K fotovoltaické elektrárně Libereckého kraje chce město Ralsko uspořádat referendum

Kraj bude stavět jednu elektrárnu, náklady na ní odhaduje na necelých 700 milionů korun, pro druhou elektrárnu bude hledat partnera.

Projekt chce hejtmanství lidem v Ralsku představit v dubnu. "Chceme udělat referendum, kde by k tomu občané zaujali nějaké stanovisko. Trošku cítím mezi lidmi nechuť k dalším obnovitelným zdrojům," doplnil Tůma. V Ralsku nejde o první podobný projekt, zařízení s instalovaným výkonem bezmála 56 megawattů (MW) vyrostlo v roce 2010 na pěti lokalitách v oblasti Ralska a Mimoně a dnes ho provozuje skupina ČEZ. Podle firmy jde v Česku o jednu z nejvhodnějších lokalit pro výroby elektřiny ze slunečního záření. ČEZ v oblasti plánuje také výstavbu větrného parku.

Původní studie solární elektrárny počítala v Ralsku s instalovaným výkonem až 103 MW za zhruba tři miliardy korun, pro tento výkon se ale kraji nepodařilo získat připojení do distribuční soustavy. Předloni podepsal kraj se společností společností ČEZ Distribuce smlouvu o rezervaci kapacity připojení 62,5 MW. Zmenšení projektu bude znamenat zastavění zhruba 60 procent letiště. "Zbylých 40 procent využijeme na volnočasové aktivity, na sportovní infrastrukturu, pro bruslaře, cyklisty, infocentrum, letiště pro sportovní létání, a zbytek bude zelená plocha," řekl jednatel krajské firmy Energie Ralsko Zbyněk Miklík.

Stavba je největším energetickým projektem Libereckého kraje a jednou z největších investičních akcí, jakou kdy hejtmanství připravovalo. Cílem je zajistit stabilní a cenově dostupnou elektřinu pro krajské školy, ústavy sociální péče, nemocnice a kulturní instituce. Elektrárna o instalovaném výkonu 30 MW pokryje podle Miklíka spotřebu kraje a jeho organizací. Kraj podle něj buduje i fotovoltaiky na střechách svých budov, ty jsou ale schopné pokrýt maximálně osm procent krajské spotřeby.

Areál v Ralsku o rozloze 300 hektarů převzal kraj v roce 2007 od státu. Letiště naposledy využívala sovětská armáda, která ho opustila v roce 1991, od té doby na 2,5 kilometru dlouhé ranveji přistávají jen malá sportovní letadla. Záměry zastavět letištní plochu solárními panely se objevily už před 17 lety, v době, kdy byly podobné projekty na vzestupu v souvislosti s vysokými výkupními cenami elektřiny. Ze stavby ale tehdy sešlo. Návratnost investice se teď odhaduje na 19 let a životnost elektrárny na 40 let, pokud vše dobře půjde, stavět by se podle Miklíka mohlo v roce 2028.

čtk