Víkendová velká voda potvrdila, že další, typicky samolibé žaludy, máme i v severovýchodních Čechách
Velká voda a hokej - dvě témata, jež dominovala končícímu týdnu. Ve čtvrtek jsem podnikla „inspekční“ cestu, žádnou povodňovou turistiku, po oblastech, kterými se o minulém víkendu prohnala povodeň a konstatuji: Vše je například ve Višňové, Frýdlantu či Hejnicích na první pohled v pořádku. Čisto, uklizeno.
Čímž vůbec nezpochybňuji, že škody po víkendových záplavách budou jen na Liberecku v desítkách milionů korun. Na lukách kolem řek je vidět, že se tudy valily záplavy, vody v korytech je více než obvykle a teče poněkud prudčeji, což je zjara obvyklý jev, na podzim pak docela rarita. A abych to odlehčila – všude jsou příkladně čisté, protože mocně spláchnuté silnice...
Fakt se ale divím některým lokálním "politikům", jak spolehlivě dokáží promarnit příležitost mlčet. Honit si při povodních triko na úkor těch, kdo v terénu pomáhají ve skutečnosti, ne jalově od klávesnice, je trapas. Trapas hodný jedince, pro kterého máme pětipísmenné označení s „p“ na začátku a „s“ na konci. Hojně se teď používá pro exempláře, pro které běžné hanlivější výrazy už nestačí.
Ukázkou takového chování je facebookový spor mezi libereckým opozičním všeználkem a starostou obce. Hádka se mi neznámo proč zobrazila na mém osobním profilu. A tak jsem si konverzaci přečetla a ani trochu se nepohoršila nad tím, že onen starosta onoho aktivistu ve finále debaty poslal do (zjemňuji) řiti.
Dost pevně doufám, že po krajských volbách se parta zelených aktivistů, kteří chtějí jenom vliv a miliony za mandáty, a posléze i z rozpočtu, do krajského zastupitelstva opět nedostane. Bude pak muset pokračovat v neefektivním a neškodném ratlíkovském poštěkávání za karavanou. Její nejviditelnější persony týden před volbami, ve snaze získat přízeň veřejnosti, zneužily povodně, což je neomalené, velice hloupé a neodpustitelné.
Ví se o nich, že po kraji chtějí minimálně padesátimilionový balík na agendu „zadržování vody v krajině“, přičemž by ty peníze ale spolehlivě rozfrcali na studie, které by za erární peníze zpracovávali, na setkávání se, na vzdělávání, jež by formou malých domů organizovali, a samozřejmě na chlebíčky.
Přitom na péči o vodu a krajinu máme státní a samosprávní instituce, jež by měly konat, mají na to odborníky, finance a měly by mít i plán. Samozřejmě, že to mnohdy drhne, jako například na Povodí Labe, které nestíhá čištění koryt i břehů, což se projeví právě při povodních. Jenže když povodně nejsou a povodí by chtělo bující zeleň z koryt likvidovat, začnou jim lát ochránci přírody, ale i někteří místní obyvatelé, náhle onu zeleň bránící. Ti samí, kteří pak nadávají, že tam ty dřeviny zůstaly.
Jestliže každé vydatnější srážky spadlé na severní straně Jizerských hor zvednou toky řek ve Frýdlantském výběžku, pak asi nezbývá nic jiného než postavit v povodí Smědé přehradu, která by tento problém eliminovala. Píši to jako naprostý laik (podívala jsem se, kudy teče Smědá a jestli dobře čtu mapu, pak jediná přehrada na jejím toku je až Witka v Polsku), který si ovšem umí představit, co by následovalo. Z míst, kde by měla přehrada být, by se vzedmul odpor místních. Samozřejmě podporovaný zelenými pseudopolitiky. Těm by vadil už fakt, že přehradu musí někdo postavit...
Známe to z pouhého záměru postavit přehradu před Harrachovem, tam, kde se říká Na Mýtě. Tu a tam někdo takovou myšlenku velmi nesměle opráší, a pak raději zmlkne, protože to spolehlivě vyvolá třeskuté pnutí. Místní to samozřejmě nechtějí a aktivisté přispěchají s bájemi, proč to vlastě není potřeba... Viz. příběh moravských Nových Heřmínovů.
