Ceny Thálie ve sklárně v Lindavě poprvé chystají v létě místo zimy, termín předávání se posunul z března na říjen

"Je to to samé, akorát v srpnu je tepleji. Ale když bychom nedělali Thálie, tak něco jiného. Toto je ale hezká práce," řekl Ševčík.

Ceny Thálie dosud udělovala Herecká asociace za výkony umělců v kalendářním roce, nově to však bude za uplynulou divadelní sezonu. Letošní 26. ročník je přechodový a budou v něm hodnoceny výkony za období od 1. prosince 2017 do 31. května 2019. Slavnostní vyhlášení Cen Thálie se uskuteční 5. října v Národním divadle v Praze.

Trofeje, které připomínají benátskou masku, navrhl před více než 15 lety architekt a designér Bořek Šípek. Od té doby se jejich podoba nezměnila. Jsou ze sodnodraselného křišťálu a každá váží kolem tří kilogramů. Jedná se o ruční výrobu, každý kus je tedy originál.

Surový tvar cen se vytváří na huti, kde za nejnáročnější krok považuje Ševčík lepení oušek. "Je to samozřejmě těžké fyzicky, protože ten kus je dlouhý, je to relativně velké sklo. Ale protože to (ouška) lepíte ve finále, tak všechno tím můžete znehodnotit. Proto je tam i trochu stres, aby to dobře dopadlo," řekl Ševčík.

Lepení oušek má na starost už několik let sklářský mistr Petr Kuchta. Podle něj má ale svá úskalí každý krok výroby. "Důležité je, to dobře nafouknout a nezkazit. Poté se to zdobí, to má také svoje, ale myslím, že nejvíc nebezpečné je vybrušování, když se musí oříznout zadní stěna a brousit obličej," uvedl Kuchta.

Brusič musí polotovar ve tvaru vázy seříznout a vytvarovat zadní stranu i obličej. Na jedné ceně stráví brusič jeden den, zatímco vytvoření surového tvaru zabere na huti asi 40 minut. Právě v brusírně se skleněná plastika nejčastěji zničí. Cen v surovém stavu se proto musí dělat více. Objednaných je jich 17, ale skláři jich na huti připraví minimálně 25. Na Cenách Thálie pracuje šest až sedm lidí, hotové budou všechny nejpozději do konce září.

Skláři se na takovou práci těší. "Teď je trend čistých jednoduchých věcí, je to víc foukačka. A jsme rádi, když můžeme kdykoliv dělat něco, čím se tomu řemeslu připomeneme. A Thálie, to je řemeslná věc, to také nemůže dělat každý, ani u nás na dílně," řekl Ševčík. Sklářský mistr Kuchta se k takovým řemeslným pracím dostane jednou až dvakrát do měsíce. "Není toho tolik, co dříve," dodal.

čtk