Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Způsob objíždění cyklistů záleží hlavně na řidičích. Za volantem i za řidítky. Blb zůstává blbem tam i tam

12.06.2021 | 5:00

Ze všech stran tento týden rezonovalo, jak je třeba mezi pravidla silničního provozu zakotvit, že je povinné objíždět cyklisty s 1,5metrovým odstupem. Jedni to vítají, druzí kritizují. V teoretické rovině. V praktické to je tak, že tam, kde to jde, cyklisté se ohleduplně objíždějí už teď. Kde to možné není, roztočí se ruleta Buď a nebo.

koloZápad
ilustrační cyklofoto

Záleží ale hlavně na řidičích. Za volantem i za řidítky. Blb zůstává blbem, jak se o tom zpívá v téměř zlidovělé písni o netoleranci, tam i tam. Proto je jakékoliv změna zbytečná, jalová, těžce vymahatelná. Na silničce dva metry široké bezpečný odstup v hodnotě půl druhého metru vyčarovat nelze.

Z celostátních témat ještě stojí za zmínku liberecký poslanec Bláha (v parlamentu za ANO, už ale stříhá metr, kandidovat znovu nebude, ufff), který zřejmě nafasoval službu a musel bránit premiéra, který dostal od EU pomyslnou důtku za prokázaný a nezpochybnitelný střet zájmů. Dostatečně se pekař a politik předvedl v televizních Událostech, komentářích, netřeba jeho výstup ani parafrázovat. Nejlépe to na twitteru vystihl ten, co píše jako Katóda Holomóc: Kremrole bránila Koblihe.

Co tam máme dál...

Redaktor míní, čtenář mění. V končícím týdnu se mi zase potvrdilo, že to, co pokládám za hodné veřejného zájmu a obdivu já, protože to je po mém soudu úžasné a unikátní, je v mediálním prostoru přijato velice vlažně.

Je smutné, že téměř nikoho neoslovila premiéra baletu, jíž žije Šaldovo divadlo, a bez výraznějšího ohlasu proběhla i aviza na Mateřinku, nadnárodní festival loutkového divadla, či na novou výstavu v turnovském muzeu, na níž se třpytí unikátní královské předměty a nese chytlavý název Luxusní pohřební výbava průřezem staletí. Škoda...

Osobně, po roce psaní o covidu, počtu nakažených a mrtvých, o nedostatku financí a dalších hrůzách, vítám každou pozitivní zprávu, každý kousek do skládačky, jež signalizuje návrat k normálu.

Lehce zabodovala alespoň pozvánka na řezbářské sympozium, jež hostí Dlaskův statek, a informace o výrobcích masopustních masek ze Zákup. Pohledná fotoreportáž se ale těšila spíše průměrné pozornosti zejména proto, že producenta netradičního tovaru semlel covid. Ach jo.

Stran čtenářské přízně tápu i po mnoha desítkách let v mediální branži.

Například pouhá zmínka o tom, že v domově seniorů ve Velkých Hamrech zažili, bohužel, návrat covidu i přesto, že jsou očkovaní klienti i personál, vyvolala ve sledované zpětné vazbě doslova poprask. Zvlášť když se ředitel domova nechal prostřednictvím zprávy ČTK slyšet, že jeden senior zemřel a vysoce pravděpodobně se nakazil od nenaočkované sociální pracovnice. Mám na to svůj názor, ale ten je jen jedním z milionu. Obecně: Očkování ano, v sociálních službách pro personál povinně. Bez ohledu na to, co se ve Velkých Hamrech doopravdy stalo a my se to sotva dozvíme. Dobrou dohrou je, že se další pozitivní klienti v domově, po hromadném otestování, neobjevili. 

Velký ohlas měly i policejní příběhy. Značně zabodovala zpráva o policistech na čtyřkolkách, kteří v Krkonoších kontrolují nejen opuštěná stavení, ale i hosty, kteří zamíří do tamních pohostinských zařízení. Vidím to v barvách. Výletník ve všední den konečně najde otevřenou hospodu, kde by se najedl a napojil. Na pusté terase je s personálem sám a vtom přifrčí uniforma na čtyřkolce a jménem zákona, prokažte se papírem, že jste imunní/otestován/naočkován. Zbytek si dokážete představit. Já se doteď té představě směju.

Zaslouženou pozornost sklidil i příběh zapomenutých 93 tisíc, které nepozorný obchodník nechal v jedné z přepravek. Někdo naditou prkenici našel a peníze si nechal. Policie ho zázračně vypátrala a peníze vrátila majiteli. Bylo to sice o pár tisíc méně, než bylo původně nahlášeno. Takže buď sumu přifoukl zapomětlivec, nebo nálezce něco hbitě utratil. Netvrdím, jen přemýšlím nahlas. Nepoctivému nálezci každopádně hrozí až rok v chládku. Je to sice jen teorie, ale jako varování všem, co si nechají něco, co jim nepatří, dobré.

Vítězem týdne (podle množství zpětné vazby na našich komunikačních kanálech) je zpráva o tom, že vědci liberecké univerzity vyvinuli roušku, která se v přírodě rozloží. Lidi rozčiluje, že se použitý ochranný materiál válí doslova všude a každý v sobě nalézá alespoň čáslečku svého zeleného já. Připomeňme, že díky použití kyseliny mléčné se rouška v přírodě rychle rozloží, a je ji tak možné kompostovat. S koronavirovou pandemií jsou použité roušky stále větším problémem, denně se jich produkují miliony a plast, ze kterého jsou vyrobeny, může v přírodě zůstávat i desítky let. Novinka z Liberce by tak mohla ekologickou zátěž výrazně zmírnit.

Pomyslné stříbro patří rovněž rouškám, ale těm školním. Povinnost je nosit zůstala v kraji proto, že měl minulý týden, podle jedné ze statistik, více než 35 případů covidu na sto tisíc obyvatel. To rozlítilo matky, lokální politiky i nepřátele textilu na obličeji. Ze vzorku zpětné vazby usuzuji, že mezi lidmi obecně sílí hysterie a je nejvyšší čas, aby děti a pedagogové už zase měli prázdniny.

Bronz patří „události“, když byl na Soukenném náměstí, v místě, kde kdysi přistálo liberecké UFO a nechalo tu legendární, ale diskutabilní kruhový stánek, zasazen platan (ve fotogalerii dole, zdroj: www.liberec.cz). Lopaty a rýče se chopili primátor krajského města a šéf kanceláře architektury a zvěčnili svoje budovatelské úsilí na sociální siti. Strom v dolním centru krajského města je hezká věc, ale po mém soudu poněkud úniková. Nestálo by samé srdce stotisícového města za hlubší zamyšlení a realizaci něčeho nového, užitečného a zároveň odvážného? Něco, co jinde nemají?

Asi ne. Raději ne. Platan to jistí.

Užijte si víkend.

Alena Roubalová