Do demolic v Ralsku letos půjde dalších osm milionů. K zemi půjdou ruiny v Hradčanech a Svébořicích

V posledních letech s financováním demolic v Ralsku pomáhá i stát, z programu ministerstva pro místní rozvoj se na ně kraji podařilo získat 7,7 milionu korun.

Prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečných využívala do počátku 90. let sovětská armáda. K vojenským účelům ale sloužil už v první polovině minulého století. Postupně se tam v letech 1938 až 1991 vystřídaly německá, československá a sovětská armáda. Oblast patří v zemi k nejzatíženějším lokalitám po pobytu sovětských vojsk, sanace území stála přes půl miliardy korun. Liberecký kraj převzal v roce 2007 od státu část prostoru zhruba se 170 objekty, velkou část z nich už zboural.

Od roku 2011 nechal kraj ve vojenském prostoru zdemolovat 54 objektů a přišlo ho to na 43,6 milionu korun. K zemi už šel například nedostavěný kulturní dům, generální štáb, dvě kotelny a další přidružené budovy, ale také sklady, ubikace nebo jídelny či požární nádrže. "Cílem je vytvořit z Ralska čisté a bezpečné místo, které by v dalších letech mohlo sloužit například k rekreaci," doplnil Sviták.

Území Ralska má velký turistický potenciál - nedotčenou přírodu s řadou přírodních památek. Oblast má i bohatou historii. Centrální část Kuřívody založil Přemysl Otakar II. jako královské město na území bezdězského panství. Osídlení tam však bylo už v mladší době kamenné. V prostoru vznikl Geopark Ralsko, kterému se daří do krajiny lákat turisty. Založen byl v roce 2016 jako sedmý v Česku a zahrnuje i katastry Doks a Hamru na Jezeře.

čtk