Tématiku povodní zakončím výrokem hokejisty Jakuba Voráčka (NHL), který po nějaké televizní diskusi o povodních vzkázal v řeči kulometnému, myšlenkově však řídkému Karlu Havlíčkovi (ANO): „Ty jsi tak samolibej žalud, že to není možný.“
Další, typicky samolibé žaludy, máme i v severovýchodních Čechách. Tuze se na ně ta Voráčkem vyřčená charakteristika hodí...
Čímž plynule přecházím k hokeji: Ve středu začala pro liberecké Bílé Tygry extraliga zápasem v Brně. Hokejisté Liberce díky podařenému vstupu do utkání vyhráli v 1. kole extraligy v Brně nad Kometou 2:1. Už do 7. minuty získali Bílým Tygrům dvoubrankový náskok slovenští útočníci Róbert Lantoši a Martin Faško-Rudáš.
V pátek pak se hrálo první domácí utkání nového ročníku a Tygři přivítali Vítkovice. Hosté si už v první třetině vypracovali dvoubrankový náskok, na začátku té druhé sice Liberečtí zásluhou Oscara Flynna snížili, vyrovnat se jim ovšem nepodařilo. Ridera v závěrečné dvacetiminutovce ještě navýšila svůj náskok a nakonec zvítězila 4:2. To je život...
Předvolební týden přinesl i soudní frašku s úřadujícím hejtmanem, desetiletku vláčeným po soudech v cause kostela sv. Máří Magdaleny. Ten po víkendu, jenž strávil v práci a plném nasazení, všeho nechal a spěchal k soudu, aby se tam dozvěděl, že se přelíčení nekoná, neboť státní zástupce nebyl o termínu konání informován. Tomu se říká Liberecká sorta Komedie plné omylů. Byla jsem ale ráda, že se soud nekonal, protože účelovost z toho termínu čouhala jak sláma z bot.
Končící týden byl i ve znamení příprav na zahájení akademického roku na místní Technické univerzitě. Letos tam výrazně přibylo studentů v technických oborech zejména na fakultě strojní a také na fakultě mechatroniky a mezioborových studií. Stále je to ale vzhledem k potřebám průmyslových podniků málo. Náročné studium dokončí jen zhruba každý třetí student, který na technický obor nastoupí, české univerzity ročně opustí kolem 1000 až 1200 inženýrů, zaměstnavatelé by jich ale potřebovali minimálně třikrát víc.
A ještě víc by bylo potřeba řemeslníků. Teď se to objeví v plné nahotě, protože bude třeba opravovat (například) střechy i chodníky. A pokrývači či dlaždiči jsou hodně vzácní. Protože mi vytrvalý víkendový déšť napáchal paseku v podobě protečení střechou do pokoje, sháněla jsem řemeslníka, který by zkontroloval, případně opravil kousíček střechy. Všichni oslovení se mi slušně vysmáli, že berou zakázky na přístí podzim a neflikují...
A končíme pikantním sdělením, že dva radary měřící rychlost v ulici Dubice vynesly Liberci za prvních pět měsíců provozu 14,6 milionu korun. Vybrané peníze použije radnice zřejmě na nákup autobusů pro městskou hromadnou dopravu.
Fajn, ale pokud by šlo skutečně o bezpečnost provozu, ne o bezpracné inkaso do městského eráru, pak by daleko větší službu udělaly semafory, které se rozsvítí červeně, pokud se jejich směrem vozidlo řítí jinou než povolenou rychlosti. Zpomalí ho, případně zastaví spolehlivě. Totéž platí i pro lokalitu v Krásné Studánce u Medvěda, kde se bude instalovat druhý „bandita“. Kdo to tam nezná, netuší, že už je v Liberci a má jet po zcela přehledném rovném úseku padesátkou. To bude nových autobusů!
V pátek a v sobotu jsou krajské volby. Jděte k nim a hoďte to někomu, kdo má všech pět pohromadě, nebude se muset dlouze rozkoukávat a nebude brát práci pro kraj jako vedlejšák. A není žádný samolibý žalud!
Hezký víkend.
Alena Roubalová