Nařízení ministerstva zemědělství omezuje na půdách ohrožených erozí výsev jedné monokultury

Ministerstvo zemědělství zpřísnilo od Nového roku povinné požadavky na hospodaření, které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na některé hlavní dotace. Nová pravidla se budou týkat přibližně 2300 zemědělských podniků a 600.000 hektarů polí. Nařízení se vztahuje na půdní bloky, které obsahují souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než dva hektary, nebo pole ohrožená erozí z 50 procent. To je přibližně čtvrtina veškeré orné půdy v České republice. Rozdělení velkých lánů má pomoci plodinám lépe vzdorovat suchu a přispět také k prevenci před povodněmi.

ZOD Brniště hospodaří v oblasti, kde je půda silně ohrožená vodní erozí. Podnik hospodaří na 2500 hektarech zemědělské půdy, z toho 1700 hektarů tvoří půda orná, na které pěstuje hlavně pšenici, řepku, hrách a případně mák a také krmné plodiny pro skot. Více než polovinu polí osévá ZOD Brniště pšenicí, varianta rozdělit pole pruhem jiné plodiny tak podle Cihláře kvůli osevním postupům nepřicházela v úvahu.

Další možností bylo rozdělit pole 22 metrů širokými travnatými pásy. "Báli jsme se ale, aby se nám tam kvůli tomu nerozšířili hraboši, se kterými jinak moc problémy nemáme. Taky bychom přišli o spoustu hektarů, za které platíme, a nic bychom z nich neměli," řekl agronom. Proto padlo rozhodnutí obnovit meze, které z krajiny při kolektivizaci zmizely. "Mez se stromořadím je krajinotvorným prvkem, když se to povede," poznamenal.

První stromořadí v Brništi zakládali už loni. "Musím říct, že je to docela problematické. I když jsme to jezdili zalévat, tak toho polovina uschla," řekl. Další stromořadí chtějí sázet na podzim. "Snad to chytne zimní vláhu, uvidíme. Budeme to opakovat, dokud se tam něco neujme," dodal Cihlář. V Brništi nedělí pole po celé délce, ale respektují přirozený tvar krajiny a spolupracují při tvorbě mezí a remízků s myslivci, kterým by to mělo zajistit lepší přístup do polí.

čtk