého DFXŠ. Obdivuji odvahu dát na repertoár oscarový kus. Zřejmě to přivede diváky, ti ovšem srovnávají s notoricky známým filmovým zpracováním. Každopádně zajímavý umělecký počin... Foto: Artur Irma